Nový, Dvořákův mlýn

Uzavřená usedlost dochovaná ve velkém stupni autenticity je v této lokalitě ojedinělá svým dispozičním uspořádáním se čtvercovým dvorem uzavřeným stodolou a kolnou. Původně se pravděpodobně jednalo o mlýnskou usedlost postavenou před rokem 1918.
Uzavřená usedlost s hlavní budovou, stodolou a kolnou otevřenou do čtvercového dvora se nalézá v lokalitě rozvolněné zástavby Jimramovských Pasek. Usedlost přístupná po polní cestě je situována mezi silnicí (Lišná – Nový Jimramov) a říčkou Fryšava. Podle historických pramenů zde mezi lety 1842 a 1927 fungoval mlýn (pila). Zařízení nebo konstrukce spojené s touto živností zde nejsou patrné, pravděpodobně se provoz pily či mlýna odehrával v objektu již zbořeném.
Celá usedlost je dochována ve velkém stupni autenticity a celistvosti s minimem novodobých úprav v interiéru i exteriéru. Ojedinělé je v této lokalitě dispoziční uspořádání s uzavřeným dvorem, kdy usedlosti působí jako kompaktní celek. Je zde dochováno velké množství původních architektonických a stavebnětechnických detailů a konstrukcí.
Poloroubená přízemní chalupa postavená kolem roku 1789 má tradiční trojdílnou dispozici se zděnou síní a hospodářskou částí s chlévy. Obdélné stavení s množstvím dochovaných uměleckořemeslných prvků zdobí skládaná lomenice s podlomenicí a valbičkou.
Hlavní budovu tvoří přízemní nepodsklepený objekt s trojdílnou dispozicí. Hospodářská část je vyzděna převážně z kamene, místy z cihel, obytný díl má roubenou konstrukci na podezdívce. Objekt je zastřešen sedlovou střechou s polovalbou a podlomenicí s krytinou z eternitových šablon. Vstupní síň s třemi poli plackové klenby oddělenými pasy je ukončena prostorem s valenou klenbou s pozůstatky černé kuchyně. Vrchol prostřední klenby zdobí kruhové štukové zrcadlo. Hlavní vstup s dvoukřídlými dveřmi je umístěn asymetricky, vedle dveří je schodiště na půdu (vyzděno nově, pravděpodobně na místě původního). Velká obytná světnice s trámovým stropem je novodobější úpravou propojena s menší světničkou. Velkou část dispozice zabírá mohutné komínové těleso s pecí. Prostor chlévu je také zaklenut plackovými klenbami s pasy u stěn a s pasy oddělující jednotlivá pole, největší pole zdobí štukové kruhové zrcadlo. Dochoval se zde dlouhý kamenný žlab pro dobytek. Okna chlévu byla v druhé polovině 20. století zvětšena. V obytné části jsou okenní otvory původní, výplně tvaru T pochází pravděpodobně ze začátku 20. století. Výplně dveří jsou převážně autentické včetně kování. Ve světnici se dochovala původní dřevěná podlaha z širokých prken, v síni dlažba z nepravidelných kamenných desek. Konstrukce krovu je hambalková se sloupky bez postranních stolic. V místě kleneb jsou vazné trámy nahrazeny výměnou a kráčaty. Prkna kladená na hambalky tvoří podlahu druhého patra půdy. Pod stávající eternitovou krytinou se dochovaly původní šindele. Štíty mají bedněnou konstrukci z prken se čtyřmi větracími průduchy tvaru čtyřlístku.
Příčně orientovaná kolna stojící v závěru dvora je s obytným domem spojena úsekem kamenné zdi s brankou. Zděná pilířová stavba s roubenými výplněmi stěn je otevřená směrem do dvora a podepřená dřevěnými sloupky. Pod objektem se nachází klenutý sklípek.
Hlavní budovu se stodolou spojuje kolna otevřená směrem do dvora a podepřená dřevěnými sloupky. Vnější plášť tvoří zděné kamenné pilíře s dřevěnými výplněmi. Z kolny je po schodech přístupný malý sklípek s valenou kamennou klenbou. Pod stávající eternitovou krytinou se dochovaly původní šindele.
