Historie
Obecná historie:
Na řece Žirovnici pravděpodobně stával mlýn již ve středověku (viz nástěnná malba z let 1480–1490 v žirovnickém zámku). Mlýn pod zámkem a v blízkosti pivovaru je zachycen na mapě císařského otisku z roku 1829. V roce 1869 ho spolu s pozemky u mlýnského rybníka koupil Leopold Brdlík od majitelů panství Sternbergů, a hodlal provozovat mlynářskou živnost, o rok později však mlýn prodal Františku Vaňkovi a soustředil se na textilní podnikání. Nejspíš již před první světovou válkou ho získal exportér perleťových knoflíků a obecní radní Emanuel Slezák. K roku 1930 ve mlýně pracovala Francisova turbína o výkonu 10,53 HP, možná též k pohonu soustruhů na obrábění perleti, stále v majetku Slezákovy rodiny. V současnosti mlýn se zdobným zděným štítem má dispozičně oddělenou obytnou část od mlýnice s továrními okny, je již bez funkčního vodního motoru, náhon zanikl. Je opravený, určený k bydlení.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1580 v Žirovnici 6 mlýnů
vznik koncem 16. stol. pro mletí sladů pro pivovar
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
koupil Leopold Brdlík
10.11.1862 za 3.775 zl. prodal manželům Vaňkovým, ti mlýn sladový přestavěli na mlýn obilný
1899 koupil Emanuel Slezák a přestavěl na dílnu pro soustružení perletě
1905 zaměstnáno 18 dělníků
První světová válka (1914–1918)
1922 koupila Jarmila Fišerová z Kamenice nad Lipou a pronajala B. Brožovi z Popelína jako dílnu
Podle Seznamu vodních děl republiky československé mlýn vlastnil k roku 1930 E. Slezák a v té době zde pracovala továrna na perleťové knoflíčky.
1937 B.Brož požádal o přestavbu dílny zpět na obilný mlýn, zporvu zamítnuto, po odvolání v prosinci 1938 povoleno
plánovaný výkon 275 q pšenice a 1.108 q žita
1942 porucha turbíny, potřeba ji vyměnit za novou, k tomu však z důvodů válečného hospodářství nedošlo
B. Brož, ač rodilý Čech se přidal k Němcům, po válce proto musel z mlýna odejít
budova nadále sloužila jako sklad knoflíků
koncem 60. let po povodni poškozené obytné křídlo zbořeno
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik budovy mlýna
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
-1862 Leopold Brdlík
1862-1899 Vaněk
1899-1922 Emanuel Slezák
1922- Jarmila Fišerová
1922-1945 B. Brož (nájemce)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
