Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1828 Jiří Čubík
V 19. století patřil mlýn Jiřímu Kopuncovi, od kterého přešel pravděpodobně v roce 1834 zřejmě sňatkem s Jiřího dcerou Marianou na Jiřího Bobka (10.9.1808-15.4.1871) z Bystřice. Jiří Bobek byl do cechu mlynářů zapsán v r. 1834. Po Jiřím dědí mlýn jeho nejstarší syn Jan (10.5.1852-15.2.1903). Ten se 22.2.1876 oženil s Kateřinou Mahdalovou (25.11.1857-17.10.1946) ze Suché Loze. Bobkovi byli po předcích spřízněni s dalšími mlynářskými rodinami z kraje (Mahdalovi a Welečtí ze Suché Loze, Stojaspalovi z Dolního Němčí).
Jan Bobek (10.5.1852-15.2.1903) byl starostou v Bystřici pod Lopeníkem, zřejmě v 90. letech 19. stol.
R. 1877 byla u mlýna č. 21 zřízena pálenice (dle Bystřické kroniky židem Heskem).
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
Mlýn měl přejít na nejstaršího jejich syna Aloyse (13.10.1877-asi 1917), ale ten padl neznámo kdy a kde v 1. světové válce. Mlýn tak zdědil jejich další syn Ferdinand (30.4.1885-8.1.1954), který byl ve válce pouze raněn.
Ferdinand a jeho žena Žofie nebyli dobří hospodáři, pili víc, než je v kraji zvykem. Děti neměli a tak mlýn ve 30. letech 20. století Ferdinand prodal bez pálenice Františku Bércovi ze Slovenska, ten už dle pamětníků pouze šrotoval.
V r. 1920 se spojilo 20 Bystřických občanů do akciové společnosti a přistavěli k mlýnské budově další místnost pro druhé pálení. V r. 1950 byla pálenice znárodněna a na místě fungovala do 80. let 20. století. V r. 1987 byla zbudována v Bystřici v rámci akce Z nová pálenice na jiném místě (na pozemku zbořeného domu č. p. 36).
1930 Ferdinand Bobek
Za 2. světové války byl mlýn německými úřady zaplombován, mlýnské zařízení bylo zapečetěno. František Bérec v tu dobu pracoval v Krahulcově mlýně, č.p. 26. Po válce byl mlýn ještě několik let v provozu.
V roce 1950 byl mlýn uzavřen a veškeré zařízení musel Fr. Bérec odevzdat.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1828 Jiří Čubík
Georg Kopunecz
1834 Georg Bobek
1876 Johan Bobek
?Aloys Bobek
1930 Ferdinand Bobek
František Bérec
1939 - František Berec (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: