Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1651 Soupis poddaných podle víry - ve Svratce 2 mlýny:
1) mlynář Jiřík Vodvářka (53 let), manželka Kateřina (38), synové Jan (15) a Samuel (13), všichni poddaní nekatolíci s nadějí na obrácení
2) mlynář Václav Pilař (45), manželka Zuzana (38), učedlníci Jan (15) a Štěpán (15), všichni poddaní nekatolíci s nadějí na obrácení
První zmínka o mlýnu je z roku 1654. Součástí byla i pila na řezání klád. Vodní pila měla výkon 2 HP.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V roce 1888 Karel Suchý, neúspěšně žádal o souhlas přestavět mlýn na výrobu sirek.
1900 František a Anna Sochovi
V roce 1905 byla ukončena mlynářská živnost. V roce 1909 koupil mlýn Antonín Peřina a v roce 1910 zde zavedl kovotlačitelskou živnost, vodní kolo přes transmisi pohánělo stroje v kovotlačitelské dílně.
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 vlastní kovotlačitelství a elektrárnu Antonín Peřina.
Za války byl provoz kovotlačitelské dílny zastaven, po roce 1945 obnoven.
V roce 1942 byla instalována Francisova turbína.
Po znárodnění v roce 1950 podle záznamu zde 5 zaměstnanců vyrábí kastroly a holící misky, následně bylo kovotlačitelství začleněno do Družstva klempířů a poté zrušeno. Stroje byly odvezeny do okolních podniků.
Díky vypočítavosti vedení podniku kde byly stroje umístěny, byly rozprodány dříve nežli došlo k restitucím a původní majitelé tak zpět v restituci žádné stoje nedostali. Dům je v majetku Peřinů dodnes.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1888 Karel Suchý
1900 František a Anna Sochovi
1930 Antonín Peřina
Dříve to byl mlýn, zvaný Horní, o němž je první zmínka z roku 1654. V Josefinském katastru je uvedeno, že „mlýn je to od nepaměti“. Vedl k němu náhon z potoku Řivnáč, zbudovaný od silničního mostu na začátku Svratouchu. Součástí byla i pila na řezání klád. Vodní pila měla výkon 2 HP, mlýn byl poháněn jedním kolem. Roku 1872 je uvedeno: vodní kolo má průměr 4.1 m, šířku 0.53 m a 1 obyčejné složení. V roce 1905 mlýn zanikl.
V roce 1910 zde zavedl Antonín Peřina kovotlačitelskou živnost. Vodní náhon rozšířil u mlýna v malý rybník a vodní sílu používal k pohonu soustruhů.
Po roce 1950 byla kovovýroba začleněna do Komunálu a pak zrušena. (Mudroch)
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
