Historie
Obecná historie:
Tato budova byla původně mlýn postavený v roce 1843, ke kterému o něco později stavitel Jan Žák přistavěl jednopatrový dům. Po nějaký čas do roku 1875 zde byl i hostinec. V roce 1888 budovu koupil mosazník František Hurt, který si v roce 1895 zažádal o hostinskou koncesi, která mu byla i udělena. Následně si nechal místním stavitelem Františkem Plašilem vedle hostince postavit i taneční sál. Práce byly zahájeny dne 13. 9 1899 a byly dokončeny 1. 8. následujícího roku a poté městská stavební komise 18. 9. nové prostory zkolaudovala.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1843 postavil stavitel Jan Žák pro obchodníka Welze z Litomyšle, náklady dosáhly 30.000 zl.
potok však byl slabý a měl malý spád
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
koupil strojník A. V. Kraus, zařídil tu strojovnu, voda ve dne hnala stroje a v noci mlýn
1887 převzal Jan Malocha
1888 koupil mosazník František Hurt, mlýn zrušil, zřídil zde hostinec a později přistavěl sál
1910 koupila českotřebovská obec za 160.000 K kvůli získu vodního práva
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
1921 obec odprodala družstvu "Národní dům čs. nár. soc."
Během druhé světové války byl Národní dům zabrán a činnost spolku byla přerušena.
Divadelní spolek Hýbl byl v roce 1950 administrativně spojen s divadelním odborem Sokola pod závodním klubem ROH Hýbl a nadále působil v Národním domě. Nemovitost přešla v roce 1954 do vlastnictví státu, který jej poskytl Závodnímu klubu ROH železničářů a posléze v 80. letech Jednotnému klubu pracujících, Sdruženému klubu pracujících a dalším organizacím. V druhé polovině 80. let shledaly příslušné orgány technický stav jeviště naprosto nevyhovující a zakázaly používat tahy, lávku i další zařízení, která byla poté demontována. Po pádu komunistického režimu se budova ocitla bez využití a České dráhy jí marně nabízely k prodeji, zatímco budova značně chátrala.
Po převzetí budovy novým majitelem prošel Národní dům v novém tisíciletí renovací podle architektonické studie Jiřího Jandery. Dnešní dispozice sálu je zachována ve své původní podobě a je využívána jako restaurační prostory. Celý Národní dům slouží jako multifunkční zařízení s restaurací, které hostí plesy, kongresy, schůze či sportovní a společenské akce.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1843 Welz
A. V. Kraus
1887 Jan Malocha
1888 František Hurt
1910 českotřebovská obec
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: