Když hřebec zestárne, jde do solného mlýna.
(německé přísloví)

Podklášterní mlýn

Podklášterní mlýn
105
Pražská
Jindřichův Hradec
37701
Jindřichův Hradec
Jindřichův Hradec
49° 9' 1.2'', 14° 59' 57.9''
Mlýniště bez mlýna
Kolem roku 1805 koupil Karel Třebický zpustlý mlýn pod františkánským klášterem a zřídil v něm továrnu na tkaní jemných suken s anglickými přadlacími a postřihovačskými stroji.
300 m sz od kostela sv. Kateřiny v Jindřichově Hradci
Nežárka
nepřístupný

Obecná historie:

Textilní výroba v Jindřichově Hradci byla od středověku zaměřena na soukenictví. V 16.–18. století se město stalo významným centrem tohoto odvětví. První zmínka o soukenické rodině Třebických je z konce 18. století. Kolem roku 1805 koupil Karel Třebický zpustlý mlýn pod františkánským klášterem a zřídil v něm továrnu na tkaní jemných suken s anglickými přadlacími a postřihovačskými stroji. Syn Ignác v továrně provozoval k roku 1848 přádelnu vlny a valchu. V roce 1854 ji prodal švagrovi Karlu Solperovi, který ji rozšířil a provozoval v ní tkalcovnu. V roce 1889 továrnu koupili Franz Lion a Heinrich Noltze z Vídně, kteří ji upravili na tkalcovnu hedvábí zapsanou pod názvem První mechanická přádelna hedvábí v Jindřichově Hradci Lion & Noltze. V roce 1894 získali tkalcovnu vídeňští podnikatelé Ferdinand Brill a Friedrich Schwarz. Společnost Brill & Schwarz, továrna na hedvábné a vlněné zboží v Jindřichově Hradci, vyráběla látky z umělého a přírodního hedvábí a z vlny, například šatovky, šátky, látky na kravaty, prádlovinu, podšívkovinu, žinylkové výrobky a pro armádu hedvábné sáčky ke kanónům. V továrně pracovalo 200–300 zaměstnanců. Později se jediným majitelem společnosti stal Friedrich Schwarz. Ve třicátých letech 20. století byla továrna rozšířena o výrobní halu nedaleko kostela Nejsvětější Trojice. Friedrichův syn Erich Schwarz v roce 1938 emigroval, továrna byla jako židovský majetek zabavena gestapem a v roce 1948 znárodněna. Textilní výroba v původní Solperově továrně zanikla po druhé světové válce, objekty u kostela Nejsvětější Trojice byly přebudovány a využívala je společnost Jitka. Od roku 1958 v továrně fungoval závod n. p. Lada Soběslav, výroba šicích strojů. V současnosti v objektu sídlí společnost vyrábějící garážová a průmyslová vrata. Areál továrny je situovaný při řece u mostu a splavu severně od centra směrem k železniční stanici. Vymezuje ho řeka a komunikace vedoucí od mostu. Objekt čp. 104 zahrnuje několik k sobě přistavených budov včetně jednokřídlé třípatrové budovy a 25 metrů vysokého komína. V plánové dokumentaci z roku 1947 uváděná správní budova čp. 105 byla asi později výrazně přestavěna. K areálu patrně náležela také budova čp. 106 poblíž mostu a po založení společnosti Brill & Schwarz byla vystavěna patrová obytná budova čp. 103.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1930 Brill a Schwarz, továrna na hedvábí

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

1805 Karel Třebický

1854 Karel Solper

1889 Franz Lion a Heinrich Noltze

1894 Ferdinand Brill a Friedrich Schwarz

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    09 2022
      průmyslový areál
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • tkalcovna
            • přádelna
            • jez
            • náhon
            • turbínový domek
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Popis
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Popis
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 2,02 m3/s, spád 1,3 m, výkon 26 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 02 (České Budějovice), s. 18
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 02 (České Budějovice), s. 18
            AutorJan Červinka
            NázevKarel Třebický, továrna na jemná sukna
            Další upřesněníIndustriální topografie
            Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V008481
            Datum citace internetového zdroje02 2025

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            17.2.2025 23:52 uživatelem doxa (Jan Škoda)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 6.3.2025 21:56