Mlýn Papírna, Horní, Navrátilův mlýn

1651 Soupis poddaných podle víry - mlejn pod zahrádkou: mlynář Jakub Machek (46 let), svobodník s manželkou Annou (36), oba nekatolíci s nadějí na obrácení

1653 mlynář Jiří v Zahrádce (není ale jasné zda šlo o tento mlýn)

1709 papírník Jan Mitays z Ledče, patrně zdejší papírnu založil

1721 papírník Jan Jindřich Schneider, papírna má 8 stup, platí 150 zl. nájem vrchnosti

1750 papírník platí 144 zl. nájmu a z 8 zl. z vody

1776 Karel Josef Palma hrabě z Gundelfigenu prodal papírnu papírníku Janu Machotkovi za 450 zl.

1782 Bernard Höring, vzal si vdovu po Janu Machotkovi

Josef Machotka, syn Jana Machotky

1813 Karel Landtrog

1820 Vojtěch Halík, zemřel 1834

1837 vdova Kateřina se provdala za Jana Halíka

1847 Vojtěch Halík ml., syn Vojtěcha Halíka

21.2.1850 v 9 hod. večer neopatrností dělníka, který si svítil loučí,  vypukl požár ve stodole, následně shořela celá papírna a dalších 98 převážně dřevených domů v Zahrádce, uhořel ponocný Mišoň

po požáru již papírna neobnovila provoz a byla přestavěna na mlýn

1859 mlynář Emanuel Stutz

1899 převedl mlýn na syna Josefa Stutze s manž. Olgou, roz. Pickovou

1911 Karel a Františka Navrátilovi

1912 poslední přestavba mlýna, u mlýna zřízena pila

1920 instalována Francisova turbína

V roce 1930 vlastnil mlýn a pilu Karel Navrátil.

1938 mlýn převzal syn Karel Navrátil ml., měl jedinou dceru Věru, kterou si vzal učitel Augustin Rokos (*1920), následně zanechal učitelování a začal mlynařit, otec Karel Navrátil pro ně postavil vilu naproti mlýnu čp. 166

Za války se ve mlýně tajně mlelo více než bylo povoleno, stárek Václav Tomek byl skrz to předvolán na gestapo do Tábora, aby z něho nic nedostali se 6.4.1944 cestou na vlak v lesíku nad Snětem oběsil. Na pohřeb prý přišlo na 5000 lidí.

1949 Karel Navrátil převedl mlýn na Augustina Rokose a  své vnučky Věru a Janu.

1950 mlýn združstevněn

1953 mlýn znárodněn

Mlýn byl 1959 změněn na družstevní "šrotovnu a mísírnu krmiv", ve které byl Augustin Rokos vedoucí.

Okolo roku 1970 byla celá oblast vysídlena z důvodu výstavby údolní nádrže Švihov.

1971 mlýn zbořen, Aug. Rokos se odtěhoval k dceři do Zlenic u Čerčan