Historie
Obecná historie:
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn je poprvé zmíněn v r. 1548 kdy patřil Janu Studeňskému Hořešovce z Libošína, majitel Smilovského zboží. Původně tu stála velká obec Smilovice, ale z větší části zanikla během Husitských válek. V této době zde již bylo jen pět čísel, včetně tvrze a dvora. Mlýn byl používán jako puchýrna na drcení zlaté rudy, která se těžila v Psích horách.
Další zmínka pochází z r. 1563 kdy mlýn i Smilovické zboží vlastní syn výše zmíněného Zdislav - kdy je opět ve výpisu zmíněn mimo jiné i mlýn.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Roku 1653 je jako majitel mlýna zmíněn Václav Podhorský, chalupník, ketrý zároveň hospodařil v mlýnci o jednom kole, měl 5 strychů polí, choval, dvě krávy, tři jalovice a osm prasat.
1672 hospodář zběhl.
1718 Martin Podhorský vlastní mlýn o jednom složení na nestálé vodě, při mlýně 6 strychů polí.
1840 Vojtěch Čermák
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Další zmínka o mlýnu pochází z r. 1859 kdy původní mlýn zbořen. Poté byl postaven trochu severněji nový mlýn o dvou složeních, tento mlýn v r. 1909 patřil Augustinu a Františce Čermákovým.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1925 Karel Bochl
Mlýn, ke kterému patřila i pila vlastnil v roce 1930 Karel Brchel ml. (ŠJ)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Podhorský Čermák Brchel Zelínek Dolejšský Bochl Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1548 Jan Studeňský z Hořešovce a Libošína
1563 Zdislav Studeňský z Hořešovce a Libošína
1653 Václav Podhorský
do 1701 Václav Zelínek
1701 - 1732 Martin Dolejšský
1718 Martin Podhorský (????)
1732 Václav Dolejšský
1840 Vojtěch Čermák
1859 Augustin Čermák
1925 Karel Bochl
1930 Karel Brchel
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
