Historie
Obecná historie:
Na katastru obce Voletiny vystavěl roku 1853 Josef Baudisch vodní mlýn na potoce Ličná, čp. 57, již roku 1860 jej však i s rozsáhlými pozemky prodal společnosti trutnovských měšťanů, kteří zde do roku 1864 vystavěli přádelnu lnu (parcela 206). Později ji provozoval vídeňský obchodník Adolf Prelogg a poté jeho švagr Heinrich Wowes. V roce 1904, kdy ji zakoupil Friedrich M. Oberländer, měla 5 072 vřetena, parní stroj 75 HP, vodní kolo 10 HP a přibližně 300 dělníků. V květnu 1905 pro něj Jaroslav L. Budinský vyprojektoval novou strojovnu, kotelnu a schodišťovou věž při východním štítě stávající budovy, které provedl o rok později současně s prodloužením původní budovy o pět polí, a do roku 1907 byla přádelna se 7 722 vřeteny schopna zásobovat tkalcovnu v Úpici všemi druhy přízí. Současně probíhala severně od továrny výstavba dělnických domů čp. 71 a 77–81. Dnešní podoba východní části budovy pochází z roku 1924, kdy trutnovský stavitel Franz Lohner přistavěl další strojovnu a kotelnu, vybavenou novým komínem. Je rovněž autorem bytového domu pro úředníky čp. 89 z roku 1925, pravděpodobně také budovy skladiště lnu jižně od přádelny a úprav fasád přádelny, jak se dochovaly na její severní straně. V letech 1932–1933 zde byla zavedena moderní výroba koudelové příze. Na rozdíl od dalších dvou Oberländerových továren v Úpici a v Hronově se libečská přádelna roku 1938 ocitla na odstoupeném území a již roku 1939 ji získala vídeňská firma Spojené textilní závody K. H. Barthel & spol. Za války tu měl pobočku koncentrační tábor GrossRosen, po osvobození znárodněná přádelna přešla s ostatními lnářskými podniky v oblasti pod n. p. Texlen jako závod 04. Ten v letech 1946–1949 postavil severně od továrny (na parcele č. 207) podle funkcionalistického projektu architekta Františka Alberta Libry (1891–1958) samostatnou budovu závodní jídelny s kuchyní, doplněnou vrátnicí a kancelářemi. Od roku 2007 opuštěný areál chátral, na konci ledna 2014 byl zbořen.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
- Zánik mlynářské živnosti
První světová válka (1914–1918)
1930 G. M. Oberländer, přádelna a tkalcovna
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Baudisch
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: