Kopanický, Dlaskův mlýn, mlýn Lada

Roku 1750 podal střebestovický mlynář Václav Dlask žádost královské komoře, aby „mohl zřídit na obecním gruntě obcí Hořátve a Zvěřínka u řeky Výrové mlýn vlastním nákladem“. Žádost doplnil o příslib, že „slušný nájem ročně do důchodu Jeho Milosti císařské odváděti chce“.  Poděbradský hejtman žádost doporučil. Město Nymburk bylo proti – mlýn prý bude stát na nymburském pozemku a voda podle starých privilegií náleží Nymburským. Spor se vlekl několik let, nakonec byl vyřízen ve prospěch mlynáře Václava Dlaska. Královská komora dne 1. května 1754 stavbu mlýna povolila a Dlask postavil mlýn „o dvou složeních a jedné stoupě, s chlívem pro dvě krávy“. Nájem mu byl vyměřen na 150 zlatých ročně. Dále obcím Hořátev a Zvěřínek platil ročně po dvou kopách míšeňských, neboť mlýn stál na pozemcích těchto obcí. K mlýnu nebyly povinně přimlýněny žádné vesnice, kdo bude ve mlýně mlít, musí se vyrovnat s poděbradským mlynářem. Vodu měl mlýn získat prokopáním z blízké královské louky, načež bude trouba s vytahovací lopatou položena a voda do struhy mlýnské z výtažního rybníka Březenského svedena. Struhu robotníci prohloubí a jinou, novou struhu vykopají v délce 60 sáhů a v šířce 1 sáhu na katastru obce Zvěřínka. Vrchnost se zavázala, že splávek sama postaví a upraví. aby se voda mohla vést na mlýn. Mlýn dostal čp. 36, které bylo později změněno na 57. (MH)

1770 důchodní J. Wildt píše, že mlýn Kopaník škodí mlýnu Podzámeckému v Poděbradech a náhon vsím Hořátvi a Lhotám Pískové, Přední a Vrbové. Vše to by se dalo napravit změnou kanálu. 

Mlynář Václav Dlask na mlýně hospodařil až do roku 1781. Po něm ho za 1500 zlatých získal jeho syn Josef Dlask. (MH)

V roce 1842 je ve Stabilním katastru obce Hořátev uváděna jako majitelka Anna Dlasková, mlýn s názvem Kopaník měl tehdy čp. 57, které mu patří dodnes. (MH)

František Dražan (1801-1857), manž. Anna roz. Karbanová (1809-1881)

19. září 1887 vypukl ve mlýně požár, za mlynáře Aloise Jaroše. (RR)

Od 1. února 1889 zde byl mlynářem Alois Jaroš. (MH)

mlýn zbořen

Od 9. srpna 1897 je jako majitel uváděn Hlaváč. (MH)

1898 JUDr. Hlaváč vystavěl na části mlýniště nový obytný dům, který již jako mlýn nesloužil

(doplnil a opravil Vladimír Pova)

při regulaci Výrovky vykoupen s dvorcem za 35.000 K

V roce 1927 byl mlýn Kopaník zrušen a od tohoto data je objekt uváděn vždy jen jako „samota Kopaník“. V kronice obce Hořátve je psáno: „K Hořátvi patří na západě ležící samota Kopaník – bývalý mlýn, který vykoupen byl při provádění regulace Výrovky. Náhon, který k němu vedl, byl zčásti zasypán, zčásti jeví se jen jako odvodňovací příkop. Zachovalá část pod jménem Káča svedena do Výrovky.“ (MH)

V roce 1971 byl majitelem objektu Jiří Lukesle, v roce 1972 Rudolf Linhart a v roce 1979 Vladimír Pova. (MH)