Uživatel

Hledat

| Sign up

Neudrží žádnou mouku v hubě.
(německé rčení)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Podhorní mlýn Žabokrky

Podhorní mlýn Žabokrky

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

V Lískách

Lokalita (vesnice, město)

Žabokrky

PSČ

549 31

Okres

Náchod

Katastrální území

Žabokrky

GPS

50° 29' 10.4'', 16° 10' 48.3''

Mapová značka

Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu

Stručný popis

Mlýn na mouku o jednom kole, zmiňován již v pozemkových knihách r. 1629. R. 1901 přeměněn na vodní elektrárnu.

Poloha vůči obci

Na cyklostezce mezi Hronovem a V.Dřevíčem

Vodní tok

Metuje

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Obecná historie:

Rodina Židů v Žabokrkách vlastnila také Podhorní mlýn čp. 5 , postavený údajně roku 1821, později s pilou a mandlem a od roku 1901 také s vodní elektrárnou, vybavenou turbínou 65 HP. Roku 1911 ji získala hronovská Občanská záložna a začala ji provozovat jako elektrárnu městskou. Je v provozu dodnes.

Dne 23. 11. 1901 byla v Hronově pod Jírovou horou v bývalém Podhorním mlýně čp. 28 spuštěna první městská vodní elektrárna, která dodávala elektrický proud do městské sítě. Pro město to tenkrát byla velká událost, vždyť do té doby měli elektrárnu pouze v Trutnově a v Broumově. V Novém Městě nad Metují se svítilo z Voborníkova mlýna. Jinak v celém Hradeckém kraji byla pouze nepatrná elektrárnička ve Věkoších, kterou zřídil občan Černý.
O elektrizaci města Hronova se zasloužili manželé Hynek a Františka Židovi a jedním z prvních strojníků v této elektrárně byl Antonín Hnyk.
Vodní síla Metuje byla rozdělena spádově na tři vodní díla: pro mlýn, mandl a pilu, a pak pro bělidlo. Pro budovanou elektrárnu byla soustředěna ke zrušenému mlýnu.
Zvolen byl systém stejnosměrného proudu kvůli možnostem akumulace denních a nočních přebytků. Elektřina sloužila k veřejnému osvětlení a osvětlení prvních domácností. Záhy však bylo třeba elektrárnu rozšířit. Financování prováděla tehdy hronovská občanská záložna za přispění celé řady podnikavých občanů, kteří do podniku vložili svoje peníze formou zápůjčky (podílu). Potřebný kapitál se zavázala zapůjčit občanská záložna v několika splátkách. Když byla splatná poslední splátka v částce K 10.000 (rakouské měny), záložna už ji nemohla vyplatit, neboť skončila úpadkem a vkladatelé přišli o část svých vkladů.

Firma Siemens vehnala elektrárnu v roce 1910 do dražby, a poněvadž nebyli zájemci, koupila ji občanská záložna. Firma Siemens se k dražbě vůbec nedostavila. Zakladatelé elektrárny manželé Židovi byli zkráceni o rozdíl mezi vlastní cenou a dluhy. Byla podána žaloba, která však u krajského soudu neuspěla. V dalším odvolání nařídil vrchní zemský soud nové projednání u krajského soudu. K tomu však již nedošlo, protože občanská záložna ohlásila úpadek. Hynek Žid zemřel 19. 2. 1911 v Hradci Králové.

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Mlynář Jiřík na mlýně v Žabokrkách, tehdy spadaly pod Dřevíč, je jmenován v r. 1629 v purkrechtní knize.

Mlýn existoval také podle Soupisu poddaných podle víry v r. 1651 a je uveden v Berní rule 1654.

Je vyznačen na I. vojenském mapování v r. 1764-67.

Dále ho najdeme na Indikační skice a Císařském povinném otisku z r. 1840 a také na II. vojenském mapování.

Zmiňuje se o něm Alois Jirásek ve své knize Z mých pamětí.

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1894 dražba mlýna s pilou, bělidlem a valníkem v odhadní ceně 37.210 zl. (RR)

U mlýna bylo zřízeno bělidlo.

V roce 1901 byla místo mlýnského kola instalována turbína o výkonu 6,9 HP a sloužila jako první elektrárna pro část města Hronova, majitelé Ignác a Františka Židovi.

První republika (1919–1938)

1930 Hronovská elektrárna

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Městská elektrárna v Hronově byla v provozu ještě koncem 50. let 20. století jako doplňkový zdroj elektrické energie.

Vývoj po roce 1989

V lednu roku 2002 byla dána do provozu malá vodní elektrárna o výkonu 75 kW, která využívá mlýnský náhon a budovu bývalého mlýna.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Prouza
Witwar
Žid

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

reklama, inzerát

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

městský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

náhrobky, pamětní desky

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila

Dochovaný

výroba elektrické energie
jiné

Doplňkové a další provozy – popis

1900: bělidlo, mandl a pila
1930 elektrárna
K mlýnu Žabokrky byla přistavěna vodní elektrárna v roce 1901 při výměně vodního kola za turbínu.
Vodní síla Metuje byla využita jezem o spádu 3 m pomocí Francisovy turbíny o výkonu 72 ks, která poháněla dynamo o výkonu 68 kW z roku 1906 od firmy ČMK. Doplňkovými zdroji energie byly dva motorgenerátory o výkonu 63 a 52 kW a jeden motor o výkonu 24 kW. V transformovně byly osazeny 4 transformátory o výkonech 85 kVA z roku 1921 od fy. AEG, 150 kVA z roku 1922 od fy ČMK, 70 kVA z roku 1922 od ČMK A 30 kVA z roku 191 od fy. AEG. Transformátory 85 a 150 kVa byly připojeny do sítě VČE, ostatní dva do sítě KHS.
Jako vodní elektrárna pro část Hornova elektrárna sloužila od roku 1901 do poloviny padesátých let minulého století, v roce 2002 byla opět zprovozněna MVE o výkonu 75 kW.

Cesta vody ke mlýnu