Valentův mlýn, mlýn Josef Valenta

Zobrazen na II. voj. map.

Původně zde byla valdštejnská hadrovna, zamýšlená jako součást budoucí papírny.

1863 nedokončenou budovu koupil mlynář Jan Rypl (1826-1878) a přestavěl ji na mlýn

1878 Jan Rypl zemřel

1869 mlýn vyhořel do základů, škoda úředně odhadnuta na 4.500 zl.

1880 zbytky mlýna koupil Jan Sezemský a znovu jej postavil

27. června 1886 byla před mlýnem u potoka vysvěcena socha Spasitele, pořízená na jeho náklad

1893 Jan a Augusta Cermanovi

1914 v nucené dražbě koupil Josef Kupec, syn rolníka z Veselé

1919 syn Josef Kupoec ml. se oženil Marií Blechovou z Horních Stakor, převzal mlýn a začal jej modernizovat

V roce 1930 mlýn patřil Josefu Kupcovi. Podle historické fotografie byla u mlýna pekárna.

koncem 30. let se ve mlýně vyučil Josef Valenta, poté odešel do Solečku a pak do Malé Bělé

Ve 2. světové válce mlýn na rozkaz úřadů přestal mlít, načerno se ale šrotovalo.

Po válce se sem vrátil Josef Valenta, oženil se dcerou mlynáře a mlýn převzal.

Po válce byl opět krátkou dobu v provozu, ale od 50. let do 90. let minulého století opět nemlel.

převeden pod n.p. Mlýny a pekárny, posloužil jako zdroj technologie pro mlýn v Ktové

Josef Valenta st. nejprve vstoupil do místního JZD, později pro Státní satek šrotoval na mlýně v Plazích a pak v Páterově

V 90. letech byl v dezolátním stavu vrácen mlynářské rodině Valentů, která obnovila mlýn i strojní zařízení.

Mlýn převzal Josef Valenta ml., vyučený mlynář.

Ve mlýně se vyrábí ovesné vločky, čistí a mele kmín, vyrábí žitná a špaldová mouka. Rovněž se zde míchalo se krmivo pro exotické ptáky, čistil mák a experimentálně na loupačce omílalo zrno amarantu a quiney.