Historie
Obecná historie:
Mikulášovické nože jsou dodnes pojmem v celosvětovém měřítku. Počátky tohoto tradičního odvětví spadají do roku 1798, kdy obchodník se železem Ignaz Rösler (1765–1837) koupil mlýn a tkalcovnu v dolní části Mikulášovic, kde ve spolupráci s místními nožíři začal vyrábět lovecké tesáky, dýky, kapesní nože, kordy, šavle, břitvy, příbory, nůžky, chirurgické nástroje, listy pil, truhlářské nástroje a další zboží. V roce 1811, kdy firma již zaměstnávala kolem 200 lidí, získala oprávnění používat název C. k. privátní továrna na jemné ocelové zboží a dýmkové hlavičky. Císař František I. Röslerovi propůjčil šlechtický titul Edler von Ehrenstahl – Šlechtic z ušlechtilé oceli. Roku 1818 byla dokončena nová budova (stavitel Václav Eiselt z Rumburka a tesařský mistr Lorenz Mayer z Lipové), o dva roky později vznikla nová brusírna (zednický mistr Josef Müller ze Severní a tesařský mistr August Rössler z Mikulášovic), Johann Günther ze saského Neukirchenu postavil vodní náhon. Roku 1889 prodali Röslerovi následovníci Franz Fischer, Josef a Adolf Röslerové firmu Ignaz Rösler’s Nachfolger mikulášovickým podnikatelům Theodoru Hessemu, Johannu Eduardu Dittrichovi a Josefu Schlösingerovi, kteří ve svahu pod bývalým mlýnem nechali postavit výstavnou dvoupodlažní tkalcovnu (později zvýšenou), kterou zde později provozovala komanditní společnost Miax – Max Grohmann & Co. Po první světové válce výrobu nožů rozvíjely další mikulášovické továrny. Roku 1926 již musela firma pro nedostatek zakázek železářskou produkci zastavit a budovy byly poté využívány pro výrobu lakovaných stuh a později spodního prádla. Po znárodnění se podnik stal součástí n. p. Stap Vilémov. Některé objekty původní Röslerovy továrny byly zbořeny v polovině osmdesátých let 20. století, bývalý mlýn dnes slouží k bydlení a čtyřpodlažní textilka je zdevastovaná.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 Hynek Rösler nástupce, továrna na ocelové zboží
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
