Mel, dokud vodu máš.
(ilyrské přísloví)

Domaslavický mlýn

Domaslavický mlýn
2
Domaslavice
463 43
Liberec
Vlčetín u Bílé
50° 40' 48.7'', 15° 0' 31.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí na pravém břehu potoka Rašovka u odbočky silnice Český Dub - Liberec a Hodkovice nad Mohelkou.
V roce 1864 navštívila mlýn spisovatelka Karolína Světlá (majitelé mlýna Mužákovi byli příbuzní jejího manžela). Do mlýna poté zasadila část děje svého románu Kříž u potoka. V románu je mlýn nazýván „Dolanský“.
Na okraji obce u odbočky silnic
Rašovka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

 

17.12.1783 - Josef Šmíd pronajal mlýn na 15 let svému nevlastnímu bratrovi Antonínu Majslovi 

31.12. 1806 - syn Florian Šmíd, syn Josefa Šmída, manž. Dorota, dc. Kristiána Knížka, obchodníka z Pasek, věno 800 zl.

r. 1819 - mlynářem František Cee, který se oženil s Dorotou, vdovou po Floriánu Šmídovi

Nejstarší záznam o zdejším mlynářském rodu Šmídů lze nalézt v českodubské matrice z let 1676 - 1696. Jiřímu Ssmidtovi a jeho manželce Anně se v roce 1677 narodila dcera Dorota a v roce 1684 syn Jiří. Další zápis je z 29. června 1697, kdy je uváděna Rosina, dcera mlynáře z Domaslavic Jiřího Šmída, jako kmotra při křtu syna Johana Kotka z Bystré. (MH)

Jiří Šmíd, syn Jiřího a Anny Šmídových narozený v roce 1684 se oženil s Marií (příjmení neznámé) a společně odešli do Proseče pod Ještědem, kde žili na tamním mlýně u mlynáře Adama Šmída. S velkou pravděpodobností lze předpokládat, že to byl jejich příbuzný. Zde se jim narodili dva synové Jiří (1730) a Josef (1732). (MH)

Na domaslavickém mlýně je počátkem 18. století uváděna rodina Jägerů jako mlynářská. Dle zápisu z 3. srpna 1701 se zde mlynáři Abrahamu Jägerovi a jeho ženě Marii narodila dcera Judita. Kromě Abrahama Jägera bydlel na domaslavickém mlýně tehdy také jeho otec Caspar (23.7.1702 zapsán jako domaslavický mlynář). Členové velké rodiny Jägerů tedy bydleli také v Horním mlýně v Českém Dubu.(MH)

V roce 1756 se na mlýn do Domaslavic vrací rodina Šmídova, která bydlela na mlýně v Proseči p. J. Jiří Šmíd mezitím v roce 1733 zemřel a vdova Marie se znovu provdala za Henrich Moisela z Janova Dolu. Manželé se vrátili do Domaslavic i s dětmi hospodařili zde do roku 1769.(MH)

30. listopadu 1769 převzal mlýn po svém zemřelém otčímovi Henrichu Moiselovi Josef Šmíd (psán také Schmidt), syn Jiřího a Marie Šmídových, narozený roku 1732 v Proseči, za 600 kop. Oženil se v roce 1759 s Veronikou Schritterovou z Javorníka. Postupně se jim na mlýně narodilo 8 dětí. (MH)

Ve mlýně povinně mleli téměř všichni mleči z javornické a prosečské rychty, s výjimkou 12 chalupníků a 5 domkářů, přimlýněných od roku 1702 k nově založenému mlýnu v Proseči, za což sem prosečský mlynář ročně platil 6 zl. a odváděl korec žita. Ze mlýna se platilo ročně 30 zl. panské činže ve dvou splátkách (na sv. Jana a na Vánoce), z pronajatých vrchnostenských pozemků (6 věrtelů vedle panského lesa a 6 korců na Mlýnském kopci) platil mlynář dalších 9 zl., z mlýna odváděl 20 korců obilí do Dvora ve Starém Dubu, pro domaslavský dvůr měl povinnost mlít zdarma deputátní obilí a šrot pro dobytek. Vrchnost byla naproti tomu zavázána dodávat zdarma borové a bukové dříví z panského lesa na opravy a zařízení mlýna, poddaní mleči byli v případě potřeby v rámci roboty povinni dovézt do mlýna mlecí kameny.

Josef Šmíd hospodařil až do roku 1783, kdy již neměl dost sil, aby se o mlýn staral a proto jej pronajal nevlastnímu bratrovi Antonínu Moiselovi, synovi Henricha Moisela a Marie, vdovy po Jiřím Šmídovi (nájemní smlouva dole v příloze). Antonín hospodařil na mlýně až do roku 1806. Mezitím dospěl syn Josefa Šmída Florián, narozený v roce 1774, a v roce 1805 se oženil s Dorotou Knischke z Pasek.  31. prosince 1806 převzal Florián Šmíd domaslavický mlýn od dosavadního pachtýře, svého strýce Antonína Moisela, za 2500 zlatých. (MH)

V roce 1818 Florián Šmíd zemřel ve věku 44 let. Jako příčina je uvedena vodnatelnost plicní. Ještě před smrtí stihl sepsat závěť, ve které odkázal mlýn své ženě Dorotě. Ta se 16. února 1819 znovu provdala, a to za turnovského mlynáře z podkláštěrního mlýna Franze Cee. V květnu 1819 převzal Franz Cee od Doroty celý mlýn i s příslušenstvím. (MH)

Franz Cee zemřel v roce 1845 a 14. května toho roku přešel mlýn opět na Dorotu Cee. (MH)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Dorota Cee zemřela 2. března 1861 a dne 16. října 1861 přešlo vlastnické právo na mlýn na 4 dědice Františka Cee: na Josefa Cee, Petra Otrubce, Josefa Vericha a Annu Sejdlovou. V roce 1862 prodali tito 4 dědicové mlýnskou usedlost v Domaslavicích i s pozemky manželům Františku a Marii Mužákovým z Pasek pod Ještědem za 7 280 zlatých.(MH)

Mlynář František Mužák se narodil v roce 1810 ve Světlé pod Ještědem v rodině rychtáře Jana Mužáka a Barbory rozené Prokopové. Je mladší bratr Petr Mužák byl profesorem kreslení a krasopisu v Praze a měl za manželku Johanu Rottovou, spisovatelku známou pod pseudonymem Karolína Světlá. (MH)

Po rodině Mužákových vlastnili mlýn manželé František a Zdeňka Burjánkovi. (MH)

V roce 1864 navštívila mlýn spisovatelka Karolína Světlá (majitelé mlýna Mužákovi byli příbuzní jejího manžela). Do mlýna poté zasadila část děje svého románu Kříž u potoka.  V románu je mlýn nazýván „Dolanský“.

Po dceři (?) Johaně Mužákové ve mlýně hospodařili František a Zdeňka Burjánkovi, po smrti manžela se Zdeňka znovu provdala za Süsse.

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

V roce 1923 prodala vdova po Františku Burjánkovi Zdeňka mlýn Bohumíru Škodovi z Javorníka čp. 2. František Burjánek mezitím zemřel a Zdeňka se znovu provdala, mlýn prodávala už jako Zdeňka Süssová. (MH)

Bohumír Škoda kopil smlýn dle trhové smlouvy dne 27. listopadu 1923. Za manželku měl Bohuslavu rozenou Poršovou z Vlčetína-Trhovky č. 25. V roce 1928 mlýn přestavěl a dne 7. prosince proběhlo nové normování celého díla, při té příležitosti byl popsán mlýn i celé jeho strojní vybavení (viz technologie). (MH)

1930 - majitelem mlýna byl Bohumír Škoda, manželka Bohuslava - poslední majitelé mlýna

31. července 1945 úřady provoz mlýna zastavily a 29. srpna 1945 stroje zaplombovaly. Proti jeho uzavření se ohradil jak mlynář, tak i obec Vlčetín, jejíž představitelé podpořili mlynářovu žádost. Odvolání zabralo a mlýn byl 16. září 1945 znovu zprovozněn. (MH)

V roce 1947 provedl mlynář Bohumír Škoda stavební úpravy. (MH)

r. 1952 - ukončení provozu mlýna

r. 1971-2 - odstraněny mlýnské stroje

V roce 1952 úřady mlýn zrušily, stal se součástí JZD, Škodovi nuceni do JZD vstoupit a v roce 1971 bylo demontováno mlýnské zařízení. (MH)

Poslední mlynář Bohumír Škoda zemřel v roce 1980 ve věku 82 let, jeho manželka Bohuslava již v roce 1972. Měli dva potomky, syna Bohumíra a dceru Olgu. (MH)

