Historie
Obecná historie:
Mlynář Jan Rejkuba, jeden z posledních majitelů mlýna. Ke mlýnu patřilo hospodářství o výměře 4,3 hektaru.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1704 I. zmínka, mlýn je ale patrně mnohem starší
1839 Václav Rejkuba
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1876 2 složení s jahelkou
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
1910-1941 poslední mlynář Jan Rejkuba
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
1939 výkaz pro mlynářské ústředí: pšenice za hod 2 q, za rok 60 q, žita 4/120 q, ječmene na kroupy 1/30 q, prosa na jáhly 3/90 q a šroty 5/150 q.
1941 poslední mlynář Václav Rejkuba, ukončeno mletí
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Rejkuba
Historie mlýna také obsahuje:
1839 Václav Rejkuba
1910-1941 - Jan Rejkuba (RR)
-1941 Václav Rejkuba
„Příprava jahelky dala hodně práce, proto jsme u nás dělali jáhly jen v zimě. Spodek jahelky byl zhotoven z mazníku dodávaného jedním kamnářem ve velkých cihlách, uchovávaných ve vlhkém sklepě. Více cihel se na měsíc dalo do vlhkých plev, aby nasákly vlhko, a pak se z nich krájel velkým nožem plát za plátem a tyto pláty se přitloukaly na dřevěné kolo, připevněné na vyřazeném mlýnském kamenu - spodku. Mazník jsem přitloukal kladívkem do výšky 15 až 20 cm. Když bylo celé kolo tohoto spodku hotové, muselo se hoblíkem srovnat do vodováhy. Pak jsme jej nasadili jako spodek, nad něj lehký běhoun, lub a na to pak koš. Mazník vydržel jednu zimu a pak se dělal nový.”
Jan Rejkuba
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: