Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1853-1854 začal stavět Josef Löffler jako náhradu za svůj zrušený Špitální mlýn, pro předčasnou smrt však nedokončil
Po jeho smrti odkoupil S. Löwy z Chudeřína a dostavěl
1894-1902 Markus Glaser
po jeho smrti synové Alfred, Richard a Ota Glaserovi
První světová válka (1914–1918)
1920 Sieber
mlýn vyhořel a již neobnoven
1938 v troskách bez střechy
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1952 trosky ještě stály
1957 zplanýrován
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1853-1854 Josef Löffler
1854 S. Löwy
1894-1902 Markus Glaser
1902 Alfred, Richard a Ota Glaserovi
1920 Sieber
Zobrazit více
SPÁLENÝ MLÝN Starý kronikář píše, že si lze zkrátit cestu okolo mlýna „Victoria“. Tutte v kronice okr. Žatec z roku 1902, uvádí majitele Markuse Glazera, jako mlýn postavený na loukách pod „Bílým kopcem“se zvláštním přítokem od splavu. Naše kronika je psaná v roce 1923 a toto jméno mlýna je v ní uváděno. V publikaci o Libočanech z roku 1930 je zmínka o zkrácení cesty okolo Sieberova mlýna. Podle vyprávění našeho rodáka A. Vodičky chodili okolo tohoto mlýna do školy a už se tenkrát jmenoval Sieberův mlýn. Vždycky na ně čekala paní mlynářka s čerstvými buchtami. Když zemřela, čekával na ně pan mlynář. To bylo okolo roku 1920. V roce 1945 již stálo na místě vyhořelého mlýna pouze torzo z ohořelých zdí. Pro nebezpečí úrazu byla tato ruina někdy v 50 letech odstraněna. Dnes (2007), mnozí zahrádkáři, mající své zahrádky okolo bývalého náhonu ani neví, proč se tam říká „U spáleného mlýna“. Na místě původní budovy byla postavena stavba rybářského spolku.
(Pavel Teuber, Kronika obce Libočan)
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
