Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
První doložená zmínka o mlýnu je ze 16. století, kdy se mlýnu začalo říkat také Malý mlýn, protože na rozdíl od ostatních mlýnů ve městě měl pouze jedno složení. Založení mlýna však bude ještě starší, mohlo by se jednat o nejstarší mlýn ve městě. Od této doby jsou známá i jména většiny mlynářů působících na mlýně.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V roce 1730 prodalo město mlýn Tobiáši Petermannovi, po snětku s jeho dcerou Apolonií mlýn vyženil Ignaz Meierhöfer, který ho však nedlouho poté prodal.
Mezi lety 1742 - 1776 se na mlýnu vystřídalo pět majitelů, kteří mlýn vesměs pronajímali. Od roku 1776 se mlýn dostal do držení rodiny Hartmannů, kteří mlýn provozovali až do poloviny 19. stol. V roce 1834 mlýn vlastní Johann Hartmann, před ním mlýn provozoval jeho otec Anton a před ním jeho děd Friedrich.
V 60. letech 19. století mlýn vlastnil Paul Krätschmer, který mlýn přestavěl a na pozemku mlýna postavil dvoupatrový obytný dům s hospodářským křídlem, který zde stojí dodnes. Krätschmerova dcera Anna se provdala za mlynáře Lea Rudolfa Slezaka a 18. srpna 1873 se jim v tomto domě narodil syn Leo, budoucí slavný tenorista. V této době mlýn ještě fungoval, ale příliš neprosperoval, aby se Rodina Slezakových vyhnula blížícímu se krachu, dům raději prodali a přestěhovali se do Brna. Na přelomu 19. a 20. století se majitelem domu stal Stefan Blemenschitz. Mlecí zařízení v té době již nebylo v provozu a vodní náhon byl zasypaný, stará mlýnice byla následně zbořena.
Leo Slezak byl začátkem 20. století stálým členem Vídeňské státní opery, v roce 1909 podepsal smlouvu s Metropolitní operou v New Yorku. Legendární bylo jeho pianissimo, výrazný byl i svým zjevem: při výšce 195 centimetrů vážil téměř 150 kilogramů. V roce 1932 začala druhá kariéra Leo Slezaka, filmová. Natočil kolem 45 filmů. Ztvárnil zejména komické role, v téměř všech snímcích také zpíval a stal se hvězdou německé kinematografie té doby.
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
- Zánik mlynářské živnosti
První světová válka (1914–1918)
Ve 20. letech 20. století byl v domě zřízen učňovský internát živnostenského spolku.
Živnostenský spolek vlastnil bývalý mlýn prakticky až do konce 2. světové války. Poté se objekt dostal do užívání Okresního podniku služeb.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Petermann
- Hartmann
- Krätschmer
- Slezak
Historie mlýna také obsahuje:
do r. 1730 Město Šumperk
1730 - Tobiáš Petermann
17?? - Ignaz Meirhöfer
1776 - Friedrich Hartmann
18?? - Anton Hartmann
1834 - Johann Hartmann
186? - Paul Krätschmer
1873 - Rudolf Leo Slezak
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: