Historie
Obecná historie:
Zřícenina velkého vodního mlýna stojí o samotě u železniční tratě nedaleko obce Radkov u Moravské Třebové.
Dnes pouhá zřícenina...podepsali se na něm chmatáci a hledači pokladu. Ještě před 20 lety měl mlýn střechu, kachlová kamna a pec. Pod mlýnem byly krásné klenuté stropy. Byly bohužel rozbagrovány hledači pokladů. Po uzavření mlýna z něj lidé odnesli vše, co mělo nějakou hodnotu a dalo se použít nebo zpeněžit. To usnadnila i dobrá přístupnost objektu autem.
Přádelnu vlny v Radkově (Talmühle) v údolí řeky Třebůvky vybudoval v letech 1851–1852 Anton Josef Wondra, majitel továrny na sukno v Moravské Třebové. Pozemky koupil od knížete Liechtensteina a stavbu zatížil úvěrem, oprávnění k provozu přádelny získal roku 1852. Již v roce 1853 se firma dostala do konkursu, tovární oprávnění bylo zrušeno a přádelna připadla roku 1854 Alexanderu Holzmeisterovi. V letech 1856–1857 pak třípodlažní objekt, už většinou bez strojů, získal A. Wagner. Přádelna později zanikla, poté zde byl hostinec s mlýnem, budova na samotě však byla postupem času opuštěna, dnes je z přádelny zachováno pouze torzo.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn vznikl po roce 1835. Je vyobrazen na Indikační skice, ale na Císařském otisku chybí.
Dvoupatrovou budovu vodního mlýna, přádelny a hostince založil Anton Josef Wondra v pol. 19. stol.
Vodu k němu přiváděl dnes již zaniklý náhon z řeky Třebůvky.
V letech 1857-1870 zde fungovala papírna.
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 mlýn patřil Gustavu Löwilovi.
Za války zde byla továrna Wehrmachtu.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
