Historie
Obecná historie:
Historické dokumenty o majetkových změnách panství černokosteleckého uvádí v r. 1492 mlýn u Penčic. Dále se zmiňuje vyplenění mlýna v Penčicích Švédy za třicetileté války v r. 1645. V soupisu panství (urbáři) z roku 1677 se píše o: „mlýnu o dvou kolech moučných, stoupu a valše, rybníku Nadýmáčku a náhonu na pilu " a také o: „podacím mlýnu a pile v Penčicích“. Ve výčtu místních pil z r. 1770 však pila v Penčicích chybí a v r. 1773 se uvádí „nestálá voda potoka“. Pila není ani v situačním plánu lesního revíru Bohumíle z roka 1839,
Pila a rybník (zásobní nádrž pro náhon na pilu) byly obnoveny v roce 1853 a v roce 1858 byla zprovozněna výroba šindelů. Rybník nad balvanitým úsekem Jevanského potoka se současným názvem Pilský označuje až ve 20.století. V roce 1861 byla uvedena do provozu „továrna na výrobu obuvnických floků“ firmy Viílicus a spol. Flokárna stála na místě horního Penčického mlýna a ukončila svou činnost v roce 1895.
Dolní Penčický mlýn zanikl rovněž koncem 19. století. Penčická pila s rámovou pilou poháněnou turbínou a linkou na výrobu šindelů v roce 1918 vyhořela, obnovena byla už jen šindelka, která ještě za 2. světové války sloužila pro výrobu bukových špalíků (Tankholz), používaných jako palivo do agregátů na dřevoplyn (alternativní pohon automobilů místo benzínu).
Základy pily a náhon jsou nad korytem potoka u zastavení naučné stezky, šindelka stávala naproti pile nad cestou. Jez s náhonem na horní Penčický mlýn je níže po potoce stále ještě patrný. Pilský rybník je zachován. Lesní silnička byla v roce 1909 nahrazena okresní silnicí z Vyžlovky do Hradce (dále do Stříbrné Skalice). Jediným dodnes dochovaným objektem je mlýn pod hrází Jevanského rybníka, který již mnoho desítek let slouží jako objekt rybářského střediska Školního lesního podniku v Kostelci nad Černými lesy.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
V roce 1861 byla uvedena do provozu „továrna na výrobu obuvnických floků“ firmy Viílicus a spol. Flokárna stála na místě horního Penčického mlýna a ukončila svou činnost v roce 1895.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
