Historie
Obecná historie:
Mlýny zde byly již od nepaměti, jenže pak v roce 1895 vyhořely a nový majitel František Jirásek je přebudoval a zmodernizoval. Literatura uvádí i jiné datum požáru, a to rok 1891, což je možná pravděpodobnější, protože levobřežní mlýn má ve štítu uveden rok 1892 společně s iniciály již nového majitele Jiráska (F. J.). Mlýn na pravém břehu (mlýn Režná) má ve svém štítu kaktéž iniciály F. J. a dataci 1895. Vystavěné mlýny se pak staly jedněmi z nejmodernějších v Čechách. U každého mlýna stál tovární komín, tyto se do dnešních dnů nedochovaly. Podoba z předminulého století je jinak ve větší míře zachována. V roce 1948 byl rodinný podnik znárodněn, ale po roce 1989 byl majetek restituován a nyní zde potomek původních majitelů Ing. Miroslav Jirásek pokračuje ve výrobní tradici.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
1469 město nechalo postvit mlýn nákladem 33 kop grošů, 12 parvů.
Mlýn zván Hasačert nebol Hasák.
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1632 společně s ostatními lounskými mlýny zastaven Janu Jakubu Juffeldovi za sumu 3000 kop, dlužná částka brzy vzrostla na 8000 kop
následně za neznámých okolností zcela zcizen
1651 Soupis poddaných podle víry - v Lounech mlynáři:
1) mlynář Zachariáš Šídlo (25 let), žena Justina (30), dcera Kateřina (7), všichni katolíci
2) mlynář Šimon Škodenský (42 let), žena Alžběta (31), dcery Dorota (4) a Zuzana (2), tovaryš Pavel Frydrych (25), učedník Pavel Kočka (16), všichni katolíci
1877 založena fitrma František Jirásek, první umělecké a parní mlýny v Lounech
1892 postaven Františkem Jiráskem
První světová válka (1914–1918)
1930 František Jirásek
1936 Fr. Jirásek, žitný mlýn Hasák, kapacita 150 q denně
převedl na syny Josefa, Vlastimila a Jaroslava Jiráskovy
podíly převedeny na syny Josefa, Vlastimila a Jaroslava Jiráskovy
29.12.1948 znárodněn
n.p. Západočeské mlýny
Severočeské mlýny n.p. Litoměřice, turbíny o výkonech 80 kW a 100 kW v 70. letech rozřezány a zabetonovány, aby se podle vládního nařízení nemusely zprovozňovat
navrácen v restituci, převeden do společnosti Jiráskův mlýn Louny s. r. o.
kapacita 17 vagonů pšenice/24 hpod.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1632 Jan Jakub Juffeld
1930-1936 Fr. Jirásek
1939 - Jaroslav, Vlastimil a Josef Jiráskovi (RR)
Zobrazit více
V 19. století se v Lounech na Ohři nacházely tři mlýny – Hasák, Režná a Šejdovna. V dražbě na konci roku 1876 koupil mlýny Režnou a Šejdovnu (dnes čp. 277 na pravém břehu) mlynář Jan Kostelník. Dnešní novorenesanční podobu mlýnů pravděpodobně určil návrh vinohradského stavitele Jana Troníčka z roku 1880, který je také autorem dostavby Šejdovny z roku 1888, již pro nového vlastníka Matěje Valteru, majitele prvního lounského cukrovaru. Přístavba souvisela s umístěním nových mlýnských strojů od vinohradské firmy Jan Prokopec, zřízeno bylo i vnější kovové požární schodiště. K Prvnímu lounskému parnímu mlýnu a krupárně patřilo rovněž skladiště u čp. 430, které nechal Valtera postavit v roce 1891 podle plánů lounského stavitele Františka Záheského. Levobřežní mlýn Hasák čp. 276, neboli Umělecký parní mlýn a pekárna, patřil od roku 1880 Františku Jiráskovi, opravy a přestavby zde rovněž prováděl stavitel Záheský. Po požáru v roce 1895 zakoupil Jirásek od Valtery i pravobřežní mlýny, okamžitě je opravil a vybavil nejmodernějším zařízením, v Hasáku postavil také pekárnu. Vzdouvací jez sloužil oběma mlýnům, v obou byly instalovány Francisovy turbíny. Mlýny se zařadily mezi nejmodernější v Čechách a v roce 1912 přešly do vlastnictví Jiráskových synů Jaroslava, Vlastimila a Josefa, který jej dále vedl. Mlýn roku 1936 vybavil novým železobetonovým silem, které provedl František Hieke, stavitel v Lounech. Mlýny jsou stále v provozu: po znárodnění od roku 1947 spadaly pod n. p. Západočeské mlýny, pak n. p. Mlýny a těstárny Pardubice, dnes opět patří rodině posledního majitele.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
- Hlavičkový (firemní) papír
- papírová pečeť
- reklama, inzerát
- razítko
