Historie
Obecná historie:
Mlýn v obci, či dolní měl v pronájmu vlastník svob. dvoru pan Petr Nýč z Awertá, ale sazbu poplatku měl podstatně vyšší než ostatní mlynáři na Buchlovském panství a v pronájmu, snad po popraveném mlynáři Stroužníčku, kdy jeho majetek propadl na odúmrť panství. Petr Nýč, nebo také Pierre Nicé, který pobýval r.1587-1588
v Ženevě v době studia majitele Buchl. panství p. J.Z. P Zástřizla u T. Bezy od kterého odkoupil část knihovny, kterou převezl s větším doprovodem svých přátel na Buchlov -či odborníků pro zvelebení panství včetně cizince Petra. Po smrti Zástřizla odešel ze Stříbrnic i Petr Nýč. Dvůr ještě krátce držel p. Pšovlický z Písku (již ne mlýn) a potom se neví, ani kde mlýn a dvůr stál.
(Milan Náplava)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1599 - Matěj Stroužníček, mlynář ze Stříbrnic ("byl obviněn ze znásilnění nedospělé děvečky. Soudem bylo dokázáno, že děvečka se mu bránila a on aby zlomil její odpor, tak ji nožem řezal na různých částech těla, tyto rány jí nasoloval a nakonec ji zabil. Při tom všem mu pomáhala manželka. Matěj byl potrestán stažením tří pásů ze zad a následným čtvrcením" - Zdroj: http://is.muni.cz/th/250700/pravf_r/rigorozniprace.pdf (mGh) (Nevíme, na kterém ze zdejších mlýnů.)
1611 pan Petr Nyč z Adwerka, ze mlýna platí 1 kopu 2 gr. míš., odvádí 1 klubko příze.
Z Buchlovského registru 1611- mlynář Sovinský, mlynář Buchlovský a voba mlynáři v Stříbrnicích povinni jsou při hradu Buchlově i ve dvoře což potřebné spravovati, bez uplacování. (Semilský)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1599 Matěj Stroužníček (?)
1611 Petr Nyč z Adwerka
Zobrazit více
Na přiložené mapě 1. jos. mapování je horní mlýn jednoznačně nad přítokem Vážanského potoku i Plchův mostek k Medlovicím je v záběru. První budova statku vpravo s velkým nádvořím je nynější mlýn č.35 - i situačně a vede tam od Váž. potoka strouha, ale nemá znak kola a 3 poslední velký statek či dvůr za vodou je později č.18-(17)-dnes vše zastavěno a tam údajně u potoku měl být dolní mlýn, či v obci v nájmu-pana Petra Nýče z Awertá, majitele Stříbrnského svob. dvoru - viz přil. registr. Za potokem k Buchlovu to bylo pod správou lovecké obce.12 svob. lovců a soudců loveckého práva na hradě Buchlově, kdy si volili starostu a předsedajícího soudu ze svého středu. Lovecká obec a dvůr byli v těsném sousedství ,ale v r.1611 samostatné správní jednotky? Přímo sousedi dvoru byli rody Masařů a Blanařů, majitelé jatek. Masaři platili jak Lovecké obci, tak část i majiteli dvoru.
Z přiložených dokumentů můj předek Jan měl v urbáři poř č. lov. gruntu 11 a později dům dostal ev. č.13-zbouráno-dnes škola (na Jos.mapování před původní sakr. stavbou tehdejší návsi, kaple vlevo je barokní a nynější náves)Tak že poř.č. 14 mlýnu muselo být nedaleko u potoka o 3 domy od školy-dřív č.13.Jistě,vyloučen není ani stávající mlýn č.35,pokud písař registru pan Jan Kossteyn Semilský překročil ,či přebrodil potok. Od č.11 se zastavil u podsedníka Macka Sekaniny, přešel brod k lov. gruntu Eliáše Burianů a suchou nohou k mlýnu či statku s mlýnem p.č.14( dnes 35) Ale to je zatím jen teorie. První ale navštívil tehdejšího starostu Habáně (poř č. 1 a později ev.č.4 -první u potoka od Boršic v r.1611) a potom v jeho doprovodu chodil po původní návsi dnes u školy cik-cak. Evidenční čísla 12 loveckých gruntů jsou známé. ,či dostupné byť s otazníkem. I když pan Semilský byl profík a měl systém. Vsadil jsem na něj u původních názvů vinohradních hor a dnešních názvů lokalit již zaniklých vinohradů. Nebo,jak u více stejných příjmení rozlišoval tátu a syny. Např. Habáň byl táta a jeho syn (ten od toho) Habáňů.
(Milan Náplava)
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
