Je škoda mouky, když má pytel díru.
(německé přísloví)

mlýn Milesimov, Králova pila

mlýn Milesimov, Králova pila
15
Milesimov
539 01
Chrudim
Všeradov
49° 45' 22.1'', 15° 51' 23.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Roubený mlýn s pilou středověkého původu. Hodnotná ukázka lidového stavitelství oblasti Hlinska. Zachovány jsou autentické architektonické prvky, např. lomenice a záklopové prkno. Mlýn v sobě ukrývá zachované strojní zařízení. Pěkně dochovaná je i pila zajímavě umístěná po boku mlýnice. V 70. letech 20. století zde proběhla oprava a rekonstrukce včetně obnovy vodních kol (sekerník Jan Vondráček). Mlýn ale v současné době bohužel silně chátrá. Technická památka.
Milesimov
Chrudimka
24253 / 6-4358
nepřístupný

Obecná historie:

Pila zde stávala již ve středověku (podle pověsti ji nechal postavit král Václav II.), později k ní přibyl mlýn s roubenou mlýnicí, datovaný rokem 1745. Zrušenou pilu obnovil mlynář Martin Kumpán roku 1796 a pracovala až do roku 1944, dnes je nejstarší dochovanou ukázkou vodní pily u nás. Obytná část mlýna je od poloviny 19. století zděná s mansardovou střechou. Roubená mlýnice, až do konce 19. století vybavená obyčejným složením a krupníkem, byla v roce 1924 modernizována firmou Josefa Prokopa synové. Tzv. umělecké složení doplnila instalace dvouválcové mlecí stolice a loupačky. Pila a mlýn jsou na seznamu kulturních památek, slouží bydlení.

Mlýn a pila opředená pověstí o svém založení v době krále Václava II., který nechal vystavět v rámci kolonizace českomoravského pomezí. Roubená s kompletním českým složením a krupníkem pochází z přestavby roku 1745, později byla doplněna uměleckým složením, v roce 1924 válcovou stolicí a loupačkou. Stávající pila je z roku 1796. Mlýn a pila jednuška, pravděpodobně nejstarší dochovaná v Čechách, byly příkladně zrekonstruovány podle památkových zásad v sedmdesátých letech a do roku 1983 přístupny veřejnosti.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Podle pověsti zde nechal postavit vodní pilu král Václav II. r. 1302, když se svou družinou zajišťoval osídlení západní části Hlinecka a tento úkol zakončil bujarou oslavou u Dřevíkova, v místě, kde se od té doby říká Veselý Kopec.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

První písemná zmínka o mlýnu je z roku 1651 za mlynáře Jana Kumpána

"Poněvadž jemu mlynáři Martinu Kumpánovi dle dekretu z 10. 6. 1796 pag. 55 od milostivé vrchnosti dovoleno bylo, by on sobě při tomž mlejně jednu prkenou pilu postavil a z tej příčiny jménem činže do důchodu 12 fl. zaplatil..."

Rod Kumpánů se zde udržel přes 200 let.

Pily se většinou stavěly dále od mlýna, většinou na protějším břehu, aby na budovu mlýna nepůsobily vibrace při provozu pily. To se tady však bohužel nestalo, v důsledku čehož za 148 let provozu pily (do r. 1944) došlo k poklesu návodní stěny i s roubením o 50 cm.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1867 se před pilou  zastřelil Antonín, poslední z rodu Kumpánů

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

V roce 1930 je uveden jako majitel mlýna a pily František Kopecký.

poslední mlynář Josef Stehno mlel do roku 1944

poslední pilař František Kopecký, 1944 ukončen provoz pily

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1969 byla Králova Pila prohlášena za nemovitou kulturní památku, kterou dobrovolní památkáři po dva roky spravovali, aby mohla být 1970 zpřístupněna.

1977 zemřel poslední mlynář Josef Stehno

Z rodinných důvodů je objekt od r. 1982 pro návštěvníky nepřístupný.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kopecký
  • Kumpán
  • Stehno

Historie mlýna také obsahuje:

1651 Jan Kumpán

1796 Martin Kumpán

-1867 Antonín Kumpán

1930-1944 František Kopecký

-1944(1977) Josef Stehno


Zobrazit více

Podle pověsti zde nechal postavit vodní pilu král Václav II. r. 1302, když se svou družinou zajišťoval osídlení západní části Hlinecka a tento úkol zakončil bujarou oslavou u Dřevíkova, v místě, kde se od té doby říká Veselý Kopec.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • středověk
      • předbělohorské období do roku 1620
      • baroko do roku 1800
      roubená
      jednopatrový
      Dochována zdobená lomenice štítu nesoucí prvky výzdoby kolem Hlinska. Na záklopovém prkně je datace přestavby mlýna r. 1745 s malbou. Je zde řada původních dřevěných a zdobených prvků.
      Vzácně zachovalý objekt vodního mlýna a pily včetně technologického vybavení strojním zařízením. Leží na naučné stezce Krajem Chrudimky a velmi blízko Veselého Kopce.
      Pojmenování Králova Pila bylo v polovině 17. století uváděno už jako vžitý místní název. Její počátky však nelze datovat přesně. Roku 1738 je zpráva pouze o mlýně, kdy jej koupil Vít Kumpán z rodu, který na mlýně působil již mnohem dříve. Nejstarší zprávou o tomto rodu ve spojení s Královou Pilou je oznámení, že Jan Kumpán tam jako šedesátiletý zemřel v r. 1676.
      Vzácně zachovalý objekt vodního mlýna a pily včetně technologického vybavení strojním zařízením. Leží na naučné stezce Krajem Chrudimky a velmi blízko Veselého Kopce.
      Drobný objekt chlévů tvoří historickou součást areálu mlýna.
      Zděný přízemní objekt obdélného půdorysu ve dvoře mlýna, s navazující vyšší maštalí. Střecha sedlová, krytina z eternitových šablon. Průčelí je architektonizované nad omítaným soklem zdvojenými lisenovými rámy kolem dvou obdélných oken a jednoduchým vysokým rámem kolem úzkého převýšeného okna ve štítu. Okna mají pevné zasklení v kovových rámech s rastrem do 6 tabulek (resp. 2x4 tabulek ve štítu). Spodní okna jsou aktuálně zabedněná. Střecha má výrazný přesah přes štít. Pod současným bílým nátěrem fasády prosvítá sytě okrová barevnost ploch, kontrastující s tmavočervenou na lisenových rámech. Objekt je průchozí, na obou stranách opatřený prkennými dveřmi.
      Drobný objekt stodoly - maštale tvoří historickou součást areálu mlýna.
      Nevelká obdélná zděná stavba s vysokou sedlovou střechou, navazující v podélné ose na objekt chlévů. Krytina: ražené drážkové tašky. Zdivo hladce omítané, bílý nátěr, na štítové straně se smytým okrovým nátěrem. Objekt má na obou podélných stranách asymetricky bedněné stěny. Ve venkovní z nich jsou vrata, dvorní je překryta přístřeškem přistavěného chlívku pro prasata, resp. dřevníku, do kterého vede pěší vchod. Při zadní stěně se zachoval kamenný žlab. Strop trámkový se záklopem z prken na sraz, nad ním prostor seníku. Z interiéru je volný průhled do prostoru podkroví nad chlévy.
      Původně klenutý kamenný zemní sklep, který byl součástí areálu mlýna, byl po zřícení klenby upraven betonovým plochým stropem a nad zem vystupuje jako betonová deska. Původní kamenná vstupní šíje a obvodové zdivo se zachovaly, zdivo zevnitř omítnuto.
      Nevelký obdélný prostor sklepa zapuštěného do svahu, se zděným čelem a vstupní šíjí obezděnou zaoblenými kamennými zídkami.
      Pila a mlýn tvoří s obytným stavením nedílný celek, krytý společnou střechou. Stavení na podélném půdoryse. V přední části obytná místnost, kuchyň, chodby a komora. K ní přiléhá mlýnice se zařízením. Pod mlýnicí ve sklepení části pila. Obytná část je cihelná a provozní má kamennou podezdívku, z níž vyrůstá srubový svršek. Na straně k náhonu jsou zapuštěny klády, které přidržovaly kolo. Vstup do mlýnice i pily je zajištěn pavláčkou, která je přízemní. Střecha byla původně mansardová, nyní sedlová, krytá taškami. K hospodářství přiléhá stodola, maštal i sklep.
      Konec 19. stol. a poč. 20 stol.
      Příklad venkovského mlýna, pily a přidruženého hospodářství.
      Polorozpadlá, zejména výrobní část. Zařízení celkem zachované, potřebuje však doplnit některé části a opravit. Provést opravy a opravené instalovat.