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

V bývalém mlýně dnes hospodaří vnuk posledního mlynáře Ladislav Fiala, syn jeho dcery Olgy. (MH)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Majsl
  • Šmíd
  • Cee
  • Buriánek
  • Síra
  • Škoda

Historie mlýna také obsahuje:

do 1769 - Anton Majsl

1769 - Josef Šmíd

1783 - Antonín Majsl

1806 - Florian Šmíd

1819 - František Cee

1861 - Marie a František Mužákovi

František a Zdeněk Buriánkovi

Zdeňka Sírová

130 - Bohumír Škoda

 

Text z podpůrného dopisu představitelů obce Vlčetín k mlynářově žádosti na úřady týkající se obnovy provozu mlýna v roce 1945:

„… Ani Němci nebyl mlýn zastaven a již první zprávy o jeho zavření vyvolaly ve vsi hlasitou kritiku: Němci nám mlýn nechali a v třetím měsíci republiky ho chtějí páni zavřít a říká se lidově: Hlas lidu – hlas Boží. To platí dvojnásob dnes, kdy denně čteme: vše pro lid.

Výše jmenovaný mlýn jest starým panským mlýnem se svojí lokální historií. Píše o něm spisovatelka Karolína Světlá a nejednou do roku přijde turista s otázkou: Kde je zde Dolanský mlýn, dějiště Kříže u potoka? A my občané zdejší odpovíme: byl, ale není, a jak to takovému zvědavému turistovi vysvětlíme na otázku proč? Sám ještě nevím…“ (MH)


Zobrazit více

Pověst o domaslavickém hastrmanovi zaznamenaná v knížce Františka Křeliny „Hrst pověstí z Podještědí“:

„Jednou hlídal jeden u Domaslavic pšence. Seděl hezky v kupě, kouří a podřimuje. A tu před ním stojí nějaký mládenec, celý zelený, šaty, boty, vlasy, všecko zelené. Strejda se lekne a kleje: ‚Ke čertu, pudeš vocad nebo né!‘. A žene se na mládence a chce mu jich pár vrazit – ale najednou se udělala mlha a mlha – a mládenec pryč. Byl to prý hastrman.“ (MH)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    08 2014
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      přízemní
      Obytná budova a mlýnice jsou postaveny kolmo k sobě. Štít obytné budovy je kryt prkny.\n

      r. 1928 a 1947 - mlýn přestavován

      • skládaný bedněný štít
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • drobné sakrální památky
        • zcela bez technologie aj.
        mlýnské stroje odstraněny 1971-72
        Žádná položka není vyplněna
        Dle listiny z normování z roku 1928 měl mlýn jedno vodní kolo na vrchní vodu o průměru 6 m, šířce korečků 69 cm a hloubce 30 cm. Kapacita kola činila 0,069 m3 vody za vteřinu, při spádu 7,22 m mělo maximální výkon 4 HP. Jako náhradní zdroj je v listině uváděn naftový motor o výkonu 6 HP, o jeho schválení však požádal mlynář až v roce 1930. Jednalo se o naftový motor firmy Novák, systém Ursus o výkonu 6 HP, umístěn byl ve zvláštním prostoru vedle mlýnice. (MH)
        1928: 1 válcová stolice, 1 loupačka, šrotovník a savka
        V žádosti o zápis do mlynářského rejstříku z roku 1948 je vybavení mlýna popsáno takto: Mlýn pohánělo vodní kolo na vrchní vodu o průměru 600 cm a šířce 80 cm. Jako záloha byl instalován naftový motor systému Dentz Diesel od firmy Hermann Brock Bischleben-Erfurt-Thüringen o výkonu 15 HP. K čištění obilí se používal prachvový hranolový vysévač, koukolník o délce 175 cm a průměru 45 cm od firmy Prokop a synové Pardubice, loupačka průběžná o délce 70 cm a šířce 160 cm od firmy Julius Škrlandt a spol. z Českých Budějovic. Pro mletí pšenice a žita sloužila válcová stolice o dvou rýhovaných válcích 400/300 mm od firmy K. Hořejší Slaný z roku 1927. Dalším vybavením byl třídící hranolový vysévač s drátěným pletivem 1600/700 mm a moučný vysévač 3700 x 750 mm. Dále je uváděna jednoduchá reforma č. 1 o šířce rámečků 37 x 52 cm od firmy Prokop a synové Pardubice. Z pomocných strojů to byl aspiratér se dvěma hadicemi od firmy Richter Pilníkov a míchačka mouky ležatá válcová od firmy Jindřich Borůvka, sekerník z Pecky. Pro mletí šrotu se používal ležatý šrotovník z umělého kamene o průměru 90 cm od firmy Heller Žandov. (MH)
        • vantroky
        • rybník
        • most, propustek
        Mlýn leží těsně nad ústím Prosečského potoka do Rašovky. Protože průtok v průběhu roku značně kolísal, potřeboval mlýn zásobu vody. Proto byl nad mlýnem založen rybník, který zadržoval asi 560 m3 vody. Z něho vedl krátký náhon. (MH)
        Rybník měl původně podstatně větší rozlohu a přitékala do něj všechna voda z Rašovky od Javorníka (dnes se větší část před Domaslavicemi odděluje). Ještě 1923 rovněž do rybníka z levé strany ústila vodoteč z Ještědského potoka od Vlčetína (dnes se koryto Domaslavicím zcela vyhýbá a spojuje se Rašovkou až pod vsí).
        Dle listiny z normování provedeného v roce 1928: Jako vodní zdroj pro rybník je uvedena voda přitékající od Javorníka (od potoka Rašovky) a z Prosečského potoka. Na obou tocích byly vybudované jezy. V hrázi existovala dvě stavidla – náhonu a odtoku. Stavidlová desky vpouštějící vodu do náhonu měla rozměry 60 x 80 cm. Za ní proudila voda do dřevěného žlabu o šířce 60 cm, hloubce 30 cm, délce 24 m a směřovala nad vodní kolo na vrchní vodu. Druhé dvoudeskové stavidlo regulovalo odtok vody z rybníka. (MH)
        10.7.1876 osazen vodní cejch (protokol v obrazové příloze)
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis7.12.1928 vodní kolo na svrchní vodu prům. 6 m, šířka korečků 69 cm, hloubka 30 cm, hltnost 0,069 m3/s, spád 7,22 m, max. výkon 4 HP.
        V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,0785 m3/s, spád 6,635m, výkon 4,32 HP.
        1948: kolo o prům. 600 cm a šířce 80 cm.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis7.12.1928 vodní kolo na svrchní vodu prům. 6 m, šířka korečků 69 cm, hloubka 30 cm, hltnost 0,069 m3/s, spád 7,22 m, max. výkon 4 HP.
        V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,0785 m3/s, spád 6,635m, výkon 4,32 HP.
        1948: kolo o prům. 600 cm a šířce 80 cm.
        Typnaftový motor
        StavDochovaný
        VýrobceHermann Brock Bischleben-Erfurt-Thüringen
        Popis1927 naftový motor firmy Novák, systém Ursus o výkonu 6 HP. Umístěn ve zvláštním prostoru vedle mlýnice.
        rok 1948 - naftový motor systému Dentz Diesel od firmy Hermann Brock Bischleben-Erfurt-Thüringen o výkonu 15 HP
        Typnaftový motor
        StavDochovaný
        VýrobceHermann Brock Bischleben-Erfurt-Thüringen
        Popis1927 naftový motor firmy Novák, systém Ursus o výkonu 6 HP. Umístěn ve zvláštním prostoru vedle mlýnice.
        rok 1948 - naftový motor systému Dentz Diesel od firmy Hermann Brock Bischleben-Erfurt-Thüringen o výkonu 15 HP
        Historické technologické prvky
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníJičín, str. 40
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníJičín, str. 40
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorInternet
        NázevDOMASLAVICKÝ MLÝN
        Rok vydání2005
        Místo vydání
        Další upřesněníhistorie + historické fotografie
        Odkazhttp://zabrdka.wz.cz/Vlcetin/Domaslavice-mlyn.htm
        Datum citace internetového zdroje21.8.2014
        AutorZdeněk Jodas
        NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
        Rok vydání2015
        Místo vydáníLiberec
        Další upřesněnístr. 145-149
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách VII.
        Rok vydání2003
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 101-106

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Ostatní

        Vytvořeno

        21.8.2014 18:26 uživatelem Helena Špůrová

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 19.2.2018 20:25
        doxa (Jan Škoda) 27.8.2024 01:19
        cestovatelka 5.12.2016 10:17