Roku 1658 postavil hrabivý pán Maxmilián Valentin hrabě z Martinic na místě, kde dnešní Shafferův mlýn stojí, podnik na zpracování železa, tak zvané hamry. Toto pojmenování se tak vžilo, že i osada byla za nedlouho na Hamry přejmenována. Podnik ten byl v provozu jen do roku 1675 tedy pouhých 17 roků, protože za tu dobu byly všecky okolní lesy vymýtěny a nebylo více čím železo taviti. Hamerníkem byl Jiří Fiřt.
Potom byly hamry přeměněny v mlýn o dvou složeních. Roku 1687 koupil jej Jakub Koráb od Jana Paula Leopolda hraběte z Valderode za 450 kop grošů míšenských, které spláceti měl po 4 kopách ročně. Mělo tedy do úplného zaplacení uplynouti 112 a půl roku. Mimo toho do úplného zaplacení byl mlynář povinen každoročně odsypávati 50 strichů žita, všecko potřebné obilí pro vrchnost zdarma semleti a dle požádání zdejším poddaným přednostně před cicími jejich obilí semílati. Naproti tomu však vrchnost všechny berně sama zapravovati bude, rovněž o ubytování vojska se sama postará, leč by mlynář z dobré vůle něčím přispěti chtěl. Všichni poddaní, kteří v tomto panském mlýně svoje obilí mleli, jsou povinni i nadále tak činiti a to pod pokutou a ztrátou obilí jinam vezeného. Konečně kdyby nynější majitel Jakub Koráb ten mlýn odprodati chtěl, musí k tomu od vrchnosti povolení míti. / Z knihy pozemků č. 14. strana 163-168./
1687 - 1702 Jakub Koráb (od vrchnosti)
1702 - 1730 Václav truhlář
1730 - 1745 Jan Koráb (1744 mlýn vyhořel) – uprchl z panství
1745 - 1771 Jan Koráb
1771 - 1790 Antonín Fric (oženil se s vdovou)
1790 - Josef Fric, syn
Roku 1793 je majitelem tohoto mlýna Josef Fric, který povinen byl vrchnosti odsypávati každoročně 89 a tři čtvtě měřice žita a 120 kusů kmenů na prkna pořezati. Za to obdržel od hraběnky Marie Rebeky z Hohenembsu, provdané z Harrachů povolení, že může mimo pily ještě třetí složení zříditi a k tomu potřebné místo z panského gruntu použíti za roční poplatek 30 krejcarů a bude povinen tu cestu podle jalového potoka v dobrém stavu držeti a taras na vlastní svůj náklad stavěti.
