Historie
Obecná historie:
Někde u Ktové býval mlýn Rankovec, který se roku 1497 uvádí jako pustý. Zbylo po něm jen místní pojmenování polí, často připomínané v městských knihách Rovenských. Dále je uváděno, že mlýn byl již v 17. století zašlý.
(Jaroslav Podobský, Od Ještěda k Troskám)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Mlýn patřil k obci Ktová, byl připomínán ve středověku. V roce 1497 je uváděn jako zpustlý a nebyl obnoven.
Umístění mlýna u strouhy z Libuňky a silnice je podle informace p. Josefa Šperlinga ze mlýna v Žampachu u Ktové.
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1621 v konfiskačním protokolu majetků rodu Smiřických se uvádí ves Borek s mlýnem (neznámé polohy)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: