Gaberlův parní mlýn

Podnikatel Franz Gaberle (†1860), který v Žacléři též vlastnil šachtu Jiří, založil roku 1842 tzv. americký mlýn poháněný parním strojem. O tři roky později jej zrušil a nahradil přádelnou, kam nechal dovézt vybavení z Anglie. Po Faltisově přádelně v Mladých Bukách šlo o druhou v rakouské monarchii. Zpočátku měla 3 900 vřeten, pohon 15 HP a zaměstnávala 60 dospělých osob a 90 dětí (většinou žen a dcer místních horníků). Továrna, roku 1860 přestavěná, sestávala ze dvou na sebe kolmých budov a kotelny, kromě přádelny zde byly i byty úředníků. Postupně se však firma Fr. Gaberle a synové dostala do potíží a roku 1873 byla zrušena. Krátce, jen do roku 1875, ji pak vlastnil Adolf Theer ze Silbersteinu (majitel přádelny v Rudníku). Novými majiteli se stali Hugo a Franz Wihardové, kteří továrnu v letech 1878–1882 modernizovali. Během první světové války byla výroba pro nedostatek lnu omezena. Po jejím skončení se firma stala součástí Spojených přádelen lnu s. r. o., pro ztrátovost byla roku 1922 na čas uzavřena. V roce 1923 ji zakoupila firma G. A. Buhl ze Starého Města pod Sněžníkem, kterou tehdy vedl Hermann Buhl (†1928). Strojní vybavení přádelny v Žacléři modernizoval a roku 1926 zprovoznil výkonnější strojovnu 500 HP, její kapacita tehdy dosáhla 6 200 vřeten a zaměstnávala 280 dělníků. Přes lnářskou krizi počátkem třicátých let i požár v červnu 1932 pracovala až do vypuknutí druhé světové války, kdy byla výroba omezena jen pro válečné účely. V roce 1946 byla továrna znárodněna a začleněna do n. p. Československé lnářské a textilní závody, poté se stala součástí n. p. Texlen Trutnov jako závod 05. V současnosti se plánuje využití budov na horské lázně a loftové bydlení pro celoroční sportování v přírodním prostředí podle projektu kanceláře mjölk architekti.