Kdo má poslední na mlýně, kráčí ve stínu smrti.
(německé přísloví)

Dolní, Parní mlýn

Dolní, Parní mlýn
91
Radkovská
Telč
588 56
Jihlava
Telč
49° 10' 26.1'', 15° 27' 38.5''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Rozsáhlý areál parního mlýna, prvního v Rakousku-Uhersku. Objekty jsou postupně opravovány. V roce 2023 se opravy zastavily, v roce 2025 mlýn nabízen na prodej.
Telčský potok
35681/7-5329
nepřístupný

Obecná historie:

Historie druhé opuštěné památky v Telči – parního mlýna - sahá do 16. století, konkrétně do roku 1553, kdy byla podle Ampapové poprvé doložena jeho existence.

„Provoz parního mlýna zde fungoval s přestávkami od roku 1807 do roku 1957, přičemž v letech 1825 - 1863 zde byla zřízena barvírna – bylo to v době, kdy byl mlýn součástí továrny na jemná sukna, kterou v Telči zřídil Jakub Lang. Roku 1825 byl provoz mlýna zrušen a zřízena barvírna. Od roku 1863 byl mlýn ve vlastnictví rodu Podstatských–Lichtensteinů (Podstatzky-Lichtenstein). Tomuto rodu patřil mlýn až do roku 1921, kdy byl zabrán státem,“ jmenuje k historii objektu mluvčí telčských památkářů.

V parním mlýně se dodnes dochovaly vantroky, což jsou dřevěná koryta na vodu obvykle přiléhající ke stěně mlýna. Ty pochází podle Ampapové z 19. století. V roce 1902 byla provedena úprava pohonu mlýna, který pak mohl využívat vodní kolo o průměru 8 metrů i parní stroj. „V době státního záboru v letech 1920 - 23 bylo zrušeno velké vodní kolo a nahrazeno Francisovou turbínou. Od roku 1927 až do znárodnění byl majetek v rukou Podstatských–Lichtensteinů, kteří provedli roku 1937 poslední přestavbu objektů a modernizaci strojního zařízení,“ říká mluvčí památkářů v Telči.

Po druhé světové válce mlýn přešel pod národní správu a pod různé instituce. Do roku 1957 spravovalo mlýn Hospodářské družstvo v Telči. Od tohoto roku bylo mletí zastaveno, stroje demontovány, po ukončení provozu sloužila mlýnice jako sklad obilí. „V roce 1958 došlo k havárii stropních konstrukcí z důvodů nadměrného zatížení. Po propadení stropů ve všech třech patrech mlýnice byl objekt opuštěn a dalších čtyřicet let chátral,“ dodává posmutněle Ilona Ampapová.

Tento pozoruhodný komplex technické architektury s fragmenty unikátního strojního vybavení převážně z 19. století, jenž umožňoval vodní i parní pohon, je působivě zasazen v krajině a tvoří místní dominantu i vysoce hodnotný doklad složitého vývoje a postupné adaptace mlýna. „Hlavní budova vykazuje též vysokou architektonickou hodnotu. Součástí této technické památky je i hráz rybníka se dvěma splavy, mosty a ocelové vantroky, které přiváděly vodu k turbíně,“ doplňuje mluvčí.

Co se týče současného stavu, tak ani u toho objektu není situace příznivá. Jak říká Ampapová, hlavní objekt mlýna je v havarijním stavu a vyžaduje komplexní obnovu. Již léta objekt při absenci obvyklé údržby chátrá, z čehož je největším problémem zatékání do zdiva, které tak degraduje a hrozí statické narušení budov. „Soukromý vlastník začal se záchranou areálu mlýna v 90. letech 20. století. Podařilo se obnovit část střešního pláště a tím zabránit další devastaci,“ dodává ještě k mlýnu mluvčí Ampapová. Severozápadní část objektu směrem od rybníka

V souvislosti s oběma zmíněnými památkami se nabízí otázka, zda by je nevyužilo město pro svou potřebu. Tomu by ale muselo předcházet odkoupení od soukromých majitelů. „Jde o objekty v soukromém vlastnictví. Město nezvažuje jejich odkup a využití,“ odpověděl na otázku redakce starosta Telče Vladimír Brtník s tím, že dle dostupných informací zvažoval prodej vlastník objektu Parního mlýna, a to včetně přilehlých pozemků. „O prodeji vily nemáme žádné informace. Samozřejmě objektů v Telči, které jsou ve špatném stavu a potřebují zásadní rekonstrukci, je více,“ dodal Brtník.


Zdroj: https://jihlavska.drbna.cz/z-kraje/jihlavsko/17406-barokni-vila-v-telci-roky-chatra-stejny-osud-ma-i-mlyn-kde-byla-tovarna-na-luxusni-latky.html?fbclid=IwAR3fL_1J2d7xzLs9NrMzJTxjNJLK5Efo6a90bi24bCZcvcxAnVRoUC98CPE&utm_source=copy

Nejstarší zmínky o mlýnu pocházejí již z roku 1553. Roku 1807 zřídil v Telči Jakub Lang továrnu na sukna a mlýn se v roce 1825 stal její součástí. Amélie Podstatzká-Lichtenstein, jejíž rodina vlastnila mlýn až do roku 1945, přestavěla opětovně v roce 1863 budovy pro potřeby mlýna. V roce 1887 byl do mlýna umístěn parní stroj vyrobený Pražskou akciovou společností. V roce 1923 nahradila vodní kolo Francisova turbína. Provoz mlýna byl ukončen v roce 1957 a následně sloužil jako sklad obilí. Po propadení všech třech pater z důvodu nadměrného zatížení byly budovy opuštěny a objekt bez využití začal chátrat.

1553..1825
vodní mlýn
1825..1863
barvírna a tkalcovna textilní továrny
1863..1887
vodní mlýn
1887..1957
parní mlýn s možností vodního pohonu
1957..1958
sklad obilí
1958
opuštěn a bez využití

Nejstarší zmínky o tomto telečském mlýnu pocházejí již z roku 1553. Roku 1807 zřídil v Telči Jakub Lang továrnu na sukna a mlýn se postupně stal její součástí. Amélie Podstatzká-Lichtenstein, jejíž rodina vlastnila mlýn až do roku 1945, přestavěla opětovně v roce 1863 budovy pro potřeby mlýna. Jeho provoz byl ukončen v roce 1957.

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Nejstarší zmínky o mlýnu pocházejí již z roku 1553.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Roku 1807 zřídil v Telči Jakub Lang továrnu na sukna a mlýn se postupně stal její součástí.

1835 dědici Jakuba Langa

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Amélie Podstatzká-Lichtenstein, jejíž rodina vlastnila mlýn až do roku 1945, přestavěla opětovně v roce 1863 budovy pro potřeby mlýna.V roce 1887 byl do mlýna umístěn parní stroj vyrobený Pražskou akciovou společností (dříve Ruston a spol.)

Události
  • Vznik mlynářské živnosti

V roce 1923 nahradila vodní kolo Francisova turbína.

Pravděpodobně se jedná o mlýn uvedený v Seznamu vodních děl pod č. p. 91, majitel Podstatzský - Lichtenstein (RR).

Provoz mlýna byl ukončen v roce 1957. Mlýn od ukončení provozu v roce 1957 chátral a došlo k propadu všech tří pater mlýnice a v tomto stavu je mlýnice dochována dodnes.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Po částečné rekonstrukci se smělými plány na vytvoření výstavních prostor je od roku 2023 mlýn nabízen k prodeji, v roce 2025 je stále na prodej.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Lang

Historie mlýna také obsahuje:

1835 dědici Jakuba Langa

1930-1939 - Alois Podstatzky-Lichtenstein (RR)


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      průmyslový areál
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      vícepodlažní
      Na Starém Městě v Telči se rozprostírá rozsáhlý areál bývalého parního mlýna. Komplex budov, umístěný na jižním konci Staroměstského rybníka, pochází převážně z druhé poloviny 19. století. Vzhled telečského mlýna před tímto datem neznáme. Areálu dominuje mohutná čtyřpodlažní hlavní budova s mlýnicí zbudovaná v empírovém slohu.
      Rozsáhlý areál mlýna je působivě situovaný v lesnatém a svažitém terénu. Dominantu komplexu budov tvoří mohutná čtyřpodlažní stavba mlýnice postavená v empírovém slohu. Kromě tradičního vodního kola byl mlýn poháněný i unikátním parním strojem.
      Dnešní podoba rozlehlého areálu mlýna situovaného v lesnatém a svažitém terénu na jižním konci Staroměstského rybníku pochází převážně z druhé poloviny 19. století. Areálu průmyslového období, kdy vodní pohon nahradil parní, dominuje mohutná čtyřpodlažní hlavní budova s mlýnicí s kolmo navazující třípodlažním obytným a správním křídlem. Komplex budova obou traktů je uspořádán do tvaru písmene L. Hlavní štítové průčelí směřující k příjezdové cestě je klasicistně ztvárněné. Střechy jsou sedlové.
      Pozoruhodný komplex technické architektury s fragmenty unikátního strojního vybavení převážně z 19. století, jenž umožňoval vodní i parní pohon je působivě zasazen v krajině a tvoří místní dominantu i vysoce hodnotný doklad složitého vývoje a postupné adaptace mlýna. Hlavní budova vykazuje též vysokou architektonickou hodnotu.
      Rozsáhlý areál mlýna je působivě situovaný v lesnatém a svažitém terénu. Dominantu komplexu budov tvoří mohutná čtyřpodlažní stavba mlýnice postavená v empírovém slohu. Kromě tradičního vodního kola byl mlýn poháněný i unikátním parním strojem.
      Nejstarší zmínky o mlýnu pocházejí již z roku 1553. Roku 1807 zřídil v Telči Jakub Lang továrnu na sukna a mlýn se v roce 1825 stal její součástí. Amélie Podstatzká-Lichtenstein, jejíž rodina vlastnila mlýn až do roku 1945, přestavěla opětovně v roce 1863 budovy pro potřeby mlýna. V roce 1887 byl do mlýna umístěn parní stroj vyrobený Pražskou akciovou společností. V roce 1923 nahradila vodní kolo Francisova turbína. Provoz mlýna byl ukončen v roce 1957 a následně sloužil jako sklad obilí. Po propadení všech třech pater z důvodu nadměrného zatížení byly budovy opuštěny a objekt bez využití začal chátrat.
      Dnešní podoba rozlehlého areálu mlýna situovaného v lesnatém a svažitém terénu na jižním konci Staroměstského rybníku pochází převážně z druhé poloviny 19. století. Areálu průmyslového období, kdy vodní pohon nahradil parní, dominuje mohutná čtyřpodlažní hlavní budova s mlýnicí s kolmo navazující třípodlažním obytným a správním křídlem. Komplex budova obou traktů je uspořádán do tvaru písmene L. Hlavní štítové průčelí směřující k příjezdové cestě je klasicistně ztvárněné. Střechy jsou sedlové. V budově jsou dochovány fragmenty technologického zařízení. Parní stroj od Pražské akciové strojírny byl do mlýna umístěn v roce 1887, v roce 1923 nahradila vodní kolo Francisova turbína. Voda do turbíny byla přiváděna potrubím v mohutné hrázi do tzv. vantroku - otevřeného ocelového koryta, vedoucího nad úrovní terénu. Voda ke mlýnu je přiváděna ze Staroměstského rybníka dvěma přepadovými koryty, které jsou stejně jako odpadový kanál tesány do rostlé skály. Na obou stranách hráze jsou umístěny kamenné mosty pod nimiž prochází koryto přepadů.
      Pozoruhodný komplex technické architektury s fragmenty unikátního strojního vybavení převážně z 19. století, jenž umožňoval vodní i parní pohon je působivě zasazen v krajině a tvoří místní dominantu i vysoce hodnotný doklad složitého vývoje a postupné adaptace mlýna. Hlavní budova vykazuje též vysokou architektonickou hodnotu.
      Čtyřpodlažní budova mlýnice v klasicistním slohu s kolmo navazujícím třípodlažním obytně správním křídlem je uspořádán do půdorysu L. K mlýnici přiléhá strojovna pro vodního kolo, ke kterému byla voda přiváněna nýtovanými vantroky na masivních pilířích.
      Mlýn je situován na Staroměstském rybníku, na jeho jižním konci. Budova je empírová, velké architektonické hodnoty (správní budova) slouží jako skladiště a podřadné byty. JZD. Vlastní budova mlýnice je zničená, zcela propadlá, bez krytiny, jen části krovu zbyly. Po stranách jsou na části krovu zachovány palandy. Kotelna je zničená a zchátralá. Doposud se v ní nalézá parní kotel, velmi zastaralé konstrukce, vše ve strašně špatném stavu, zrezivělé. Celek je naprosto neschopný provozu. Strojovna je prostor poněkud zachovalejší, stěny i krytina jsou v pořádku, je zde umístěna vodní turbína, která poháněla transmisní hřídel se dvěma dřevěnými řemenicemi. Jedna z nich pohání elektrický generátor. Francisova spirálová turbína je zařízeni z roku 1923, je schopna ještě provozu. Elektrický generátor byl dodán do provozu za první světové války. Zařízeni strojovny je usazeno na rostlé skále, která na dvou místech vystupuje z podlahy. Dříve prý sloužilo k pohonu také vodní kolo o průměru cca 8 m a šířce korečků 4 m, šlo o hnací agregát značné hltnosti omezených provozních hodin. V boční zdi strojovny je dnes patrný kamenný blok, který tvořil základ pro upevnění ložiska. Celkový užitečný spád zařízení je 9,3 m. Do komplexu budov patří také budova barvírny a sušárny textilního materiálu, která měla v 1. patře tkalcovské stavy (dnes skladiště JZD).
      veškeré stavby komplexu jsou ve stavu celkem hodně chatrném a lze jich užívat jen pro nouzové úkoly; mlýnské prostory jsou naprosto zničené, zbytky technického zařízení jsou bezvýznamné a mohly by sloužit jen jako ukázky, k nimž není v daném prostředí žádná návaznost
      dnes využíváno jako sklady
      z druhé poloviny 19. století, přestavován 1937 a modernizován
      komplex technického zařízení z 19. století
      D. Antošová - únor 1969
      V lesnatém a svažitém terénu na Starém Městě v Telči se rozprostírá rozsáhlý areál bývalého parního mlýna. Komplex budov, umístěný na jižním konci Staroměstského rybníka, pochází převážně z druhé poloviny 19. století. Vzhled telečského mlýna před tímto datem neznáme. Areálu dominuje mohutná čtyřpodlažní hlavní budova s mlýnicí zbudovaná v empírovém slohu. Mlýn od ukončení provozu v roce 1957 chátral a došlo k propadu všech tří pater mlýnice a v tomto stavu je mlýnice dochována dodnes.

