Uhrovský mlynář Jan Rabas měl syna Františka, který pracoval u své sestry na Trávnickém mlýně. František upozornil rakovnického baumajstra Antonína Rotta, který měl dceru Terezii na možnost postavit na Všehrdském potoce mlýn, Všehrdští však nechtěli místo k postavení mlýna na katastru obce prodat. Jednáno bylo také o prodeji místa se zástupci obce Holovous. Jednání dosopělo tak daleko, že na staveniště nacházející se na katastrálním území Holovous byl již svážen stavební materiál, dříví a kámen. V té době nevěstin otec zemřel a bylo po stavbě mlýna proto, že ženichův otec se sám ke stavbě mlýna odhodlat nemohl. Svezený materiál byl prodán a na tomto místě postavil mlýn František Pešek z Holovous.
Tak jako vypozoroval mlynář Rabas poměry na Všehrdském potoce, tak skoro současně věnoval pozornost tomuto potoku též liblínský mlynář František Brodský se svým tchánem Leitnerem. Přišli si prohlédnout okolí a podařilo se jim od obce Všehrd koupit nejen stavební místo, ale i pozemky sousední a hlavně právo používat vody Všehrdského potoka ke hnaní mlýna, který na koupených pozemcích postaví. Prodej byl uskutečněn roku 1860 za 650 zlatých.
Mlýn byl původně vystavěn bez stodoly, pouze obytné stavení s místnostmi pro mlýnský stroj. Pro užívání vody ze Všehrdského potoka vznikl v tomto roce spor.
1862 mlýn dostavěn, 1.9.1862 v něm začal bydlet František Brodský (*1826) s manž. Theodorou roz. Leitnerovou, dcerou zednického mistra Josefa Leitnera, který tento mlýn postavil. Brodský zároveň vystavěl novou cestu kolem vrchu (dříve se jezdilo přes vršek) a taras a vysadil živý plot z šeříkových keřů z hradu Krašova.
Mlýn vedl stárek Beránek.
1872 povodeň vzala zeleninovou zahrádku před mlýnem, podemlela čelní zeď, kterou bylo nutno podepřít provizorním tarasem, strhla splav, dřevěný trám vyhodila až na holovouské pole pode mlýnem, strhla strouhu od splavu ke splávku vedoucí, v jámě od Ženské louky vymlela hlubokou strž a tím úplně odřízla nádržku od potoka a zněmožnila přítok vody. Brodský přišel s pláčem do Všehrd, sousedé potom zavezli strž velkými balvany a zedníci postavili na nejhorším místě taras, po jehož koruně vedla nová strouha a také splav byl nově postaven. Mlynářka napekla koláčů a mlynář platil pivo.
3.3.1873 František Brodský prodává mlýn manželům Jelínkovým za 6000 zl. rak.m., přechodně se stěšhuje k rolníku Janu Kuklovi a zanedlouho odjíždí do Ameriky.
Na mlýně se denně semlelo 1/2 strychu obilí a mlybnář obdržel ročně 182 měřic aneb 11,5 strychu obilí a počítá-li se 1 strych obilí za 6 zl.r.č., pak tedy úhrnem 69 zl.r.č.
3.4.1877 František a Klára Jelínkovi vyměnili mlýn čp. 34 za hospodařství čp. 4 v Třímanech s Josefem a Marií Strakovými.
2.11.1881 manželé Strakovi prodali mlýn s dobytkem a nářadím a sklizní za 4889 zl.r.č. manželům Karlu a Josefě Čapkovým
16.11.1881 manželé Čapkovi vyměnili mlýn s manželi Čeňkem a Barborou Rabasovými za usedlost čp. 11 na Příčině (čímž se sem konečně dostává rod Rabasů).
Mlynář Čeněk Rabas však po bedlivější prohlídce mlýna zjistil, že se stal obětí podvodu. Mlýn byl totiž uvnitř zničen. Bylo nutno přestavět mlýnský stroj a další zařízení, pustil se tedy do stavby vodního díla, avšak 27. prosince 1905 po úrazu zemřel.
po smrti Čeňka Rabase mlýn vede vdova Barbora
14.11.1913 Barbora Rabasová prodává mlýn svému synovi Antonínu Rabasovi za 2400 K.