Kamenná pilířová stodola s roubenými výplněmi mezipilířových polí je situována paralelně s obytnou budovou. Menší obdélná stavba představující typ neprůjezdné podélné stodoly je opatřena na straně dvora úzkou podsíní krytou přetažením sedlové střechy.
Stodola je postavena na obdélném půdorysu rovnoběžně s hlavní budovou. Konstrukce stodoly je obdobná jako kolny, obvodové zdi jsou kamenné v kombinaci s dřevěnými výplněmi stěn a štítu. Přesah střechy směrem do dvora je podepřen sloupky. Pod stávající eternitovou krytinou se dochovaly původní šindele.
Přímý úsek ohradní zdi uzavírající čelní stranu dvora se skládá ze dvou postranních kamenných dílů prolomených vstupy a střední roubené části s vestavěnou konstrukcí holubníku. Obloukově zaklenutý vjezd osazený točnicovými vraty kryje sedlová stříška.
Čtvercový dvůr dlážděný z nepravidelných kamenných desek uzavírá z JZ strany ohradní zeď. Ohradní zeď se skládá s části kamenné s půlkruhově zaklenutou branou a roubené úzké protáhlé konstrukce holubníku se záchodem. Obě konstrukce kryje pultová střecha. Dvoukřídlá dřevěná vrata do dvora s točnicemi jsou obdélná. Úroveň dvora (původně hnojiště) zůstala nižší než úroveň zápraží u hlavní budovy.
Uzavřená usedlost s hlavní budovou, stodolou a kolnou otevřenou do čtvercového dvora se nalézá v lokalitě rozvolněné zástavby Jimramovských Pasek. Usedlost přístupná po polní cestě je situována mezi silnicí (Lišná — Nový Jimramov) a říčkou Fryšava. Podle historických pramenů zde mezi lety 1842 a 1927 fungoval mlýn (pila). Zařízení nebo konstrukce spojené s touto živností zde již nejsou patrné.
Popis:
Hlavní budovu tvoří přízemní nepodsklepený objekt s trojdílnou dispozicí. Hospodářská část je vyzděna převážně z kamene, místy z cihel, obytný díl má roubenou konstrukci na podezdívce. Objekt je zastřešen sedlovou střechou s polovalbou a podlomenicí s krytinou z eternitových šablon.
Vstupní síň s třemi poli plackové klenby oddělenými pasy je ukončena prostorem s valenou klenbou s pozůstatky černé kuchyně. Vrchol prostřední klenby zdobí kruhové štukové zrcadlo. Hlavní vstup s dvoukřídlými dveřmi je umístěn asymetricky, vedle dveří je schodiště na půdu (vyzděno nově, pravděpodobně na místě původního). Velká obytná světnice s trámovým stropem je novodobější úpravou propojena s menší světničkou. Velkou část dispozice zabírá mohutné komínové těleso s pecí. Prostor chlévu je také zaklenut plackovými klenbami s pasy u stěn a s pasy oddělující jednotlivá pole, největší pole zdobí štukové kruhové zrcadlo. Dochoval se zde dlouhý kamenný žlab pro dobytek. Okna chlévu byla v druhé polovině 20. století zvětšena. V obytné části jsou okenní otvory původní, výplně tvaru T pochází pravděpodobně ze začátku 20. století. Výplně dveří jsou převážně autentické včetně kování. Ve světnici se dochovala původní dřevěná podlaha z širokých prken, v síni dlažba z nepravidelných kamenných desek. Konstrukce krovu je hambalková se sloupky bez postranních stolic. V místě kleneb jsou vazné trámy nahrazeny výměnou a kráčaty. Prkna kladená na hambalky tvoří podlahu druhého patra půdy. Pod stávající eternitovou krytinou se dochovaly původní šindele. Štíty mají bedněnou konstrukci z prken se čtyřmi větracími průduchy tvaru čtyřlístku.
Hlavní budovu se stodolou spojuje kolna otevřená směrem do dvora a podepřená sloupky. Vnější plášť tvoří zděné kamenné pilíře s dřevěnými výplněmi. Z kolny je po schodech přístupný malý sklípek s valenou kamennou klenbou.
Konstrukce stodoly je obdobná jako kolny, obvodové zdi jsou kamenné v kombinaci s dřevěnými výplněmi stěn a štítu. Přesah střechy směrem do dvora je podepřen sloupky.
