Historie
Obecná historie:
Jednalo se o několik objektů,vesměs zobrazených na mapě Stabilního katastru :Čechy-2176-1-Horní Vltavice,mapový list č.018.Mapka v rubrice "ostatní" znázorňuje současný stav mapy Katastru nemovitostí,kde již došlo k přečíslování parcel.K jednotlivým objektům a vlastnictví/stav r.1945: původně šlo o dva domy:/ čp.70 /st.p.33 a čp.30/st.p.34, ke kterým patřila ještě pazderna/st.p.35.V roce 1927 došlo k rozdělení stavební parcely č.33 na st.p. 33/1, na které stál obytný dům čp.70 a st.p. č.33/2- pilu. Na stavební parcele č.34 pak stálo obytné stavení čp.30 a mlýn. (Jan Vlček 22.10.2012)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
-1863-1898:Franz a Johanna Pangerl, -1898-1902:Robert a Maria Jungbauer, -1902-1908:Robert Jungbauer, -1908-1926:Robert a Elekta Jungbauer,
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
-1926-1945:Josef a Anna Haselberger,
V roce 1930 byl majitelem mlýna a pily Rob. Jungbauer. Mlýn měl čp. 30.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
V roce 1945 došlo ke konfiskaci a znárodnění mlýna po odsunu původních majitelů.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V roce 1953 přešly objekty nejprve do správy ,od r.1954 do vlastnictví MNV Horní Vltavice.Od září r.1954 pak byly majetkem Čs státu,-Čs státních statků Vimperk.
Všechny stavby areálu krom obytné budovy patřící k mlýnu byly zbořeny po roce 1954.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Jungbauer Pangerl Haselberger
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
-1863-1898:Franz a Johanna Pangerl, -1898-1902:Robert a Maria Jungbauer, -1902-1908:Robert Jungbauer, -1908-1926:Robert a Elekta Jungbauer, -1926-1945:Josef a Anna Haselberger,
(Jan Vlček 22.10.2012)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: