Syt Havel mouky nechce otrubův.
(české přísloví)

Bělský mlýn

Bělský mlýn
2
Koberovice
396 01
Pelhřimov
Koberovice
49° 34' 43.9'', 15° 15' 12.6''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn byl postupně zdemolován, dnes na jeho místě stojí pouze strojovna a stavidla.
Želivka
volně přístupný

Obecná historie:

V údolí na pravém břehu Želivky pod Koberovicemi stál mlýn Bělá čp.2. Název mlýna i výše položený dvůr Bělá připomíná původní ves Bělou, která zanikla za třicetileté války. Mlýn je poprvé uváděn r. 1318, kdy patřil k vojslavickému statku. Mlýn patřil pod panství rodu Trčků. Po třicetileté válce byl mlýn obnoven, po velkém požáru roku 1686 došlo znovu k jeho obnovení. V želivském klášteře je zápis z roku 1794, kdy získal mlýn první majitel Martin Daněk. Jeho rod zde hospodařil až do zániku mlýna. R.1950 byl mlýn znárodněn. Celý objekt získal do majetku v roce 1976, Český rybářský svaz. Roku 1983 byl mlýn Bělá předán podniku Povodí Vltavy. Ten provedl demolici hospodářských budov, turbíny a mlýnského zařízení. Mlynář Jaroslav Daněk byl vystěhován do panelového domu v Humpolci. V červenci 1989 byla zbývající zchátralá část mlýna zbourána a spálena.
(Zdroj: Koberovická kronika)

Bělský mlýn patřil pod panství rodu Trčků. Poprvé uváděn r. 1318, kdy Jan z Vojslavic daroval oltáři kostela sv. Václava v Hořepníku platy z mlýna Bělá ve výši 6 gr. ročně. Roku 1559 zde byl mlynář Zyka. V r. 1611 patřil mlýn želivskému klášteru, byl s třemi koly moučnými a stupny, oceněn na 250 kop míš., mlynář dává ročního nájmu 5 strychů pšenice, 70 strychů žita, 5 strychů ječmene a vykrmí 6 vepřů na sádlo. Třicetiletou válku tu původní ves Bělá nepřežila, jen mlýn je r. 1664 obnoven. R. 1668 uváděn mlynář Jakub Šlechta, r. 1686 mlýn po požáru je znovu obnovován. V želivském klášteře je zápis z roku 1794, kdy mlýn získal do vlastnictví Martin Daněk (1794 -1855). Jeho rod zde pak hospodaří až do zániku mlýna: Ferdinand Daněk (1853-1921) mlýn přestavěl a rozšířil o pilu, 1930 Jaroslav Daněk (1889 -1980) 3 kola nahrazuje turbínou Francisovou, mlýn má elektřinu pro vlastní potřebu. Jeho stejnojmenný syn přebírá mlýn r. 1939. Po nástupu komunistů k moci je mlýn r. 1950 znárodněn, Jaroslav Daněk zde může zůstat bydlet, ale za nájem. Ještě r. 1982 byl mlýn zhruba v původním stavu, byly k vidění stroje pro pohon pily a na mletí obilí i náhon pro turbínu. Průčelí budovy s nápisem „MLÝN BĚLÁ“ zdobily ornamenty, sluneční hodiny, pod štítem střechy byl znak mlynářského cechu, nad vchodem do budovy nápis Dej Bůh štěstí. R. 1983 mlýn předán podniku Povodí Vltavy. Ten provedl demolici hospodářských budov, turbíny a mlýnského zařízení. Jaroslav Daněk je vystěhován do panelového domu v Humpolci. V r. 1989 zbývající část mlýna zbourána. Zůstala pouze strojovna a stavidla.

(Oldřich Dwořák)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

V údolí na pravém břehu Želivky pod Koberovicemi stál mlýn Bělá čp.2. Název mlýna i výše položený dvůr Bělá připomíná původní ves Bělou, která zanikla za třicetileté války. Mlýn je poprvé uváděn r. 1318, kdy patřil k vojslavickému statku. Mlýn patřil pod panství rodu Trčků.

1318 Jan z Vojslavic daroval oltáři kostela sv. Václava v Hořepníku platy z mlýna Bělá ve výši 6 gr. ročně

 

1559 Zyka, mlynář na Želivce pod Bělou

1587 připojen k želivskému panství Mikuláše Trčky z Lípy

1611 4. mlýn pod dvorem Bělou s třemi koly moučnými a stupny, oceněn na 250 kop míš., mlynář dává ročního nájmu 5 strychů pšenice, 71 strychů žita, 5 strychů ječmene a vykrmí 6 vepřů na sádlo.

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Jiřík (28), žena Alžběta (26), sestra Kateřina (23), syn (?) Matouš (28), všichni katolíci stavu selského

V r. 1661 byl mlýn v majetku kláštera želivského.(pp)

Po třicetileté válce byl mlýn obnoven 1664 (ves ovšem zanikla), po velkém požáru roku 1686 došlo znova k jeho obnovení. V želivském klášteře je zápis z roku 1794, kdy získal mlýn první majitel Martin Daněk. Jeho rod zde hospodařil až do zániku mlýna.

Martin Daněk (1794-29.8.1855)

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1848 po zrušení roboty přešel do vlastnictví rodu Daňků, vyvazovací platy odváděny Želivskému klášteru až do roku 1890

1855 vdova Marie Daňková

syn Antonín Daněk 

Ferdinand Daněk (1853-1921) mlýn přestavěl a rozšířil o pilu

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Mlýn s pilou je uveden v Seznamu vodních děl republiky Československé z r.1930

1930 Jaroslav Daněk (1889-1980)

poslední mlynář Jaroslav Daněk ml. (*1923)

1949 vodní kolo nahrazeno turbínou

R.1950 byl mlýn znárodněn. 1.1.1953 a 1.7.1959 začleněn do majetkové podstaty finančního odboru ONV v Humpolci, 15.6.1959 ukončen provoz, Jaroslav Daněk zde může bydlet, ale musí platit nájem. Celý objekt získal do majetku v roce 1976 Český rybářský svaz. Roku 1983 byl mlýn Bělá předán podniku Povodí Vltavy. Ten provedl demolici hospodářských budov, turbíny a mlýnského zařízení, neboť se nalézal uvnitř ochranného hygienickkého pásma vodního díla Želivka. Mlynář Jaroslav Daněk byl vystěhován do panelového domu v Humpolci. V červenci 1989 byla zbývající zchátralá část mlýna zbourána a spálena. David Štajner

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Zyka
  • Šlechta
  • Brož
  • Veselý
  • Hereš
  • Řepka
  • Daněk
  • Kondriš
  • Vorel
  • Pinkas
  • Boháček

Historie mlýna také obsahuje:

1559 Zyka

1651 Jiřík

R. 1668 Jakub Šlechta

Martin Daněk

Ferdinand Daněk

1939 - Jaroslav Daněk (RR)

Jaroslav Daněk ml.