Čtvercový dvůr dlážděný z nepravidelných kamenných desek uzavírá z JZ strany kamenná zeď s půlkruhově zaklenutou branou a roubená úzká protáhlá konstrukce holubníku se záchodem. Obě konstrukce kryje pultová střecha. Dvoukřídlá vrata do dvora s točnicemi jsou obdélná. Úroveň dvora (původně hnojiště) zůstala nižší než úroveň zápraží u hlavní budovy.
Jedná se o bývalou mlýnskou usedlost postavenou před r. 1818. Mlýn zde byl provozován až do 30. let 20. století, kdy zřejmě definitivně zanikl a dům nadále sloužil pouze jako zemědělská usedlost. Usedlost se skládá z hlavního objektu a stodoly s uzavřeným dvorem. Budovy jsou zděné, obytná světnice je částečně roubená. Střechy jsou sedlové. Stavba je udržována v původním stavu, zachovány jsou původní konstrukce zdivá a krovu, dispoziční řešení objektu je až na drobné odchylky původní, zachovány jsou rovněž velmi hodnotné dveřní a okenní výplně včetně kování. Novodobé úpravy jsou minimálního rozsahu. Hlavní obytná místnost je opatřena dřevěným trámovým stropem, hospodářská část má klenuté stropy. Dochována je řada autentických architektonických detailů včetně původních povrchových úprav.
Usedlost je zcela výjimečným a ojedinělým stavebním typem ve zdejší oblasti, který se do dnešních dnů dochoval. Mezi objekty prohlášenými za kulturní památky na novoměstsku tento typ usedlosti nenajdeme. V Jimramovských Pasekách není doposud žádný objekt prohlášen za kulturní památku. Usedlost má velmi bohatou stavební historii a dokládá způsob života zdejších obyvatel. Jedná se o zcela výjimečnou stavbu, jejíž ochrana by měla být v dalších letech jednou z priorit. Usedlost je nedílnou součástí historického a kulturního dědictví kraje. Její památkové hodnoty jsou s ohledem na jedinečnost dochování značné
„Objekt je dokladem bydlení a životního způsobu společnosti z přelomu 19. a 20. století. Jedná se o uzavřenou usedlost se čtyřstrannou zástavbou dvora. Výskyt tohoto typu architektury je v daném regionu méně obvyklý. Interiér se dochoval v téměř autentické podobě včetně hodnotných detailů (původní trojdílná dispozice obytného stavení, roubená světnice s dřevěným trámovým stropem, původní omítky, kamenná dlažba v předsíni, zaklenuté prostory chlévů, prostor černé kuchyně). Na objektu doposud nejsou patrné žádné výraznější změny, které by narušovaly jeho architektonickou, historickou a estetickou hodnotu. Stavebně-technický stav objektu je uspokojivý a vlastník respektuje památkové hodnoty budovy.
Celá usedlost je dochována ve velkém stupni autenticity a celistvosti s minimem novodobých úprav v interiéru i exteriéru. Ojedinělé je v této lokalitě dispoziční uspořádání s uzavřeným dvorem, kdy usedlosti působí jako kompaktní celek. Je zde dochováno velké množství původních architektonických a stavebnětechnických detailů a konstrukcí
Soubor nemovitostí č.p. 16 v Jimramovských Pasekách je velmi hodnotným příkladem venkovské usedlosti s hospodářským zázemím, s historií sahající minimálně do 1. poloviny 19. století.
Z pohledu půdorysného uspořádání dvora, představuje usedlost č.p. 16 v této oblasti zcela ojedinělý typ. Jedná se o trojstranný plně uzavřený dvůr. Celý soubor staveb charakterizuje vysoký stupeň autenticity a kompaktnosti. Objekty se zachovaly ve své hmotě, vyznačují se velkým množstvím hodnotných konstrukcí a celou řadou architektonických detailů jako jsou plackové klenby, trámové stropy, dlažba, niky, pozůstatky černé kuchyně, atd. Interiér s dochovanou původní dispozicí je zdoben mnohými uměleckořemeslnými prvky (stropní tuková zrcadla, původní výplně okenních a dveřních otvorů či kování). Celá usedlost disponuje mimořádným vypovídacím potenciálem, neboť nebyla zasažena novodobými rušivými úpravami. Jako celek tak areál dokumentuje lidovou stavební produkci 19. století na Vysočině.