První čp. mlýna bylo 86.
Prameny uvádí, že mlýn zde vznikl poté co byl zrušen sousední mlýn v čp. 85, kde se říkávalo "Ve Mlejnku" ještě kolem roku 1930. Mlýn v čp. 85 musel zaniknout velmi dávno, protože mlýn čp. 84 je zachycen již na mapě I. vojenského mapování.
Dle narovnání z roku 1744, byl mlýn ponechán Tobiášovi Rejmanovi. Po jeho smrti měl mlýn připadnout Jakubu Ječmínkovi. 2.2. roku 1748 byl mlýn připsán Jakubu Ječmínkovi za 271 kop 50 gr. Závdavkem složil 85 kop a zbytek měl splácet po 2 kopách ročně.
V roce 1766 mlýn s jedním složením koupil Václav Pativa od svého tchána Jakuba Ječmínka se 3 str polí, 2 str luk za 300 kop. Přídavkem dále dostal: voškrt, sekeru, 4 slepice a 2 kusy hovězího dobytka z nichž měl vyplatit nebo vychovat dvěma dcerám po 1 krávě. Jakub Ječmínek si vymínil chalupu při gruntu, kterou vystavěl, až do své smrti. Po jeho smrti byl mlýn připsán vdově Anně, jen však do zletilosti syna Václava, kdyby on se však patřičně nechoval, tak do zletilosti syna Jana za 600 zt.
Vdova Anna se provdala za Josefa Zahradeckého, kterému byl grunt na čas připsán. 17.1. Roku 1799 byl Václav Pativa již plnoletý a otčím J. Zahradecký mu mlýn podstoupil v ceně 600 zt. Povinností držitele mlýna byl jeden den týdně pěší roboty, úrok o sv. Jiří a o sv. Havlu platiti po 22 kr, z vody 4 zt 40 kr, a odvádět jednu kopu a pět kusů šindele.
Na rozkaz vrchnosti byl mlýn roku 1820 popsán a oceněn: „ten grunt neboližto mlýn se nachází s jedním složením, se vším mlynářským příslušenstvím v dobrém stavu, mlejnice zcela od kamene, kuchyň klenutá s komínem zděným, v němž se i sklep nachází a druhý sklep před mlýnicí, nad těmi se obydlí mlynáře nachází, při němž dvě komory nově zroubovaný, pak chlív koňský apro hovězí dobytek, dílem od kamene, dílem ode dřeva, též vše v dobrém stavu nalezeno, jakož i také stodola v zahradě stojící, krom těchto stavení jest také při mlýně jedna pila k řezání klad. Na tom stavení aniž vrat mlejnských a pily nepočítaje, to vše za 700 zlatých, pole za 400 zlatých, luk 200 čtv. s. a les vše uhrnem za 1400 zlatých.“
Od 2.1. roku 1830 držel mlýn za 1360 zt Pavel Anderle s manželkou Marií z Kamenného Sedliště. Po smrti své manželky nechává si Pavel Anderle připsat i druhou polovici mlýna, zápisem z 2.8. 1852 v ceně 680 zt. Od 12.3. roku 1853 držel mlýn za 1000 zt Bernard Mužík s manželkou Eleonorou, poté jeho syn Jan Mužík.
Mlýn fufgoval přibližně do roku 1885, pila byla v provozu o něco déle.
