Dolní, Hartmanův mlýn

Mlýn se poprvé připomíná v pramenech k roku 1650.

1651 Soupis poddaných podle víry - ve Svratce 2 mlýny:

1) mlynář Jiřík Vodvářka (53 let), manželka Kateřina (38), synové Jan (15) a Samuel (13), všichni poddaní nekatolíci s nadějí na obrácení

2) mlynář Václav Pilař (45), manželka Zuzana (38), učedlníci Jan (15) a Štěpán (15), všichni poddaní nekatolíci s nadějí na obrácení

Koncem 18. století byl v majetku Vojtěcha Peška. Vdova po něm, Alžběta (roz. Svobodová) odkázala jej, nemajíc potomků, své sestře Rozálii a jejímu manželovi Václavu Zikuškovi (r. 1795).

V roce 1829 zdědil mlýn jejich syn František a jeho manželka Anna, roz. Jebasová. V květnu 1843 koupili mlýn za 2640 zl. ve stříbře manželé Karel a Terezie Tučkovi. Ti však na mlýně dlouho nehospodařili a prodali jej r. 1848 Janovi Hartmanovi (*1805) ze Svratoucha za 4254 zl. ve stříbře. Ten vlastně koupil mlýn pro svého syna Hynka (Ignáce) (*1825) a jeho nevěstu Annu, roz. Makovskou, dceru sedláka Pavla Makovského z Borové u Poličky čp.32, jak o tom svědčí svatební úmluva v pozemkové knize z 2. 9. 1849.

Hodnota mlýna, ke kterému patřily 3 jitra 1422 čtv. sáhů orné role a 4 jitra 1113 čtv. sáhů luk a zahrad (numera top. 346, 684, 301, 332, 685, 69, 70, 71) činila 1400 zl. ve stříbře. Hynek (Ignác) Hartman se stal později i svrateckým radním. Někdy kolem roku 1886 utrpěl při mletí smrtelný úraz a na cestě do nemocnice zemřel. Vzpomíná na to i dědeček ve svých pamětech:

Terezie Hartmanová ( 26.6.1853 - 4.3. 1892), dcera Hynka Hartmana, provdaná za Ferdinanda Suchého.

"Stalo se, že při mletí si trochu zavdal, a když vynášel násypku na koš, dal si ji přes rameno. Jak šel po schodech, zachytil násypkou o trám. Převrátil se na znak, hlavou padl na zeď a noha, která se dostala mezi schody, se zlámala. Za velkých bolestí mu doktor nohu rovnal, Hartman však ani nehlesl. Doktor řekl: Hartman - tvrdý muž. Nařídil zavésti jej do nemocnice v Poličce, ...avšak před Poličkou ...nemocný zemřel, spíše z té rány, jak padl na zeď hlavou, než od nohy."

Hartmanovi měli syna Františka, dceru Annu, provdanou Myškovou (hostinská ve Svratouchu), druhého syna Ignáce (žil v Telecím), Josefa, který zemřel na vojně, dále dceru Boženu (provd. Jadrnou) a Terezii, která se narodila r. 1845. Tato Terezie si později vzala Ferdinanda Suchého z Cikánky a stala se matkou Stanislavy Suché, mé babičky a manželky dědečka Vincence.

Hartmanovi měli syna Františka, dceru Annu, provdanou Myškovou (hostinská ve Svratouchu), druhého syna Ignáce (žil v Telecím), Josefa, který zemřel na vojně, dále dceru Boženu (provd. Jadrnou) a Terezii, která se narodila r. 1845. Tato Terezie si později vzala Ferdinanda Suchého z Cikánky a stala se matkou Stanislavy Suché, mé babičky a manželky dědečka Vincence.

František převzal po otcově smrti mlýn. Byl svobodný a dokázal během několika let přijít na mizinu. "Při mlýně měl dosti polí a luk, dobytek ve chlévě, zásoby píce a obilí, vozy a ostatní hospodářské nářadí. A přece v krátkém čase bylo vše pryč; rád si zavdal a bylo mnoho příživníků, kteří ho o vše okrádali, až se dostal do veřejné dražby."

Mlýn koupil J. Miška, rolník z Dědové, příbuzný Hartmanů. Rozprodal téměř veškeré pozemky - pole, louky i zahrady - a holý mlýn pronajal a později prodal Vincenci Kysilkovi. Kupní cena byla 1910 zlatých. Hotově bylo zaplaceno 410 zlatých, získaných z prodeje chalupy v Jarošově. Zbytek 1500 zl. spláceli Kysilkovi na 5% úrok až do tohoto století.

Ve stejné době se vdala nejstarší dcera Marie (7. 5. 1889). Vzala si svrateckého pekaře Františka Jadrného a nastěhovali se do domku čp. 52, který rodiče přepustili mladým manželům. Roku 1890 se Jadrným narodila dcera Marie. Vedlo se jim dobře, obchod vzkvétal, ale dlouho spolu nežili. O vánocích 1890 se Jadrný roznemohl, dostal chrlení krve a okolo 20. ledna 1891 zemřel.

To byla nemocná také mlynářka Marie Kysilková. Dědeček vzpomíná: "Moje maminka byla již tehdy značně nemocná, že ani na zeťův pohřeb jíti nemohla. Pamatuji se, jak stojíc u okna, usedavě plakala, když šel pohřeb mimo." Za čtyři měsíce v květnu 1891 potom sama zemřela.

Před koncem roku 1891 se mlynář Vincenc Kysilka ve věku 55 let znovu oženil. Namlouvali mu mladé. "Ponocný Chmelíček vychválil tatínkovi vdovu Burešovou. Bylo jí - výměnici - asi 60 let. Radil: Mladou si žádnou neber, byly by z toho ještě děti. Tato je rozumná ženská. Takovou jsme ji i znali. Chodívala k nám mlít, a když maminka stonala, přimlouvala se, aby tatínek mletí Burešové neodkládal (bylo málo vody). Netušila, že to bude její nástupkyně. Jmenovala se za svobodna Kirchnerová a pocházela z Mor. Křižánek." 

Vincenc Kysilka va mlýně dlouho nehospodařil. Vroce 1891 mu umřela první žena a on sám zemřel čtyři roky po ní v roce 1895. Poté mlýn převzal jeho syn Čeněk Kysilka. Mlýn nebyl v dobrém stavu a Čeněk jej začal opravovat. Střechy, kterými zatékalo pobil částečně šindelem, z části plechem a z části lepenkou. Bylo zapotřebí nové vodní kolo a moučnice do mlýnice. Vroce 1899 si Čeněk Kysilka bere za ženu Stanislavu Suchou z České Cikánky / část Svratky/, vnučku Ignáce a Anny Hartmanových a tak se potomci rodu Hartmanů opět vrátili na dolní mlýn ve Svratce.

V roce 1930 mlýn vlastnil František Šimon.

Posledním mlynářem byl Antonín Švanda, v roce 1934 28.09. mlýn vyhořel a nebyl již obnoven, obnoveno bylo pouze obytné stavení, vzniklá škoda byla odhadnuta na 55000 Kč.

Ruiny budovy byly odstraněny v roce 2009. (Mudroch)