Historie
Obecná historie:
V třípodlažní budově (do ulice pouze dvoupodlažní) byl v přízemí instalován ležatý parní stroj, který přenášel pohyb na transmisi pohánějící veškeré mlýnské zařízení ve vyšších patrech. Kotelna se nacházela v samostatném objektu ve dvoře. Mlýn s vlastní pekárnou (stála ve dvoře směrem do zahrad) fungoval v této podobě do konce 80. let 19. století, později sloužil k výrobě škrobu. Přestože kolem roku 1900 vznikly plány na obnovu a modernizaci mlýna, nebyly již realizovány. Stavba stojící sevřená v husté obytné zástavbě se na takový provoz příliš nehodila.
Stavba byla následující léta využita jako skladiště a chátrala. Obytný dům čp. 25 sloužil bydlení až do 70. let 20. století. V letech 1978-1979 byl mlýn i s obytnou budovou a celým někdejším hospodářstvím zdemolován v souvislosti s přestavbou okolí ulice Na Bezděkově na nové panelové sídliště. Na jeho místě je dnes cca průchod mezi panelovým domem čp. 1781 a objektem lékárny.
Irena Lehkoživová
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Provoz parního mlýna byl zahájen počátkem 70. let 19. století voskářem Hynkem Gabrielem, v řemesle pokračoval také jeho syn Emanuel. Objekt byl dvoupatrový, v přízemí se nacházela strojovna s ležatým parním strojem, zařízení mlýna bylo ve vyšších patrech. V provozu byl mlýn do konce 80. let 19. století, zároveň se zde nacházela i samostatná pekárna. Od roku 1889 se zde vyráběl škrob, poté sloužil jako skladiště.
Přestože kolem roku 1900 vznikly plány na obnovu a modernizaci mlýna, nebyly již realizovány. Stavba stojící sevřená v husté obytné zástavbě se na takový provoz příliš nehodila.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
- Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Obchodní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
V letech 1978–1979 byl s celou ulicí Na Bezděkově zbořen v rámci výstavby panelového sídliště.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Gabriel
Historie mlýna také obsahuje:
1870- Hynek Gabriel
-1890 Emanuel Gabriel
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