      V současné době mimo provoz.
      Alexandra Kubínová 3. - 4. IX. 1968
      Podle pověsti vznikla Králova Pila v roce 1302 při kolonizaci této části českomoravského pomezí. I když pomineme legendární pověst, je pravděpodobné, že toto vodní dílo vzniklo koncem středověku. První písemné zprávy jsou však až ze 17. století, kdy se uvádí mlýn a pila. Roubený přízemní mlýn na spodní vodu při řece Chrudimce s přistavěnou pilou, poháněnou druhým vodním kolem také na spodní vodu.
      Roubená mlýnice je z přestavby v roce 1745, do roku 1924 obyčejné české složení, v uvedeném roce postavena mlecí stolice a zavedeno „umělecké“ složení. Obyčejné složení převzalo funkci šrotovníku. Mlýn mlel do roku 1944.
      Pila, která dala samotě jméno, se již v polovině 28. století neuvádí, byla ke mlýnu znovu přistavěna v roce 1796, a to neobvyklý způsobem tak, že tvoří přístavek podél mlýnice. Byla vždy jednoduchou pilou "jednuškou“ a pracovala do roku 1944-45. Její pozůstatky svědčí o velmi archaické konstrukci /dřevěný posun, vozík , setrvačník/. Dřevěný pastorek na pohon pily od vodního kola a jeho hřídel byly na začátku 20. století vyměněny za kovové.
      Nad návodní stranou mlýnice se vypíná lomenice s malovaným okřídlím. Sedlová střecha je kryta pálenými taškami a je z přestavby v roce 1945. Střecha je nad štítem ukončena kabřincem se záklopovým prknem datovaným 1745 a iniciálami W K /Vít Kumpán/.
      Obytná část je zděná, členěná pilastry, průčelí ozdobeno výklenkem pro plastiku. Okna o třech osách v průčelí a dvou k zápraží mají šestitabulkové členění.
      Mlýn a obytnou část doplňují drobné hosp. objekty /stodola, chlév a zemní sklep/.
      středověký původ, přestavba mlýnice a pily z 18. století, obytná část z přestavby v druhé pol. 19. století
      Vzácně zachovalý objekt vodního mlýna a pily včetně technologického vybavení strojním zařízením. Leží na naučné stezce Krajem Chrudimky a velmi blízko expozice lidové architektury Veselý Kopec.
      V roce 1945 bylo přestavěna mansardová střecha se šindel. krytinou na dnešní sedlovou krytou pál. taškami. Současně bylo rozebráno umělecké složení mlýna na dvou nejvyšších podlažích vtěsnaných do konstrukce střechy. Při opravách v r. 1969-1970 byla opravena pila, znovu sestaveno umělecké složení i v horních podlažích, postavena nová dvě vodní kola na spodní vodu. Přívod vody se nepodařilo obnovit, protože byl již dříve zrušen splav a v náhonu je prý mnoho munice z konce druhé světové války. Nynější stav je zase špatný a vyžaduje další opravy, zejm. dřev. konstr.
      Od nepaměti do r. 1944 mlýn a pila. Po tomto roce zemědělská usedlost do združstevnění. Nyní jako bytová jednotka s částečnou zemědělskou činností. Od roku 1969 do roku 1983 byl objekt zpřístupněn pro návštěvníky. Bylo by ideální jej zase zpřístupnit.
      Štěpán, 1988
      1796-1944 v důsledku přímého napojení pily na budovu mlýna došlo k poklesu návodní zdi s roubeným průčelím asi o 60 cm
      • zdobený zděný štít
      • skládaný bedněný štít
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • pavlač, balkón
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • dveře
      • okno
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
      • trámový strop
      • krov
      • topeniště, kamna, pec
      • dveře
      • schodiště
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • existující obyčejné složení
      • existující umělecké složení
      Mlýn byl poháněn kolem na spodní vodu. Dřevěná hřídel prochází do mlýnice, kde otáčela nejprve bočním dřevěným palečným kolem, které zapadalo do litinového pastorku, jehož křídel na konci nesla litinné paleční kolo čelní. To pak roztáčelo pastorek s transmisní hřídelí s několika litinovými řemenicemi. Dřevěné boční paleční kolo současně také pohánělo vertikální pastorek s hřídelí s kameny obyčejného českého složení. Složení je kompletní i s proséváním a zdobenou moučnicí. Dochována i mlýnská hranice s lehce zdobnými prvky. O podlaží výše pak stojí mlecí stolice s rýhovanými válci a litinovou skříní od fa. Prokop z Pardubic. Dále je zde průchodová loupačka a již zmíněné kamenné složení. Pod střechou je pak malá transmise, hranolový předvysévač, hranolový vysévač moučný, reforma, žejbro, koukolník, a čistící vysévač. Patry prochází několik kapsových výtahů.

      Mlýn je technickou památkou, prošel v 70. letech rekonstrukcí, avšak v současné době již chátrá. Mlýn by si zasloužil své obnovy, neboť se jedná o zajímavý příklad lidové architektury.

      David Veverka - výzkum vzácné strojní technologie mlýnů (2007 - 2012)

      Zařízení: na půdě - 2 truhly, sudy, kolečka a různé nářadí.
      Zařízení mlýnice:
      1.) stolice válcová
      2.) mlýnský kámen
      3.) loupačka
      4.) 2 výtahy
      5.) nádrže na otruby
      6.) « na mouku

      Obyčejné složení s kompletní moučnicí je součástí mlýna modernizovaného základním zařízením uměleckého složení. Do změny rodinných poměrů v závěru 20. století byl mlýn s pilou přístupný veřejnosti.
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      Popis
      krupník, stoupa
      do roku 1924 obyčejné české složení, v uvedeném roce postavena mlecí stolice a zavedeno „umělecké“ složení. Obyčejné složení převzalo funkci šrotovníku. Mlýn mlel do roku 1944.
      Do začátku 20. stol. mlýn mlel na jednom složení se stoupou na kroupy.
      Poté instalován pár francouzských kamenů, krupník-holendr a umělecké složení, 1924 doplněné mlecí stolicí a loupačkou (ta nahradila krupník)
      Roubená mlýnice, až do konce 19. století vybavená obyčejným složením a krupníkem, byla v roce 1924 modernizována firmou Josefa Prokopa synové. Tzv. umělecké složení doplnila instalace dvouválcové mlecí stolice a loupačky.
      V roce 1945 bylo rozebráno umělecké složení mlýna na dvou nejvyšších podlažích vtěsnaných do konstrukce střechy. Při opravách v r. 1969-1970 znovu sestaveno umělecké složení i v horních podlažích.
      Dochovaný
      • pila
      Zaniklý
      • pohon zemědělských strojů
      Pila, která dala samotě jméno, se již v polovině 28. století neuvádí, byla ke mlýnu znovu přistavěna v roce 1796, a to neobvyklý způsobem tak, že tvoří přístavek podél mlýnice. Byla vždy jednoduchou pilou "jednuškou“ a pracovala do roku 1944-45. Její pozůstatky svědčí o velmi archaické konstrukci /dřevěný posun, vozík , setrvačník/. Dřevěný pastorek na pohon pily od vodního kola a jeho hřídel byly na začátku 20. století vyměněny za kovové.
      Pilu pohánělo druhé samostatné vodní kolo na spodní vodu. Dřevěná hřídel prochází do podkolí mlýnice, kde otáčela bočním dřevěným palečním kolem. Jeho palce zapadají do malého litinového pastorku. Kovová hřídel jest od pastorku vyvedena ven ze mlýna pod přístavek pily, tam je dřevěný setrvačník a na konci talířový excentr. Pila je kompletní. V patře je dochovaný rám s jedním pilným listem - jednalo se o jednušku a posuvné zařízení s dřevěnými mechanismy. Dále zde byl pohon zemědělských strojů od transmise mlýna.
      Vodní pila z roku 1796 modernizovaná v roce 1924 pořízením litinového pastorku (pro přenos pohybu od palečního kola) a talíře s čepy (pro páku k rámu pily). K archaickým prvkům patří: posun, setrvačník, kolečka vozíku a jejich osičky, vše vyrobené ze dřeva.
      Pila jednuška archaické konstrukce.
      Zařízení u pily : Paleční kolo, vlastní zařízení na řezáni a pod.
      Pila je ojediněle přistavěna podél boku mlýnice.
      Pila v provozu 1796-1944
      Při opravách v r. 1969-1970 byla opravena pila.
      • jez
      • stavidlo
      • náhon
      • akumulační nádržka
      Od jezu náhonem, před mlýnem byla rezervoární nádrž, po průchodu pod vodními koly voda odcházela struhou zpět do řečiště.
