Historie
Obecná historie:
Josef Klempera uvádí, že cca 150 m jz od mlýniště Petrovického mlýna (80 m nad mostem proti proudu Botiče) se nalézá torzo zdi, které by dle místní tradice mělo být pozůstatkem staršího, středověkého mlýna.
O přesném umístění tohoto mlýna vedou badatelé stále dohady. Zachovala se pouze část zdiva, která je jednou pokládána za zbytek budovy mlýna, jindy je pokládána za zbytek hráze. Vlastní budova mlýna by byla v tom případě situována na druhou — levou stranu Botiče. Toto místo bylo příhodně umístěno nad vodní hladinou, při cestě a v bezprostřední blízkosti frekventované křižovatky cest. Druhou možností je umístění mlýna na pravé straně Botiče, přímo v tělese hráze. Pro toto umístění hovoří i skutečnost, že ve středověku, kdy byla bezpečnost při napadení na prvním místě, byla tato poloha mnohem výhodnější. Mlýn mohl takto být zcela obklopen vodou a jeho majitel měl kratší a jednodušší ústupovou cestu do tvrze.
Nelze ale samozřejmě vyloučit, že se středověký mlýn nacházel na místě pozdějšího mlýna čp. 13. Funkci a stáří zřícenin u Botiče (zakreslených už na indikační skice z roku 1841!) by asi mohl osvětlit jen archeologický průzkum (který ale těžko připadá v úvahu).
Historie mlýna obsahuje událost z období:
1415 v knize památné popisovány Petrovice zcela zničené, včetně mlýna, z něhož "jen pár zdí zbylo"
12.2.1494 Větší manuál radní novoměstský (Archiv hl. m. Prahy): "Řehoř mlynář řečený Chalupa dal mlýn v Petrovicích Martinovi mlynáři"
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Chalupa
Historie mlýna také obsahuje:
-1494 Řehoř řečený Chalupa
1494- Martin
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
