Mlýn viděti - zamilovaným láska, jiným nemoc.
(Štorchův snář)

Kozákův mlýn

Kozákův mlýn
48
Psinice
507 23
Jičín
Psinice
50° 20' 46.2'', 15° 12' 33.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn pod nyní již vysušeným rybníkem Letkovec provozoval v r. 1930 František Kozák. Mlýn v sobě ukrývá vzácně dochovanou strojní technologii archaické mlýnice.
Libáňský potok
101627
nepřístupný

Obecná historie:

Nejstarším písemným dokladem o mlýnu v Psinicích je smlouva z roku 1804, kdy otec Jiří Šmejda prodává mlýn Josefu a Josefě Šmejdovým. V roce 1874 kupuje mlýn Václav Kozák, jehož potomkům patřil mlýn až do 20. století.
Budova je postavena z pískovcových kvádrů a zbytek stavby je roubený. Náhon obtéká bývalý rybník Letkovec, který byl ve druhé polovině 19. století vysušen. Mlýn se dochoval v relativně nezměněné podobě. Na počátku 20. století byla v mlýně provedena modernizace, při které se zachovala většina původní technologie. Poslední majitel František Kozák neměl již zájem o další modernizaci, a proto přestal být mlýn ve 30. letech 20. století využíván. Vodní kolo bylo odstraněno v 50. letech 20. století, zachovalo se však torzo včetně hřídele.
Současný majitel provádí opravy mlýna i s původními technologiemi. V budoucnu by měl mlýn sloužit k původním účelům a zároveň by měl být i turisticky zpřístupněn.

http://www.mestohejnice.cz/dr-cs/13764-vodni-mlyn-v-psinicich.html


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1842 Josef Gekr

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1930 František Kozák

16. 11. 2005 prohlášen kulturní památkou

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Šmejda
  • Kozák
  • Gekr
  • Jekr

Historie mlýna také obsahuje:

1842 Josef Gekr

1930 František Kozák

Bratr Václava Kozáka, Josef, byl mlynářem ve vedlejších Křešicích, čp. 20, jejich otec, Václav Kozák, byl pak mlynářem v blízkém Bartoušově čp. 1 a zase jeho otec, Václav, byl zase mlynářem v sousedním Žitětíně čp. 10. Opravdu mlynářská rodina s tradicí. (Jiří Zeman)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • klasicismus do roku 1850
      roubená
      přízemní
      Mlýn má charakter přízemního roubeného trojdílného domu. První díl je dvoutraktový se světnicí a světničkou. Druhý díl – síň – není oddělen od mlýnice tvořící třetí díl. Vzadní části síně se nachází kubus neoddělné (“nikové”) dýmníkové kuchyně, která je již zazděna a před ní postavena nízká, ale půdorysně poměrně rozsáhlá chlebová pec. Třípodlažní mlýnici tvoří suterén (bývalé podkolí), mlecí podlaha (dřívější zanáška) a podstřeší.
      (RUr)
      Areál vodního mlýna sestávající z roubené budovy mlýna z 1. desetiletí 19. století s původním technologickým vybavením, torzem vodního náhonu a bývalých sádek. Významný autenticky dochovaný doklad technické vyspělosti českého venkova.
      Areál vodního mlýna čp. 48 se nachází na JZ okraji osady Psinice, poblíž křižovatky Psinice - Ledkov - Křešice. Sestává z vlastní budovy mlýna s původním technologickým vybavením, torza vodního náhonu a z bývalých sádek.
      Vodní mlýn stojí na okraji obce Psinice při silnici spojující obce Psinice a Ledkov.
      Budova mlýna je přízemní, roubená, částečně zděná. Z nepálených cihel - vepřovic - jsou vyzděny vnitřní příčky obytné části, roubení je částečně obílené s dochovanou původní vymazávkou. Mlýnská část budovy je vyzděná z pískovcových kvádrů. Sedlová střecha mlýna je zakončena polovalbou, původně byla krytá šindelem, na který byla později položena lepenka a na jižní straně plechová krytina (šindel je pod stávající krytinou částečně dochován). Dochovaly se zde hodnotné výplně otvorů, technologické zařízení mlýna je z části původní a na původních místech. Mezi doklady o objektu, které se podařilo dosud shromáždit, náleží kupní smlouva z roku 1805, dendrochronologický průzkum dubových trámů roubení budovy mlýna umožnil datovat tuto část stavby do roku 1804.
      Jedná se o roubený objekt, jehož vnitřní příčky obytné části jsou vyzděné z vepřovic a mlýnská část je vyzděná z pískovcových kvádrů. Mlýn má technické vybavení, které se zachovalo sice ve špatném technickém stavu, avšak zcela na původních místech bez jakýchkoliv dodatečných úprav.
      je významným dokladem historického stavitelství a mlynářství na českém venkově z počátku 19. století, přičemž vodní dílo, které k budově mlýna náleží, představuje utilitární vodohospodářské zařízení vhodně skloubené s krajinou.
      • skládaný bedněný štít
      • dveře
      • tesařsky zdobené podpůrné sloupy

      ObjektKonstrukce/prvekRok smýcení
      mlýnicenosné trámy podlahy1804 až 1805
      mlýnkrov1802 až 1806
      mlýnicehřídel vodního kola1910 až 1921
      • existující torzo obyčejného složení
      • existující umělecké složení
      V archaické mlýnici dochováno téměř kompletní zařízení malého válcového mlýna se stroji z konce 19. a poč. 20. stol. Ve mlýně jsou dochovány stroje: stolice válců, průchodová loupačka, mlecí kamenné složení, kapsové dopravníky, několik hranolových vysévačů, triér-koukolník a další. Dále transmise a paleční převody.
      D. Veverka - posouzení dle fotografií

      Při průzkumu v roce 2006 zjištěny tři demontované a v areálu zachované stroje: kámen z krupníku typu holendr na litinové hřídeli, válcový koukolník a válcová stolice s rýchovanými válci v dřevěné skříni. V mlýnici se nacházel i tehdy jediný v Čechách známý dochovaný odstředivý vysévač. (RUr)
      Za hranolové vysévače řazen hned tarár.

      Mlýn používal k třídění meliva kromě hranolových vysévačů osazených v podstřeší, také vysévání pomocí odstředivého vysévače, který je jediným dochovaným odstředivým vysévačem ve vesnickém mlýně.
      Expanzní koš.
      Autokap.
      VýrobceRichterův závod na stavbu mlýnů, Pilníkov
      Popisprůchodová loupačka
      VýrobceRichterův závod na stavbu mlýnů, Pilníkov
      Popisprůchodová loupačka
      Po přestavbě zůstalo v provozu vodní kolo a na jeho hřídeli i kolo paleční, do dřevěných palců tedy zapadaly zuby litinového pastorku.
      Zaniklý
      • pohon zemědělských strojů
      • stavidlo
      • rybník
      • akumulační nádržka
      • odtokový kanál
      Voda na mlýnské kolo, konstruované na vrchní vodu, byla přiváděna náhonem ze zásobního rybníka Ledkovec a sádek nacházejících se za přilehlou silnicí.
      Vodní náhon - předmětem prohlášení je pouze část vodního díla obíhajícího obec Psinice, procházejícího pod silnicí do Kopidlna, kolem mlýna čp. 48 a končícího ve vzdálenosti cca 100 m za mlýnem. Jde o vodní dílo nepřetržitě zavodněné.
      Vodní nádrž (bývalé sádky) - jedná se o malou vodní plochu nacházející se v sousedství vodního náhonu přes silnici od mlýna čp. 48. Historicky jde o bývalé sádky úzce související s bývalým rybníkem Ledkovec, který je v současné době vysušen. Tento rybník je spolehlivě doložen do doby, kdy kopidlnské panství bylo ve vlastnictví Pernštejnů. Do stejné doby je možné předběžně datovat i uvedené bývalé sádky, neboť ve výpusti této malé nádrže bylo při jejím čištění objeveno dřevěné potrubí s železnými kovanými spojovacími objímkami, které jsou běžně použity v pernštejnském vodovodu v Pardubicích.
      Jedná se o doklad důmyslného využívání vodní síly ve venkovském prostředí, který je citlivě zakomponován do krajiny.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,159 m3/s, spád 3,2 m, výkon 4,41 k.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,159 m3/s, spád 3,2 m, výkon 4,41 k.
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      dvojnásobná
      • pískovcový kámen | Počet:
        • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v dřevěné skříni
        • průchodová
        • válcový
        • čistírenský vysévač | Počet:
        • moučný vysévač | Počet:
        • jiný | Počet: odstředivý
          • autokap
          • kapsový výtah | Počet:
          • AutorMinistersto financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 08 (Jičín), s. 18
            AutorMinistersto financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 08 (Jičín), s. 18
            Autor
            Název
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://www.mestohejnice.cz/dr-cs/13764-vodni-mlyn-v-psinicich.html
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMilan Smolík
            NázevVodní mlýn čp. 48 ve Psinicích, obec Libáň, okres Jičín
            Rok vydání2010
            Místo vydáníVysoké Mýto
            Další upřesněníSborník referátů ze semináře Vodní mlýny II.
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog
            NázevVodní mlýn psinický
            Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/vodni-mlyn-psinicky-2309014
            Datum citace internetového zdroje08 2025

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            21.10.2013 21:13 uživatelem Radomír Roup (Radomír Roup)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 23.6.2018 16:48
            David Veverka (David Veverka) 13.2.2014 11:52
            Radim Urbánek 30.12.2015 23:43
            doxa (Jan Škoda) 7.9.2025 01:22