Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V roce 1656 je uváděn mlynář Bárta, po kterém se mlýn jmenuje. Mlynář musel Sázavskému klášteru mimo peněžních dávek odevzdat 5 kuřat, vykrmit 2 vepře, řezat prkna, nasbírat 3 žejdlíky lískových oříšků, žejdlík kmínu, dodat sušené houby a sepříst 2 štuky přediva.
1799 - František Bilina, mlynář z Bártového mlýna (SOA Praha, Sázava 02, sn. 238) (mGh)
1841 Josef Bílina
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Ke mlýnu byla špatná přístupová cesta, vyrobené mlýnské zboží se muselo odvážet na dnešní železniční Rataje-předměstí. Naproti mlýnu po levém břehu Sázavy byla vybudována železniční trať, ke které mlynář prosadil připojení vlečky z levého břehu Sázavy k dnešní zastávce Samopše (projednáno r. 1915, zrealizováno r. 1917). Od mlýna k začátku vlečky se zboží vozilo po lodích.
Ve mlýně byla zřízena malá vodní elektrárna.
/V r. 1914 působil na mlýně jako stárek Jan Bečička, jinak nájemný mlynář (působil též na Hodovském mlýně u Úval, v Otvovicích u Kralup nad Vltavou aj.) - doplnil MŠr./
V roce 1930 mlýn vlastnil Josef Gottwald.
Výše popsané usnadnění a zkrácení dopravy zboží k železnici (odst. 1. svět. válka) pomohlo dalším mlynářům v období 1. republiky
Výše popsané usnadnění a zkrácení dopravy zboží k železnici (odst. 1. svět. válka) pomohlo dalším mlynářům za 2. světové války uhájit mlýn proti konkurenci. V roce 1942 byl dokonce areál vlečky rozšířen o jednu budovu.
V 50. letech minulého století byl provoz mlýna zrušen. Mlýn zakoupil závod Vagonky Tatra k rekreaci.
V současnosti je zde umístěno sociální zařízení "Dům domácí péče". /doplnil MŠr./
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Bárta
- Gottwald
- Bečička
- Bílina
Historie mlýna také obsahuje:
1658 - Bárta
1799 - František Bilina
1841 - Josef Bílina
1930 - Josef Gottwald
1939 - Josef Gottwald (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: