mlýn Crhov

Budova bývalého vodního mlýna s patrovým uspořádáním, dvorem a hosp. budovami. Jedná se jednu z nejhodnotnějších lidových staveb ve východní části Českomoravské vrchoviny.
Vodní mlýn v Crhově stával již od 14. století. Mlýn ve stávající podobě je zakreslen na mapě stabilního katastru z roku 1826 i na katastrální mapě z roku 1874. Během povodní v roce 2006 došlo k podmáčení objektů a následně k destrukci hospodářské části přiléhající kolmo k budově mlýna. Na jihovýchodní straně mlýna byla vybudována přístavba z hrázděného zdiva, stodola byla opravena a doplněna přístavkem s pultovou střechou.
Bývalý vodní mlýn s dvorem a hospodářskou budovou se nachází na jihozápadním okraji obce v blízkosti Crhovského potoka. Areál mlýna tvoří samostatně stojící budova mlýna a protilehlá stodola s vjezdem, uzavírající dvůr na severovýchodní straně. Roubená budova mlýna je patrová stavba, vystavěná na obdélném půdorysu a zastřešená sedlovou střechou s deštěnými štíty. Na jihovýchodní straně mlýna je roubený přístavek s pultovou střechou. Na jihozápadní straně objektu je pozůstatek náhonu s mlýnským kolem. Dvůr byl uzavřený i ze západní strany, a to stěnou obloženou z vnější strany horizontálně loženými prkny a zastřešenou sedlovou stříškou krytou pálenou taškou.
Výjimečně dochovaná roubená stavba vodního mlýna ve svém původním prostředí, s málo častým patrovým řešením.
Patrová roubená stavba, zbudovaná na obdélném půdorysu. Vyjímečně dochovaná budova je jednou z nejhodnotnějších lidových staveb východní části Českomoravské vrchoviny.
Areál bývalého vodního mlýna se nachází na jihozápadním okraji obce v blízkosti Crhovského potoka. Samostatně stojící roubená budova mlýna je patrová stavba, vystavěná na obdélném půdorysu a zastřešená sedlovou střechou s deštěnými štíty. Objekt je vystavěn na kamenné podezdívce z lomového, nasucho kladeného kamene. Čelní, severozápadní a částečně i jihozápadní zeď je obložena vertikálně uloženými, bíle natřenými prkny. Dvorní, severozápadní a částečně i jihozápadní strana objektu byla omítaná, dochovaly se fragmenty omítek s bílými a modrými nátěry. Fasády jsou prolomeny nepravidelně rozmístěnými okenními otvory a vstupy, hlavní vstup do obytné části budovy vede ze dvora pravoúhlým otvorem, osazeným jednoduchými dveřmi. Na protilehlé, jihozápadní straně je vstup do chléva, který se nachází vzhledem ke svažitému terénu na úrovni patra. Okenní výplně jsou převážně dvoudílné, dvoukřídlé, šestitabulkové, některé výplně jsou již novodobé a odlišného členění. K jihozápadní zdi se zhruba v jejím středu připojuje zeď z lomového kamene, jedná se o pozůstatek náhonu s mlýnským kolem. Roubené stěny mají spáry mezi hraněnými trámy vyplněny mazaninou. Obytný prostor mlýna se nachází v severozápadní části, jihovýchodní část je tvořena bývalou mlýnicí a chlévem. Mlýnice má trámový strop, chlév je zaklenut třemi poli stájové klenby. Krov objektu je krokevní, hambalkový s podélným vázáním středovou rámovou stolicí a s ondřejskými kříži. Sedlová střecha, z níž vystupuje těleso komína, je kryta šindelem. Deštěné štíty mají ozdobné větrací otvory.
Bývalý vodní mlýn s obytnou částí je cennou historickou stavbou, dochovanou ve svém původním prostředí, s méně častým patrovým řešením. Památkově hodnotné jsou zejména původní historické konstrukce, dobové řemeslné prvky a detaily architektury lidového stavitelství nesoucí hodnoty kulturně-historické a stavebně-typologické.
Stodola s příčnými průjezdy je nedílnou historickou a stavební součástí areálu vodního mlýna.
Vodní mlýn v Crhově je uváděn v písemných pramenech již od 14. století. Stodola je ve stávající podobě zakreslena na mapě stabilního katastru z roku 1826 i na mladší katastrální mapě z roku 1874.
Budova s vjezdy do areálu se nachází na jeho severní straně proti mlýnu. Stodola na obdélném půdorysu se třemi vjezdy je zastřešena sedlovou střechou, krytou pálenou taškou. Původně se jednalo o oboustranně otevřenou pilířovou stavbu, v současné době je severovýchodní strana v místě průjezdů uzavřena dřevěnými vraty s vloženými dveřmi. Jihozápadní strana je v místě západního a prostředního vjezdu uzavřena vestavbou z cihel a doplněna přístavkem s pozvolně se svažující pultovou střechou.
Stavba stodoly je historickou a provozní součástí areálu vodního mlýna, hodnotná dochováním stavebních konstrukcí a tradiční technologie lidového stavitelství. V současné době zčásti v místě bývalých průjezdů novodobě upravena.
Původní brána do areálu vodního mlýna se stodolou byla jeho nedílnou součástí. Dnes zbořena.
Areál sestává z budovy vlastního mlýna, hospodářských budov, které uzavírají trojstranný dvůr a brány. Je situován na mís té, kde byl mlýn zmiňován již ve 14. století.
Objekt vlastního mlýna je stavením tradiční dispozice, ale patrovým, což je v regionu zcela ojedinělé. Objekt je rou­bený převážně z hraněných trámů, k hodnotným detailům stav­by patří dřevěný portálek v zadní části stavení. Jde o jednu z nejhodnotnějších lidových staveb na jihovýchodním okraji dotčené části Vysočiny.