Historie
Obecná historie:
Samota v katastrálním území Zahrádka u Čachrova. Dům měl čp.13/st.p.11/3 a je zobrazen na PK mapě/www.cuzk.cz/nahlížení do katastru.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn vznikl až po roce 1837. Není vyobrazen na historických katastrálních mapách. (RŠ)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 byl majitelem mlýna Josef Zahrádka, při mlýně pracovala elektrárna.
Mlýn po roce 1945 byl přepsán na dceru která emigrovala do Rakouska. Mlynáře si na stará kolena vzala do opatrování další dcera do Mostu. Opuštěný mlýn byl prý úmyslně zapálen. Na přilehlých pozemcích pak hospodařilo JZD.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Po revoluci se díky dědickým řízením v Rakousku dostal mimo českou část rodiny.
U zřícenin mlýna v bývalé lednici vzniká (2014) nová MVE využívající obnoveného náhonu.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Zahrádka
Historie mlýna také obsahuje:
1880-1929: Josef a Alžběta Zahrádkovi,
1929-1945: Ludvík a Marie Zahrádkovi.
Zobrazit více
Do údolí u mlýna jsme jezdili s rodiči stanovat v šedesátých letech, tak si zhruba pamatuji, jak mlýn v té době vypadal.
Náhon v té době byl už neprůchodný (byl nefunkční odtok z jezu na říčce Ostružná k náhonu).
Budova mlýna ještě stála, ale původní střecha už byla ve špatném stavu a zatékalo tam.
Budova byla stavebně rozdělena na dvě části - obytná část a mlýnice. V přízemí pod obytnou částí byly chlévy a mlýnice byla celá otevřená až pod krov (pokud si dobře vzpomínám). Pouze obytná část byla roubená (vše ostatní - chlévy, mlýnice bylo zděné).
V roce 1970 bylo kompletně zachovalé i mlýnské složení a v lednici bylo vidět i zchátralé mlýnské kolo.
V roce 1972 byl v mlýně úmyslně založený požár (zápis v kronice obce Čachrov ze dne 25.3.1972 o tomto požáru mluví). Tehdy bylo veřejným tajemstvím, že požár způsobilo několik mladíků z obce Čachrov. Po požáru, kdy byl shořelý krov, mlýnské složení a roubená část byl otevřený prostor mlýnice zneužívaný jako černá skládka.
Nejsem si jistý, zda byl mlýn vybavený i turbínou a zdrojem el. energie. Pod náhonem by na to asi nikde nebyl prostor. Naopak vím, že na dalším mlýnu na Ostružné (Rajský mlýn) byla turbína, el. vybavení a asi ještě v 80. letech zde fungoval katr - tam jsem to osobně viděl, když zemřela mlynářka a mlýn byl už opuštěn.
(Zdeněk Proškovec)
Skrýt
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: