mlýn Kotnov, Procházkův mlýn

Mohutná klasicistní architektura vodního mlýna ze závěru 18. stol. doplněná hospodářským zázemím je působivě situovaná u rybníčku napájeného náhonem poblíž areálu panského dvora. Obytná budova s vročením 1797 představuje typickou ukázku horského mlýna. Součástí hospodářských budov je i roubená stodola.
Mlýn je situován u silnice Telč – Vanov po pravé straně před rybníkem Roštejnem. Voda je přiváděna náhonem od Roštejna do malého rybníčku před mlýnem zvaného „Zájezek“, který tvořil nouzovou energetickou reservu mlýna. Empirová budova mlýna je převážně cihlová, střecha je sedlová s pálenými taškami. V roce 1928 vyhořela celá mlýnice, dnes po nouzové opravě používána jako komora a sklep. Ve vnějších zdech mlýnice provedených zdivem z tesaných kamenných kvádrů jsou patrny tři zvláštní kameny ve tvaru ležícího kvádru ve střední část příčně půlkruhové probraného, jsou ve stejné úrovni jako by tvořily prostor pro uložení čepů mlýnského kola. Nad nimi jsou do mlýnice ve štítové zdi tři okénka s kovanými mřížemi. (Průměr vodního kola, dnes ztraceného, byl asi 3 - 3,5 m. ) K mlýnici je přilehlá budova, obytná, na které vyhořely při požáru jen krovy, stropy přízemí i 1. patra jsou klenuté. Dnes jsou v budově umístěny byty. Nepoužívaný vstup ze zahrádky má na kamenném ostění vytesáno 1 7 - A D - 9 7. Vedle těchto dveří jsou ještě jedny s kamennou zárubní, dnes zazděné. Za mlýnskou budovou je hospodářské stavení, roubená stodola trámová na kamenném základě, zřejmě původní hospodářské zázemí nejstarší části mlýna.
Materiály kámen, cihla, omítka; krytina: pálená taška.
1797 asi rok stavby
dnes již jen částečná technická památka, neporušená obytná budova je však typickou ukázkou horského mlýna z konce 16. století
nebylo by účelné rekonstruovat technické zařízení, objekt by potřeboval celkovou lepší stavební údržbu; roubená stodola je celkem dobře udržovaná, ale značně sešlá povětrnostními vlivy, nyní obytná funkce
D. Antošová - březen 1969