Podle klapotu nelze rozpoznat,
jak mlýn mele.
(německé přísloví)

Pípalův mlýn

Pípalův mlýn
81
Šumice
687 31
Uherské Hradiště
Šumice u Uherského Brodu
49° 1' 46.9'', 17° 43' 37.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Velký zachovalý mlýn stojí na okraji obce u hlavní silnice na Nezdenice. Ve mlýně je část zachovaného zařízení. Mlýn byl v roce 2012 prohlášen Ministerstvem kultury kulturní památkou. Mlýn je přístupný celoročně po předešlé domluvě.
Na okraji obce u hlavní silnice
Olšava
104874, identifikátor 81870
přístupný po domluvě

Obecná historie:

Areál Pipalova třípatrového válcového mlýna je významnou technickou památkou, zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Z velkého množství v minulosti funkčních mlýnů na řece Olšavě se jedná o ojedinělý, mimořádně intaktně zachovaný příklad areálu s téměř úplnou strojní i technologickou částí, včetně dochovaných artefaktů života mlynářů z první poloviny 20. století nejenom v rámci Uherskohradišťska, ale i v rámci celého Zlínského kraje.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1828 Jan Cigánek

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

V roce 1930 byl majitelem mlýna Drah. Pípal. U mlýna byla cirkulárka.

Od 27. 8. 2012 je mlýn prohlášen kulturní památkou.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Pípal
  • Cigánek

Historie mlýna také obsahuje:

