Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn pravděpodobně existoval již v 18. století, ale není zachycen na žádné mapě vojenského mapování. K roku 1769 bylo ve zdejším mlynářském cechu zapsáno sedm mlynářů a v roce 1753 dokonce deset, ačkoli na některém mlýně mohlo být i více mlynářů.
V roce 1834 patří mlýn k hospodářskému dvoru v sousedství Panského mlýna čp 4. Na indikační skice je již mlýn označen jako olejna (dopsáno tužkou), lze tedy předpokládat, že v první polovině 19. stol. mlýn změnil svůj účel. Hospodářství s mlýnem (olejnou) v roce 1834 vlastní Franz Hampel.
V roce 1837 dostává mlýn vlastní číslo popisné po zbořeném hospodáčství čp.114, majitelem se stává Johann Hampel, který v Moravském Berouně v roce 1840 zastává post cechmistra cechu tkalců. V té době zřejmě mlýn opět změnil svoji funkci.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Zánik mlynářské živnosti
V roce 1864 vlastní bývalý mlýn Jozef Nowak.
V roce 1867 mění majitele i hospodářství čp. 109, kupuje ho Johann Theimer a v roce 1872 Alois Fischer.
Mlýn (olejna) byl zbořený již kolem poloviny 19. století a nahrazený podstatně větší budovou, přestavěnou do současné podoby někdy na přelomu 19. a 20. století. V sousedství pak byla počátkem 20. století postavena další výrobní budova (zřejmě tkalcovna) zbořena koncem 20. století.
První světová válka (1914–1918)
V seznamech vodních děl se objekt neuvádí, pokud byla výrobna v provozu, byla zčejmě poháněná parním strojem.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
