Žákavský, Kotorův mlýn

1850 zakoupil Josef Tolar s manželkou Annou ze Žákavy čp. 28 z domu zv. U Kalašů. Mlynářka Anna Tolarová přežil manžela o mnoho let, nakonec u své vnučky Filomeny Krňoulové sešla tragickou smrtí - krávy ji na pastvě usmýkaly na oprati.

poč. 20. stol. převzal syn František Tolar, u mlýna postavil novou stodolu a chlévy, vybavil mlýnici novými stroji.

František Tolar za války postavil u mlýna novou stodolu, chlévy, chlívky a do mlýnice nakoupil nové stroje.

František Tolar zakoupil tříposchoďový činžovní dům v Plzni, u mlýna postavil novou obytnou vilku (do tém doby rodina bydlila ve mlýnicí)

1930 mlýn a elektrárna, František Tolar

Za velké krize František Tolar však společně se Židem Arturem Zovidtem ze Spáleného Poříčí začal spekulovat na plzeňské burze u Waldeků, kde jej však štěstí opustilo

1934 dluhy Františka Tolara dosáhly 300 000 Kč, mlýn musel být prodán v exekuční dražbě, Tolarovi se přestěhovali do podnájmu v čp. 79. Před II. světovou válkou si koupili domek v Chrástu u Plzně s maým obchodem se smíšeným zbožím.

mlýn zakoupili František a Barbora Kotorovi z Netonic, opravili střechu mlýnice a dokoupili moderní stroje

1939 - František Kotora, nájemce Jaroslav Rollinger (RR)

za války manželé Kotorovi se stárkem Rollingerem z Nezvěstic mleli i v noci, pomáhali sousedům

1952 mlýn převzalo JZD, manželé Kotorovi násilně vystěhováni na severní Moravu, ve stájích umístěna družstevní prasata, ve mlýnici se pro prasata šrotovalo. Do mlýnice se nastěhovala rodina příslušníka SNB Jeníčka.

1995 zemřel František Kotora, zdevastovaný mlýn zrestituovali jeho dva synové, chlévům však díky zřícené střeše již nebylo pomoci