      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • dveře
      • okno
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • drobné sakrální památky
      • dveře
      • zcela bez technologie aj.
      stav v roce 2011 - V areálu se nacházejí zbytky cenného strojního zařízení jako je část transmisí, korečkové výtahy k přepravě meliva či dřevěné násypky.
      Zvláště cenná je Francisova turbína a parní stroj, nacházející se dodnes v interiéru budov. Parní stroj, který vyrobila Pražská akciová strojírna (dříve Ruston a spol.), byl do mlýna umístěn v roce 1887. Francisova turbína, která nahradila v roce 1923 vodní kolo, je nyní ve velmi špatném stavu.
      Žádná položka není vyplněna
      Zaniklý
      • tkalcovna
      • stavidlo
      • náhon
      • vantroky
      • rybník
      • odtokový kanál
      • lednice
      • most, propustek
      • turbínový domek
      Voda do turbíny byla přiváděna potrubím v hrázi, které ústilo do vantroku, tj. otevřeného ocelového koryta, vedoucího nad úrovní terénu. Koryto, umístěné na kamenných pilířích, je v tomto stavu od roku 1888. Voda ke mlýnu je přiváděna ze Staroměstského rybníka dvěma přepadovými koryty, které jsou tesány do rostlé skály a vytváří zajímavou konfiguraci v terénu. Dalším technickým prvkem v areálu je odpadový kanál, který je rovněž tesaný do skály.
      Před mlýnem situovaná mohutná hráz Staroměstského rybníka zpevněná kořeny starých lip je na obou koncích doplněna kamennými mosty, pod nimiž protékají přepadová koryta splavů. Koryta jsou částečně vytesaná do rostlé skály a upravena lomovým kamenem.
      Vantroky z 19. století přivádějící vodu z potrubí pod hrází až do turbíny mlýna jsou tvořeny otevřeným ocelovým žlabem čtyřhranného profilu neseným nad úrovní terénu mohutnými kamennými sloupy. Vantroky ústí do krovu tzv. lednice či strojovny.
      splavy a mosty
      V návaznosti na chráněný mlýn jsou velmi zajímavá dvě přepadová koryta, vytesaná do rostlé skály, lomovým kamenem. Rovněž odpadový kanál je budován stejným způsobem. Při projekci podniku bylo iniciativně využito konfigurace terénu a možnost úpravy žulových skal. Před mlýnem je mohutná stavěná hráz, jejíž pevnost je zesilována kořeny starých lip, jichž je zde deset. Na kraji hráze byl plot, jehož tesané žulové sloupy jsou dnes dobře zachovány. Voda do turbíny je přiváděna potrubím v hrázi, které ústí do otevřeného koryta "vantrok" o čtyřhranném profilu, vedoucího nad úrovní terénu na ocelových sloupech. Koryto je v tomto stavu od roku 1888 (bylo jen opravováno a udržováno). Na obou koncích hráze rybníka před mlýnem jsou klenuté mosty, pod nimiž prochází koryto obou výše zmíněných přepadů.
      Technicky zajímavé je celkové řešení využití spádu ze Staroměstského rybníka do hlubokého údolí pod mlýnem. Oba přepady provedené ve značné míře v přírodní rostlé skále jsou v dobrem stavu a nevyžadují žádných oprav. A toto technické včlenění mezi přírodní konfiguraci je nejcharakterističtější podstatou tohoto celku.
      z druhé poloviny 19. století
      komplex technického zařízení z 19. století
      D. Antošová - únor 1969
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      Popis Francisova turbína, která nahradila v roce 1923 vodní kolo, je nyní ve velmi špatném stavu.

      V r. 1930 zde byla 1 Francisova turbína, průtok 0,245 m3/s, spád 9,3 m, výkon 22,8 k.
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      Popis Francisova turbína, která nahradila v roce 1923 vodní kolo, je nyní ve velmi špatném stavu.

      V r. 1930 zde byla 1 Francisova turbína, průtok 0,245 m3/s, spád 9,3 m, výkon 22,8 k.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popisvodní kolo o průměru cca 8 m a šířce korečků 4 m, šlo o hnací agregát značné hltnosti omezených provozních hodin.
      V boční zdi strojovny je dnes patrný kamenný blok, který tvořil základ pro upevnění ložiska.
      Celkový užitečný spád zařízení je 9,3 m.
      Typparní stroj, lokomobila
      StavDochovaný
      VýrobceP.A.S. drive Ruston a spol.
      PopisParní stroj od Pražské akciové strojírny byl do mlýna umístěn v roce 1887.
      Výrobce P.A.S. drive Ruston a spol. 1889.
      Kompaktní parní stroj s Radonovicovým rozvodem na vysokotlaké části a Corlisuvim šoupátkem na nízkotlaké části ... stroj má kondenzaci s vývěvou... odstředivý regulátor typ Proll chyby. Asi 80 HP.
      Stroj byl částečně restaurován. Písty již před lety ukradeny.
      výkon 60 HP
      Typparní stroj, lokomobila
      StavDochovaný
      VýrobceP.A.S. drive Ruston a spol.
      PopisParní stroj od Pražské akciové strojírny byl do mlýna umístěn v roce 1887.
      Výrobce P.A.S. drive Ruston a spol. 1889.
      Kompaktní parní stroj s Radonovicovým rozvodem na vysokotlaké části a Corlisuvim šoupátkem na nízkotlaké části ... stroj má kondenzaci s vývěvou... odstředivý regulátor typ Proll chyby. Asi 80 HP.
      Stroj byl částečně restaurován. Písty již před lety ukradeny.
      výkon 60 HP
      Historické technologické prvky
      • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorVladislava Valchářová - Benjamin Fragner
      NázevHraběcí strojní mlýn
      Další upřesněníIndustriální topografie
      Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V000222
      Datum citace internetového zdroje03 2025
      AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog
      NázevParní mlýn s hrází se splavy a mosty
      Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/parni-mlyn-s-hrazi-se-splavy-a-mosty-694010
      Datum citace internetového zdroje08 2025

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Obrazy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - interiér

      Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - technologické vybavení

      Vytvořeno

      18.8.2013 13:17 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Radomír Roup (Radomír Roup) 28.6.2018 12:11
      REAPERXCX 23.11.2025 00:08
      doxa (Jan Škoda) 1.8.2025 22:18