Historie
Obecná historie:
Podobným válcovým mlýnem byl v Bělé také dnes zcela přestavěný Knappův mlýn s pilou čp. 32, který v letech 1899–1923 provozoval a přestavěl Karel Knapp.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1823 patřil k peckovskému panství
1842 Josef John
1847 značně poškozen při povodni
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1866 mlynář Jahn "hrubý" prodal Františku Janatovi a odešel do Ruska
František Knap přestavěl na americký a přestavěl pilu
1894 vyhořel, byl však opraven a instalovány 2 turbíny
1899 převzal Karel Knap, 1905 pořídil 1. železný katr, 1907 postavil parní stroj, 1909 instaloval elektrické osvětlení.
Karel Knap vedl s místními rolníky spor o užívání vody z náhonu na zavlažování luk, který se poté rozšířil i na rolníky a mlynáře na Javorce a Cidlině. Nakonec skončil vítězstvím mlynářů.
První světová válka (1914–1918)
1923 převzal syn Karel Knap ml.
1930 Karel Knap, pila a mlýn pro vlastní potřebu
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1842-1866 Josef Jahn (John)
1866- František Janata
František Knap
1899-1923 Karel Knap
1923-1949 Karel Knap ml.
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
