Historie
Obecná historie:
Mlýn postavil v letech 1852–1853 August Conrath (1814–1871) se svými bratry Emanuelem a Josefem, sklářskými podnikateli z Kamenického Šenova. Mlýn měl umělecké složení a již před rokem 1858 také parní pohon – po mlýně v Lovosicícha na Smíchově jako jeden z prvních v Čechách. Dne 7. března 1904 byli dědicové podniku nuceni provoz ukončit a mlýn nabídnut k prodeji – tehdy měl roční kapacitu 6 000 tun a dva parní stroje 50 a 30 HP. Zakoupila jej smíchovská konkurence, firma Ignaz Roubitcek, která provozovala také panský mlýn v Berouně a mlýny v Terezíně, a již po smrti zakladatele Ignaze Roubitcka (1833–1900) vlastnil podílník Max Bloch. Provoz byl záhy obnoven a pokračovali v něm (s přestávkou roku 1923) i dědicové firmy Quido a Konrád Bloch, kteří roku 1933 zadali pražské kanceláři Konstruktiva projekt nové parní kotelny a strojovny. V květnu 1938 se jim převodem na akciovou společnost podařilo mlýny firmy Hynek Roubitcek prodat. Mlýn v Litoměřicích je v provozu dodnes, produkcí 300 tun denně je největším v České republice.
Lukáš Beran
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Kdy byl mlýn na ostrově postaven není zcela jasné, ale je zachycen již na dobové mapě z roku 1726.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Na místě dnešního Střeleckého ostrova byly v 1. polovině 18. století ostrovy tři - Velký, Malý (Mlýnský) a Bažantí. V dolní části ostrova byl postaven roku 1856 velký parní mlýn, který patřil Josefu Conradovi z Kamenického Šenova. Moderní mlýn vznikl na přelomu 19. a 20. století na místě bývalého městského mlýna na Střeleckém ostrově.
První světová válka (1914–1918)
1936 Parní mlýn Hynek Roubitček v Praze
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Současný mlýn patří firmě UNIMILLS, a.s. Litoměřice. Tento pšeničný mlýn v je se svým výkonem 300 tun / 24 hodin největším v ČR. Především je zaměřen na zásobování velkých průmyslových pekáren a z tohoto důvodu je vybaven jako jediný technologickým zařízením na míchání a fortifikaci speciálních pekařských mouk.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1856 Josef Conrad
1936 Hynek Roubitček
po r. 1990 - UNIMILLS, a.s. Litoměřice.
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
