První písemná zmínka o Kordulově mlýně je ze dne 26. 6. 1710. Zdejšímu mlynáři Zachariáši Kordulovi a jeho manželce Marině se toho dne narodila dcera Polexina. (v matrice zmiňován jako Zachariáš Minář, ale v matrikách často, když už je uvedeno příjmení u místa/mlýna, se již znovu příjmení neuvádí, ale pouze povolání)
Podle Kordulova mlýna byla pojmenována nově založená přiléhající osada Kordula, jejíž osidlování započali roku 1713 Antonín Procházka (syn Josef) a Řehoř Peterka (dcery - dvojčata Veronika a Polexina).
Další zmínka v matrice přímo k mlýnu je z 16. 1. 1714. Tehdy se Zachariášovi Millerovi (stejný člověk jako Zachariáš Minář/Kordula předtím) narodil syn Antonín. Mlýn je k tomuto datu zmiňován jako "Kordulů mlýn".
Minimálně v letech 1749 - 1751 zde působil mlynář František Toufar (s manželkou Marií roz. Prostěbořskou zde měl v roce 1749 syna Františka Martina a v roce 1751 dceru Veroniku), který se sem přistěhoval ze Zarážkova mlýna u Chroustova (farnost Valeč).
Minimálně v letech 1759 - 1766 zde působil mlynář Jan Kronowetter (s manželkami Annou Svobodovou a Marií Annou Zbirovskou zde měl čtyři děti, tři dcery a jednoho syna), který se sem přistěhoval z Jemnice.
V letech 1764 - 1768 byl mlýn zaznamenán na mapě 1. vojenského (josefského) mapování, kde je severně od osady Kordula zřetelná značka, která byla používána pro mlýny.
Od roku 1766 však mlýn zmiňován není, ani bratr Jakub Kronowetter, který se narodil roku 1729 v Jemnici a v roce 1774 si bral Viktorii Kárkovou z Rouchovan, s níž se poté přestěhoval do Korduly, mlýn nepřevzal a jako mlynář nikdy nepracoval. Žádný z obyvatel Korduly po roce 1800 nebyl mlynářem, což muselo znamenat, že mlýn zanikl dávno předtím. Není zřejmé ani číslo popisné, které mlýn mohl mít, protože již po roce 1770 v matrice zmiňován není.
