Uživatel

Hledat

| Sign up

Otázka na Radimův mlýn.
(české přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Proskovický mlýn

Proskovický mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Proskovický mlýn

Čp.

21/130

Bývalé čp.

Ulice

Staroveská

Lokalita (vesnice, město)

Proskovice

PSČ

724 00

Okres

Ostrava-město

Katastrální území

Proskovice

GPS

49° 44' 52.8'', 18° 11' 34.2''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn stojí v ulici Staroveské u odbočky k Mlýnskému náhonu a do luk. Je v soukromém vlastnictví, současný majitel ho opravuje.

Poloha vůči obci

Na okraji obce

Vodní tok

Ondřejnice

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)

Je pravděpodobné, že první dřevěný mlýn stál při řece Odře, jak tomu nasvědčuje objev z roku 1974, učiněný v jedné ze zátočin Odry na proskovických loukách. Při odplavování sypkého břehu odhalily dravé proudy řeky ve čtyřech metrech pod úrovní břehu dřevěné torzo srubové, pečlivě čepované stavby o rozměrech 8 x 4 m se základními trámci o průměru až 30 cm. Písemné prameny však nevydávají dostatečné svědectví o 2 mlýnech v Proskovicích, příp. o umístění staršího z nich.

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Mlýn byl postaven v 1. polovině 17. století. V roce 1658 byl součástí svobodné proskovické rychty.

V roce 1738 ho prodal držitel panství Rudolf Podstatský z Prusinovic Janu Dvorskému ze Staré Vsi pro jeho syna Václava.

Dalším mlynářem na proskovickém mlýně byl Ignác Dvorský. Ke mlýnu náleželo 18 měřic půdy včetně luk a mlynář si držel jednoho koně a mimo to byl také
uživatelem a podílníkem na obecních pozemcích. Podle tradice, ale i podle některých písemných pramenů uzavřel proskovický mlynář s obcí dohodu o chovu plemenného kance, za což měl právo pást na obecní pastvině dobytek. Když na počátku 19. století přestal kance chovat, zavázal se dodávat obci každoročně 36 koláčů, 5 velkých pecnů chleba, 5 pečení jakéhokoliv druhu masa a 2hrnce sladké omáčky. Obec pak každoročně pořádala v listopadu na sv. Martina slavnostní hostinu, spojenou s tancovačkou. Ve 2. polovině 30. let 19. století po sporech mezi obcí a mlynářem Ignácem Dvorským se obec usnesla odpustit mlynáři tuto povinnost za peněžitou náhradu 120 zlatých.
Dne 6.února 1838 se Dvorskému narodil prvorozený syn a u křtu dostal jméno Karel. Po dvou letech se narodil druhý syn a dostal méno Rudolf a po něm
ještě tři dcery. V pozdějších letech však otec poznal, že se prvorozenému Karlovi do mlynařiny nechce. Proskovický mlýn pak převzal druhorozený syn Rudolf.

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

Proskovický mlynář Rudolf se více věnoval zemědělství než mlynářství, to upadalo a mlýn postupně chátral. V manželství se mu narodil syn, který však záhyzemřel a pak následovalo dvanáct dcer. Nikdo z ženichů ale nechtěl nastoupit na zchátralý mlýn, proto byl mlýn na prodej, ale nebylo kupce. Tehdejší starobělský starosta Karel Dvorský kupce sehnal.

Byl jím roku 1903 Antonín Sunek se svou manželkou Aloisií. Jmenovaní byli nájemci dominikálního panského mlýna hraběteGüntera Stolberg - Stolberga a na Paskově. Manželé Sunkovi koupili zpustlý mlýn se vším všudy. Uvedli ho do náležitého stavu, opatřili novým mlýnským zařízením a plně elektrifikovali a tím také získali zpět staré zákazníky, neboť mleli kvalitní mouku. Původní vodní mlýn s pohonem vodního kola byl postupně vybaven Francisovou turbínou, později parním strojem a nakonec elektromotorem. Zdejší parní stroj je zřejmě jediný, který se zachoval na místě, kde byl instalován, je umístěn ve spodní části mlýna, poháněl mlecí zařízení za pomocí transmise, která se zde rovněž zachovala.