      Přívod vody se nepodařilo obnovit, protože byl již dříve zrušen splav a v náhonu je prý mnoho munice z konce druhé světové války.
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      VýrobceJan Vondráček, Dachov
      PopisByla zde 2 dřevěná vodní kola na spodní vodu. Kola byla obnovena kolem r. 1969 sekerníkem Janem Vondráčkem z Dachova. V současné době ale již nejsou dochována.
      V r. 1930 jsou psána 2 kola na spodní vodu, průtok 0,4 m3/s, spád 1,65 m, výkon 4,4 + 4,8 k, prům. 408 cm.
      Při opravách v r. 1969-1970 byla postavena nová dvě vodní kola na spodní vodu.
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      VýrobceJan Vondráček, Dachov
      PopisByla zde 2 dřevěná vodní kola na spodní vodu. Kola byla obnovena kolem r. 1969 sekerníkem Janem Vondráčkem z Dachova. V současné době ale již nejsou dochována.
      V r. 1930 jsou psána 2 kola na spodní vodu, průtok 0,4 m3/s, spád 1,65 m, výkon 4,4 + 4,8 k, prům. 408 cm.
      Při opravách v r. 1969-1970 byla postavena nová dvě vodní kola na spodní vodu.
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      • pískovcový kámen | Počet:
        • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
        • průchodová
        • válcový
        • čistírenský vysévač | Počet: 1
        • moučný vysévač | Počet: 1
        • jiný | Počet: 1, předvysévač
        • 1
          • autokap
          • šnekový dopravník | Počet:
          • AutorMinistersto financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 7
            AutorMinistersto financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 7
            AutorLuděk Štěpán, Magda Křivanová
            NázevDílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPraha
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorLuděk Štěpán a Ivo Šulc
            NázevChrudimsko - Mlýny a další zařízení na vodní pohon
            Rok vydání2013
            Místo vydáníChrudim
            Další upřesněnís. 15-16
            AutorVladislava Valchářová
            NázevKrálova pila a mlýn
            Další upřesněníIndustriální topografie
            Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V007890
            Datum citace internetového zdroje03 2025
            AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog
            NázevVodní mlýn - Králova pila a mlýn
            Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/vodni-mlyn-kralova-pila-a-mlyn-785123
            Datum citace internetového zdroje07 2025
            AutorLuděk Štěpán - Magda Křivanová
            NázevDílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 253
            AutorLuděk Štěpán, Radim Urbánek, Hana Klimešová a kol.
            NázevDílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách II.
            Rok vydání2008
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 41

            Žádná položka není vyplněna

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            20.6.2012 13:35 uživatelem David Veverka (David Veverka)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 9.4.2023 10:23
            Radim Urbánek 18.10.2015 23:04
            Radomír Roup (Radomír Roup) 15.10.2013 23:01
            meisl (Zdeněk Meisl) 24.4.2016 15:26
            doxa (Jan Škoda) 17.9.2025 00:06