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        Bělský mlýn je písemnými prameny doložen k roku 1318, kdy patřil k Vojslavickému statku.
        Středověký mlýn patřící k vojslavickému statku písemně doložen k roku 1318. Samotná ves Bělá zanikla za 30. leté války. V roce 1559 zde mlel mlynář Zyka.V roce 1611 mlýn o třech kolech moučných oceněn na 250 kop míšenských zlatých. V roce 1661 byl mlýn v majetku želivského kláštera. Mlýn obnoven v roce 1664, vyhořel 1686. První majitel Martin Daněk mlýn získal v roce 1794. Mlýn byl rozšířen o pilu Ferdinandem Daňkem koncem 19. století. V roce 1919 vodní kolo nahrazeno turbínou. V roce 1950 byl mlýn znárodněn. V roce 1983 byly zdemolovány hospodářské budovy, turbíny a mlecí zařízení. V červenci 1989 byla zbourána zbylá zchátralá část mlýna.
        Šlo o venkovský mlýn na malé řece, později o mlýn s pilou. Mlýn byl vystrojen trojicí kol na spodní vodu. Francisova turbína o výkonu 25 kW instalována až v roce 1919.
            • zcela bez technologie aj.
            1983 zařízení zničeno
            Žádná položka není vyplněna
            SokA Pelhřimov, Fond OÚ Humpolec, Vodní kniha I, str. 18
            Obec Vojslavice
            Osada Koberovice
            Řeka Želivka
            Ferdinand Daněk vlastník mlýna č.d.2 zvaného „Bělský“ mlýn; Jaroslav Daněk.
            Zápis do Vodní knihy z protokolu ze dne 20.7.1888 (Výpis):
            Mlýn má dvě složení.
            Mlýnské kameny měří v průměru 0,85 m.
            Zaniklý
            • pila
            • stoupa
            • výroba elektrické energie
            1888: 4 stoupy a pila, kterou žene prostřední kolo. Na pile se může pracovat jen když hořejší složení stojí. Voda odpadající od hořejšího a dolejšího složení žene kolo ke stoupám, které jest nejdolejší.
            1930 mlýn a pila
            12 1950 ukončen provoz pily
            elektřina pro vlastní potřebu, později i pro rekreační tábor na protějším břehu
            • jez
            • stavidlo
            • náhon
            • vantroky
            • odtokový kanál
            Zápis do Vodní knihy z protokolu ze dne 20.7.1888 (Výpis):

            Mlýn čp. 2 leží na pravém břehu mlýnského náhonu. Voda Želivky přivádí se 96 m dlouhým mlýnským náhonem, jenž ústí před 70 m dlouhým jezem. Přepadový jez bez vrat, zhotoven empirickým způsobem z dřevěného rámu vyplněného kamením bez pražce, jest již úplně sešlý. Stavidla ve vantrokách měří ve světlosti – levé jalové 1 m; prostřední k hořejšímu složení nebo pile 1,03 m; dolejší k dolejšímu složení 0,85 m. Voda pod mlýnem odpadací vtéká opět pod mlýnem do řeky Želivky.
            Popis
            Popis
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1611: 3 kola
            1888: Kola jsou tři na spodní vodu a měří:
            - kola ke složení a pile 3,85 m v průměru a 0,9 m šířka;
            - kolo ke stoupám 4,8 m v průměru a 2,05 m šířka.
            1930: 3 kola na spodní vodu
            1) hltnost 0,813 m3/s, spád 0,9 m
            2) hltnost 0,813 m3/s, spád 1 m
            3) hltnost 1,626 m3/s, spád 1,4 m
            celkový výkon: 8,75 HP
            zrušena 1949
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            VýrobceJosef Prokop a synové, Pardubice
            Popisinstalována 1949, výkon 25 kW (35 HP)
            1983 odstraněna
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevMatriky fary Vojslavice
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-v-vojslavice
            Datum citace internetového zdroje9.5.2018
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevMatriky fary Vojslavice
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-v-vojslavice
            Datum citace internetového zdroje9.5.2018
            AutorSokA Pelhřimov
            NázevFond OÚ Humpolec, Vodní kniha I
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesněníč.přír. 30/2018
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje1.12.2018
            AutorMinisterstvo veřejných prací
            NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 3
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje1.12.2018
            AutorFrantišek Pleva
            NázevŽelivka naše řeka
            Rok vydání2003
            Místo vydáníPelhřimov
            Další upřesněnís. 76-77
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách VI.
            Rok vydání2003
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís, 249-251
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách V.
            Rok vydání2002
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 215-216

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            23.6.2013 10:00 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Radomír Roup (Radomír Roup) 11.6.2018 19:58
            doxa (Jan Škoda) 11.11.2025 21:15
            Franklyn (Lukáš Racocha) 22.5.2015 19:05
            pepino 1.11.2021 11:58
            Daněk 21.5.2015 20:20