1828 Jan Cigánek

1930 - Drah. Pípal

1939 - Drah. Pípal (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2014
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Areál vodního mlýna tvoří zděný patrový objekt vlastního mlýna se strojovnou a soubor hospodářských objektů. Současná podoba areálu je výsledkem úprav v první polovině 20. století. Ojediněle dochovaný areál s původní strojní a technologickou částí.
      Jedná se o areál mohutného zděného patrového objektu vlastního mlýna se strojovnou a přízemního zděného objektu chlévů, stodoly a kurníku situovaného mezi dvorem mlýna a komunikací z Šumic do Nezdenic. Dnešní hmotová skladba mlýna je výsledkem přístaveb v roce 1937. Vlastní historická budova je podsklepená, dále má dvě podlaží s dřevěnými trámovými stropy a podkroví pod sedlovým krovem se stojatou stolicí. V interiérech je dosud intaktně dochovaná veškerá mlynářská technologie od transmise v suterénu, přes výtahy zrna pásovými lopatkovými dopravníky do podkroví, funkční rozvod zrní k jednotlivým mlýnským stolicím (Breitfeld Daněk z Blanska) i kompletní zařízení k expedici hotové mouky. Jižně pod hlavním objektem je hmotově dochovaná strojovna (v současnosti již bez turbíny). K východnímu štítu mlýna je přistavěn dřevěný deštěný pultový přístavek. Mlýn byl funkční do roku 1959. Mlýnský náhon není již funkční. V objektu jsou dochovány historické výplně oken i dveří z přestavby v roce 1937, interiéry obytné části byly však zmodernizovány. Budova mlýna je zastřešena sedlovým krovem, krytina eternit. Jednotraktový přízemní zděný hospodářský objekt (chlév, stodola a kurník) krytý sedlovou střechou, na západní straně ukončený valbou, východní fasáda ukončena zděným štítem. Zdivo objektu je kámen, pálená i nepálená cihla, fasády i interiér omítnut hladkou vápennou omítkou. Jako krytina je použit eternit a keramická taška.
      Jedná se o ojedinělý, mimořádně dochovaný příklad areálu s dochovanou strojní i technologickou částí včetně dochovaných artefaktů života mlynářů z první poloviny 20. století. Za zásadní považujeme zájem vlastníka na obnově areálu a jeho zpřístupnění veřejnosti jako soukromého muzea.
      Z velkého množství v minulosti funkčních mlýnů na řece Olšavě se jedná o ojedinělý, mimořádně intaktně dochovaný příklad areálu s téměř úplnou strojní i technologickou částí (chybí pouze turbína), včetně dochovaných artefaktů života mlynáře z první poloviny 20. století. Mlýn náležel k nejlépe vybaveným strojním mlýnům celého poolšaví. Jeho výjimečnost spočívá v nezvyklé kvalitně dochované strojní části, v neporušené architektuře hlavního objektu (pouze v obytné části došlo v minulosti k modernizaci celého interiéru) a v celistvosti dochování celého areálu, včetně hospodářských objektů, stop náhonu a přepadu. Tyto skutečnosti dělají z areálu soubor nadregionální výjimečnosti.
      Jedná se o areál mohutného zděného patrového objektu vlastního mlýna se strojovnou a přízemního zděného objektu chlévů, stodoly a kurníku situovaného mezi dvorem mlýna a komunikací z Šumic do Nezdenic. Areál mlýna je zachycen již na císařském otisku mapy stabilního katastru z roku 1828. Dnešní hmotová skladba mlýna je výsledkem přístaveb v roce 1937, kdy byla směrem západním přistavěna patrová obytná část mlynářovy rodiny a východním směrem byly přistavěny prostory technologie a v patře místnost pro ubytování mlynářových pomocníků. Vlastní historická budova mlýna je podsklepená, dále má 2 podlaží s dřevěnými trámovými stropy a podkroví pod sedlovým krovem se stojatou stolicí.
      V interiérech je dosud intaktně dochovaná veškerá mlynářská technologie od transmise v suterénu, přes výtahy zrna pásovými Lopatkovými dopravníky do podkroví, funkční rozvod zrní k jednotlivým mlýnským stolicím (Breitfeld Daněk z Blanska) i kompletní zařízení k expedici hotové mouky. Jižně pod hlavním objektem na parcele č. 150/3 je hmotově dochovaná strojovna, dnes již bez turbíny. K východnímu štítu mlýna je přistavěn dřevěný deštěný pultový přístavek. Mlýn byl funkční do roku 1959. Mlýnský náhon dnes již není funkční. V objektu jsou dochovány historické výplně oken i dveří z přestavby v roce 1937, interiéry obytné části však již byly zmodernizovány a tak zásadnější památkové hodnoty již nevykazují. Budova mlýna je zastřešena sedlovým krovem, jako krytina je použit eternit.
      Přízemní objekt chlévů, stodoly a kurníku ve dvoře je jednotraktový přízemní zděný hospodářský objekt (st. pare. č 150/2) krytý sedlovou střechou, na západní straně směrem do dvora ukončený valbou, východní fasáda je ukončena zděným štítem. Zdivo objektu je kámen, pálená i nepálená cihla. Fasády i interiéru jsou omítnuty hladkou vápennou omítkou. Jako krytina je použit eternit a keramická taška.
            V interiéru mlýna částečně zachovano mlecí zařízení - foto interiéru:
            http://www.lidove-stavby.cz/?pipaluv-mlyn-v-sumicich,72
            V interiérech je dosud intaktně dochovaná veškerá mlynářská technologie od transmise v suterénu, přes výtahy zrna pásovými Lopatkovými dopravníky do podkroví, funkční rozvod zrní k jednotlivým mlýnským stolicím (Breitfeld Daněk z Blanska) i kompletní zařízení k expedici hotové mouky. Jižně pod hlavním objektem na parcele č. 150/3 je hmotově dochovaná strojovna, dnes již bez turbíny.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • pila
            V roce 1930 byla u mlýna cirkulárka.
            • náhon
            • odtokový kanál
            • lednice
            V případě stavby na parcele č. st. 150/4 (součást strojovny) a pozemků pare. č. st. 150/4, parc. č. 6339/1 (přítok a náhon), pare. č. 6340 (odtok nadbytečné vody v náhonu před turbínou, přepad) a pare. č. 6552 (odtok vody, která protekla turbínou), vše k. ú. Šumíce u Uherského Brodu, obec Šumíce, okres Uherské Hradiště, kraj Zlínský, se jedná o integrální a nedílnou součást areálu strojního mlýna.
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            PopisV roce 1930 měl mlýn 2 Francisovy turbíny, hltnost 0,3 m3/s, spád 4,75 m, výkon 14,5 HP.
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            PopisV roce 1930 měl mlýn 2 Francisovy turbíny, hltnost 0,3 m3/s, spád 4,75 m, výkon 14,5 HP.
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydání
            Další upřesněníUherské Hradiště, str. 20
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydání
            Další upřesněníUherské Hradiště, str. 20
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorInternet
            NázevPipalův mlýn v Šumicích
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesněnífoto interiéru mlýna
            Odkazhttp://www.lidove-stavby.cz/?pipaluv-mlyn-v-sumicich,72
            Datum citace internetového zdroje1.6.2014
            AutorInternet
            NázevNemovité památky
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesněníVodní mlýn
            Odkazhttp://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&KrOk=&HiZe=M&VybUzemi=1&sNazSidOb=%B9umice&Adresa=&Cdom=81&Pamatka=&CiRejst=&Uz=B&PrirUbytOd=3.5.1958&PrirUbytDo=1.6.2014
            Datum citace internetového zdroje1.6.2014
            AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog
            NázevVodní mlýn
            Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/vodni-mlyn-13844797
            Datum citace internetového zdroje07 2025

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - interiér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            1.6.2014 16:34 uživatelem Helena Špůrová

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 2.6.2014 20:15
            Radomír Roup (Radomír Roup) 28.6.2018 11:49
            doxa (Jan Škoda) 26.7.2025 21:42