Úryvky z obecní kroniky:
Dne 2. Června 1925 strhla se nad zdejší obcí velká bouře s krupobitím, která zničila veškerou úrodu. Dále 11. srpna t.r. přišla druhá, takže co zbylo z první katastrofy, tak bylo po druhé doděláno, že se jaře vůbec nemlátila. Kroupy padaly velikosti slepičího vejcete, přitom velká bouře a ohromný vítr až stromy vyvracel. Žádný pamětník nepamatoval takovou ohromnou bouři.
Rok 1928 byl pro naši obec velkou katastrofou. Panovali velká vedra, žita předčasně uzrála, jaře poschli, jetele otavové vůbec nebyli, otavy se vůbec nesekali. Brambory poschly, tím byli zemědělci a hospodáři značně poškozeni na obilí a na dobytku. Potoky vyschly. Mlynáři vůbec nemohli mlátit.
Rok 1935 byl rokem v létě velmi suchým, takže o pastvu a krmení bylo velký nedostatek. Vody bylo málo, studny vysychaly, a potoky též, takže mlýny mlely pomocí motorů.
Zavření mlýnů bylo dle vládního nařízení provedeno 23.11.1941. Obilí muselo se voziti do větších mlýnů, kde se mlelo pod kontrolou, na mlecí poukazy. Naše obec byla přidělena do Volyně do mlýna Albrechtů (Bízek), Obilí se vymlývalo na 80%. V lednu 1942 přidělena naše obec Janu Lepovi do Chvalšovic (Pelichů).
Začátkem března 1943 byl otevřen zdejší mlýn Václava Lepy, který byl uzavřen v roce 1941. Až do této doby se mlelo u Jana Lepy v Chvalšovicích.
Nálada po ukončení války byla velmi pěkná, sál taneční v obci toho času nebyl, rozhodla se tedy mládež i ženatí, že si v obci zřídí parket na tancování venku. Za nejvhodnější místo bylo uznáno v chalupách na drahách před Lepů mlýnem. Obec věnovala nějaké dříví na podklady, prkny byla od několika hospodářů vypůjčena, ohoblována a započato s postavením parketu. Pracovalo se pilně celý týden hlavně mladí, ale i staří pomáhali.
Ve mlýně Václava Lepy ve zdejší obci č.16 bylo letošního roku (1951) mletí zakázáno a naše obec byla s mletím přidělena Janu Lepovi ve Chvalšovicích č.18 později pak Josefu Jonášovi v Česticích.