Sunkova rodina se rozrostla, měli 5 dětí, z nich byl posledním chlapec Bohumil, který se stal posledním proskovickým mlynářem. Mlynář Antonín Sunek vlastnil vedle mlýna také od roku 1911 pekárnu. Bohumil však nepracoval dlouho na svém mlynářském řemesle.

První republika (1919–1938)

V roce 1930 byl mlynářem Antonín Sunek.

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Jako řada jiných, byl i zdejší mlýn znárodněn. V roce 1953 byl Bohumil Sunek jako živnostník zatčen a po propuštění pracoval ve VŽKG až do dùchodu jako pomocný dělník ve slévárně.

Mlýn se dostal do vlastnictví Pekáren a mlynáren Pardubice. Mlynář Bohumil Sunek dožil i se svou nevlastní matkou v jejich bývalém mlýně.
Ten byl v provozu ještě v 80. letech.

V 50. až 80. letech v něm mlel pan Štěpán Hynek, který už předtím pracoval u mlynáře Sunka a ve mlýně odpracoval celkem 43 let.

Vývoj po roce 1989

Nyní je mlýn opět ve vlastnictví rodiny mlynáře Sunka, která mlýn rekonstruuje.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Dvorský
Sunek
Hynek

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1658 – u fojtství
Do 1738 – Rudolf Podstatský z Prusinovic (majitel)
1738 – Jan Dvorský
– Václav Dvorský (syn předešlého)
1830 – Ignác Dvorský
1848 – Rudolf Dvorský (syn předešlého)
1903-1930 – Antonín Sunek
Do 1950 – Bohumil Sunek (syn předešlého)
1950–1980 – Štěpán Hynek (národní správce)

50. léta 20. stol. - Pekárny a mlynárny Pardubice, mlynář Štěpán Hynek
1989–2012 – rodina Sunkova (v restituci)
2013 – Ing. Jiří Sunek ze Zlína

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více

Kronikář hasičského sboru Václav Matěj vzpomíná na venkovské kouzlo starého proskovického mlýna a jeho okolí těmito slovy:

„Zmizela navždy romance proskovického mlýna. Bylo to místo všech dětí z celé dědiny, kde se jim naskýtaly všechny novoty a zajímavosti. V prvé řadě bylo to obrovské černé vodní kolo, které se neustále točilo ve dne v noci skorém po celý rok. Bylo málo dnů v roce, kdy ustal strašidelný monotónní zvuk tohoto obra. Zastavil se tehdy, když byla voda u stávku zastavena. To byla největší radost pro kluky, ale i pro starší chlapce. Jako na povel příkopa plná kluků s koši a malými saky. Odvážnější, ti lovili pod kolem. Ryb i raků bylo hojnost…
Navždy zmizely dlouhé řady povozů, tažených koňmi, jež vezly desítky pytlů obilí do mlýna. A nazpět s čistou moukou všelijakého druhu. Byly to dlouhé kolony formanů nejen z okolních dědin, ale i ze vzdálených dědin. Každodenně vyjížděl ze mlýna mlýnský povoz plně naložený plnými pytli mouky, která se rozvážela do obchodů a hlavně do města. Když ale přišla zima, utichlo drnčení povozů po štěrkovaných cestách. Jen zdálky bylo slyšet nikdy nezapomenutelné hlasy zvonků a rolniček. Místo povozů byly selské nízké saně pány na všech cestách.“

