Žitný, Malý mlýn

zmínka : pobočný mlýn z roku 1840, ve kterém se mlelo žito (stavba pozdního klasicismu) - před rokem 1840 se skládal Žitný mlýn z několika dřevěných objektů.
(edit PK via https://budejcka.drbna.cz/drbna/historicka/38749-drbna-historicka-sokolove-si-maly-mlyn-predelali-na-plovarnu-navstevoval-ji-kazdy.html)

V Žitném mlýně se mlelo ještě krátce po roce 1871. V roce 1872 si krupaři a mlynáři (velmi vlivný cech) vydupali na radnici zbourání gotické Rybářské brány a postavení nového válcového společenského a uměleckého mlýna. Termín Žitný mlýn ustupoval, zejména poté, co v něm byla zařízena sokolská plovárna a přiléhavějším se stal název Malý mlýn.
(edit PK via https://budejcka.drbna.cz/drbna/historicka/38749-drbna-historicka-sokolove-si-maly-mlyn-predelali-na-plovarnu-navstevoval-ji-kazdy.html)

Od roku 1899 byla místními Sokoly budova bývalého mlýna využívána jako plovárna (zde do 1930) - prodán Společností nového Předního mlýna jako nepotřebný. Uvnitř byla tělocvična, šatny, kanceláře a skladiště lodí. Úpravy objektu projektoval Josef Pfeffermann, autor řady secesních budov ve městě.
Ostrov s Žitným mlýnem odděloval vlevo od Sokolského ostrova pevný jez, od Předního mlýna vorová propusť, přes kterou vedl na sokolskou plovárnu jediný přístup po lávce přes vorovou propusť se zábradlím, které ale bylo jen po jedné straně. Na ostrov se ovšem mohlo doplavat. (Voraři "parkovali" na Malši za klášterem.)
(edit PK - http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/josefa-havlicka-vyhnalo-z-predniho-mlyna-znarodneni-20120602.html + http://www.budejckadrbna.cz/drbna/drbna-historicka/15941-drbna-historicka-u-predniho-mlyna.html + https://www.budejckadrbna.cz/drbna/drbna-historicka/24952-drbna-historicka-misto-za-klasterem-patrilo-vorum-a-sokolska-plovarna-byla-velkym-lakadlem.html)

Žitný mlýn/sokolská plovárna vyhořel dne 31. března 1931 (uvádí se i 1929 ???), poté nik.cz/zpravy_region/josefa-havlicka-vyhnalo-z-predniho-mlyna-znarodneni-20120602.htmlbyl zbořen v souvislosti s regulací ramena Malše. Shořelo všechno, zůstaly jen obvodové zdi. Podle zprávy hasičů byl oheň založen úmyslně. Hasiči byli na místě včas, ale na ostrov vedla jen úzká lávka, na níž mohl hasit tak jeden hasič. Vody bylo dost, ovšem čerpadla stála na břehu u Předního mlýna.
Podle dobových místních listů nebyl pachatel vypátrán, ani v hasičských ročenkách se pachatel neuvádí. Nabízela se souvislost s regulací řek ve městě. Radnice již rozhodla, že ostrov se Žitným mlýnem bude odstraněn, Sokolský ostrov bude spojen s Hroznovou ulicí násypem, Vltava a Malše potečou na nový Jiráskův bubnový jez a za klášterem zůstane jen slepé rameno, o které ještě navíc musel slovně bojovat Klub za staré Budějovice pod vedením Adolfa Trägera. Radnice o ostrůvek po Žitném mlýnu neměla zájem, na rozdíl od jiných měst, pro které je každý ostrov hodnotný prvek. Radnice zastávala názor, že i slepé rameno je zbytečné.
Lze připustit úsilí radnice řešit regulací řek velké povodně, které se dostávaly až na náměstí (1888, 1890) a městu škodily. Později škodily i malé povodně, které zaplavovaly Havlindu, Wilsonovo náměstí a Rybní ulici.
Sokolové stačili plovárnu provizorně opravit. V létě 1930 zřídili u Předního mlýna písečnou pláž, obnovili sprchy a sluneční lázně. Na podzim 1930 plovárna definitivně skončila. Dne 12. listopadu 1930 v 6 hodin ráno byla jako finální akce regulace řek spuštěna hradicí konstrukce nového válcového jezu (hovorově bubny) do dna řečiště. Během 3 až 4 hodin bylo dosaženo plného vzdutí Vltavy 3,55 m. Zároveň projely vory novou vorovou propustí (retardér u levého břehu). Regulace byla provedena podle plánů vodohospodáře Antonína Jiráska. List Republikán uveřejnil dne 25. srpna 1930: „Dnes prvně proplují vory novým řečištěm Vltavským a po prvé budou spuštěny pohyblivé válcové jezy. Přední mlýn se zařizuje v důsledku regulace Vltavy na pohon elektrický. Náhon bude panem Havlíčkem zasypán a na jeho místě zřízen sad.“  

(edit PK - http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/josefa-havlicka-vyhnalo-z-predniho-mlyna-znarodneni-20120602.html + http://www.budejckadrbna.cz/drbna/drbna-historicka/15941-drbna-historicka-u-predniho-mlyna.html + https://www.budejckadrbna.cz/drbna/drbna-historicka/24952-drbna-historicka-misto-za-klasterem-patrilo-vorum-a-sokolska-plovarna-byla-velkym-lakadlem.html + https://budejcka.drbna.cz/drbna/historicka/38749-drbna-historicka-sokolove-si-maly-mlyn-predelali-na-plovarnu-navstevoval-ji-kazdy.html)

Českobudějovické listy ze dne 11. prosince 2001 uveřejnily zkráceně nový regulační plán města týkající se historického jádra, který předpokládal zvýšení hladiny Mlýnské stoky (tak jak byla po staletí, kdy vzdouvala vodu na Zadní mlýn). U Předního mlýna, to ještě nebyl hotel Budweis, by spojoval Malši a Mlýnskou stoku pohyblivý jez. Vodní plochu překlene vzedmutý mostek, který se stane důstojnou branou do historického jádra města. Současně počítal plán s kanálem ze Senovážného náměstí ke kulturnímu domu Slávie (armáďák) k Malši.Tím měl vzniknout okruh či obepnutí města vodou jako kdysi. Slovy spisovatele Jana Nerudy z roku 1890 – vody a zeleň objímají Budějovice České jako prsten skvostný. Současně se měla otevřít na Senovážném Mlýnská stoka. Později se to trochu upravilo v tom, že rozdíly hladin by vyrovnávalo zdymadlo.
(PK via https://www.budejckadrbna.cz/drbna/drbna-historicka/24952-drbna-historicka-misto-za-klasterem-patrilo-vorum-a-sokolska-plovarna-byla-velkym-lakadlem.html)