Revize ve mlýně za I. sv. války
Jednoho časného jitra zastavil před proskovickým mlýnem povoz a vystoupil z něho starší muž a legitimoval se co revizor mlýna vyslaný a zplnomocněný Zemským zásobovacím kontrolním úřadem z Brna. Mlynář Antonín se zarazil a v duchu uvažoval , co s pytli obilí, které tu stojí ve mlýnici k semletí na černo. Pokynul revizorovi a uvedl jej do kanceláře mlýna, kde na stole ležely tlusté knihy, do kterých se zapisovala jména zemědělců s mlecím povolením a udáním váhy obilí, souhlasně s výdejem mouky. Taktéž knihy výkazů o mletí dodaného obilí pro erár. Mezi tím vyšel posel zadním vchodem ze mlýna dávaje občanům avízo o příchodu revizora. V Proskovicích nastal poplach. Ve mlýně stálo mnoho pytlů a pytlíků těch chudých, kteří sem tajně zavezli své trošky k semletí načerno. Kdo mohl, utíkal k mlýnu, odkud vyšlo avízo. Skupina odvážných žen vnikla do mlýna, kde v klenuté světnici seděl revizor a listoval v knihách. Ženy zprvu prosily, aby měl slitování nad chudáky, ten je ale nevšímavě odbyl. Tu se ženy rozzuřily a zamkly jej a nepustily ven. Mezi tím začaly odvážet z mlýnice na trakařích pytle a pytlíky s obilím, které mělo býti semleto bez povolení načerno. Až bylo rozvezeno všechno do okolních chalup, pustily revizora ven. Ten se ohražoval a vztekal, ale nic nepomohlo přesile žen, vyhnaly jej ze mlýna. Všichni trnuli hrůzou, co z toho bude. Dne 16.srpna 1917 přijela do proskovického mlýna komise se třemi četníky, aby v obci a ve mlýně celý případ vyšetřila. Povídalo se, že mlýn bude zavřený. Nic se však nestalo, na všechno se časem zapomnělo a později mlynář Sunek mlel opět pro erár, pro sedláky a chalupníky na mlecí povolení, i načerno pro chudší lidi, kteří sehnali trochu obilí koupí, nebo nasbírali na strništích klasy a tím získali výměnou trochu mouky. Mlynář rád vyhověl každém a také chudým prodal za přijatelnou cenu. Za války byl jiný způsob života, dokonce se přidávala do chleba kukuřice a kaštany.
(Podle mlynářské kroniky)

Skrýt

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.

Při inventarizaci ve mlýně staroveskou vrchností v srpnu 1739 sestávalo jeho zařízení z následujících částí, jejichž názvy uvedeme pro zajímavost v původním znění, převzatém z písemností biskupského lenního dvora v Kroměříži: „Železná vřetena - 2, pánevky - 2, kypřice -2, čepy při valech - 4, hlužvy při valech - 8, malých pašův při valech -10, obruč železná na kámen -1, motyčky - 2, běhúny - 2, spodky - 2, múčný truhly - 2, vodní kola - 2, železné zdíře - 2, zdířky při kameni - 2, sklená okna - 2, pec kachlová -1.“

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

07 2013

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

raná moderna do roku 1920
moderní 1920 – 1945
1945 – současnost

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

vícepodlažní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Mlýn je dvoupatrový, jedna menší budova je přízemní\n

1903 - mlýn přestavěn a zmodernizován

Byl postaven ve starém stylu, jeho zdi byly až 1 metrsilné. Celé zdivo bylo podepřeno masivními klenbami, místy ještě ztuženými. Na klenbě v kuchyni je dosud zachována freska nesoucí nápis, který svědčil o zbožnosti poddaných mlynářů: „O MARIA MATER DEI SALVATORI“.

Historické stavební prvky – exteriér

dveře
okno
vyskladňovací otvor
vrata, brána

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

existující umělecké složení

Stav mlýnské technologie – popis

Ve mlýně se zachovala strojní technologie - viz foto http://www.ostravafoto.cz/fotogalerie/mlyn-proskovice

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Tento mlýn měl původně dvě složení tzv. na pytlík a byl bez výtahu. Každý, kdo přivezl obilí, musel si je sám po schodech vynést na zásyp a po semletí mu mlynář vydal mouku i otruby. Tato mouka ale nebyla kvalitní.
Ani v pozdějších letech mlýn neměl Eureku tj. starší typ mlýnské loupačky.

Doplňkové a další provozy

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
náhon
odtokový kanál
turbínová kašna
turbínový domek

Popis cesty vody ke mlýnu

Náhon na vodní strouhu byl veden z řeky Ondřejnice a odtud dodnes protéká mezi proskovickými pastvisky a loukami a mezi rybníkem Paskovjakem.

Vodní motory

Typturbína Francisova

StavDochovaný

Výrobce

PopisVe mlyně byla Francisova turbína, později parní stroj a elektrický motor

V roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 0,3 m3/s, spád 5 m, výkon 15 HP.(11,1 kW)

Typturbína Francisova

StavDochovaný

Výrobce

PopisVe mlyně byla Francisova turbína, později parní stroj a elektrický motor

V roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 0,3 m3/s, spád 5 m, výkon 15 HP.(11,1 kW)

Pomocné motory a generátory

Typparní stroj, lokomobila

StavDochovaný

VýrobceHeinrich Lanz, Mannheim

PopisRok výroby 1909.
Zdejší parní stroj je zřejmě jediný, který se zachoval na místě, kde byl instalován, je umístěn ve spodní části mlýna, poháněl mlecí zařízení za pomocí transmise, která se zde rovněž zachovala.

Typparní stroj, lokomobila

StavDochovaný

VýrobceHeinrich Lanz, Mannheim

Typelektrický motor

StavDochovaný

Výrobce

Popis

Historické technologické prvky

transmise, řemenice, převody

válcová stolice

Válcová stolice s 2 páry rýhovaných válců v litinové skříni

odlučovací zařízení

hadicový / tlakový filtr

výtahy a dopravníky

kapsový výtah | Počet:

zásobník, násypka

Prameny

Literatura / Internet

AutorInternet

NázevMlýn Proskovice

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesněnífotografie technologického zařízení

Odkazhttp://www.ostravafoto.cz/fotogalerie/mlyn-proskovice

Datum citace internetového zdroje19.7.2013

AutorInternet

NázevMlýn Proskovice

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesněnífotografie technologického zařízení

Odkazhttp://www.ostravafoto.cz/fotogalerie/mlyn-proskovice

Datum citace internetového zdroje19.7.2013

AutorInternet

NázevProskovický mlýn

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttp://www.ostrava-proskovice.cz/cs/o-proskovicich/hitorie/nejvyznamnejsi-pamatky/proskovicky-mlyn

Datum citace internetového zdroje19.7.2013

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněníBohumín, Mor. Ostrava, str. 11

AutorJiří Tichánek, Jan Štěpánek, Ing. Pavel Šmíra

NázevVodní mlýny na Frýdecko-Místecku

Rok vydání2013

Další upřesněnírkp., s. 519-529

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Mlýn z cesty k náhonu, 2013, © Helena Špůrová

Mlýn ze Staroveské ulice, 2013, © Helena Špůrová

Historické mapy

I. vojenské mapování, výřez, 1764-1768, © oldmaps.geolab.cz

II. vojenské mapování, výřez, 1836-1852, © mapire.eu

III. vojenské mapování, výřez, 1876-1878, © mapire.eu

Indikační skica, výřez, 1833, © viz http://archivnimapy.cuzk.cz/

Císařský povinný otisk, výřez, 1833, © viz http://archivnimapy.cuzk.cz/

Historické fotografie a pohlednice

Pohled na mlýn, 1930, © Vodní mlýny na Frýdecko-Místecku

Rodina a zaměstnanci Antonína Sunka, mlynář vpravo, 1910, © Vodní mlýny na Frýdecko-Místecku

Současné fotografie - exteriér

Celkový pohled na mlýn, 2013, © Vodní mlýny na Frýdecko-Místecku

Proskovický mlýn, 2013, © Helena Špůrová

Pohled na mlýn, 2013, © Vodní mlýny na Frýdecko-Místecku

Jv průčelí, 2013, © Vodní mlýny na Frýdecko-Místecku

Pohled od sz, 2013, © Vodní mlýny na Frýdecko-Místecku

Západní trakt od severu, 2013, © Vodní mlýny na Frýdecko-Místecku

Západní část jv průčelí, 2013, © Vodní mlýny na Frýdecko-Místecku

Pohled od jz, 2013, © Vodní mlýny na Frýdecko-Místecku

Pohled na fasádu mlýna, 2013, © Vodní mlýny na Frýdecko-Místecku

Cihlová fasáda, 2013, © Vodní mlýny na Frýdecko-Místecku

Pohled od sv, 2013, © Vodní mlýny na Frýdecko-Místecku

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - interiér

Současné fotografie - vodní dílo

Současné fotografie - technologické vybavení

Štítek Deutsches Reichspatent, 2013, © Vodní mlýny na Frýdecko-Místecku, (Prvky na obrázku: značka výrobce na pomocném motoru)

Detail parního strroje s výrobním štítkem, 2013, © Vodní mlýny na Frýdecko-Místecku, (Prvky na obrázku: Pomocný motor, značka výrobce na vodním motoru)