Hlouškův, Nový mlýn

Mlýn se připomíná již od roku 1370, kdy jej prodal Jan Tas  se zbožím jedovským Sazemovi z Tasova.

připomíná 1436, 1447 a 1464 v souvislosti se spory mezi jeho nápadníky

1568 Jan Pytlík, mlýn zván Pytlíkovský nebo v Příchodkově

1591 po svém otci koupil za 100 zl. Jan Melkus

1612 od mlynáře Valy koupil ouředník neboli vrchní pan Pavel Ostrovský Kaplíř ze Sulevic pro J.M. Jana Diviše Černína za 480 zl.

Mlýn po roce 1612 vyhořel, grund pod Jedovem "kde mlejn bejval"  koupil 1615 Jíra Jelínek za 70 zlatých, Pustý mlýn byl zanedlouho obnoven, jak vysvětluje zápis v zámeckém urbáři: "Roku 1616 není pustý, mele zas". Od té doby se nazývá Nový.

5.2.1634 Vávru mlynáře vyručili sousedé z Jedova, aby plat platil

1693 mlynář Svoboda zapleten do aféry s kradeným obilím z panských sýpek

1747 od vrchnosti koupil Jan Hangl z Brna za 400 zl. a 130 zl. roční činže

1788 Jan Hangl prodal Matěji Kabrdovi

1811 postoupil synu Matěji Kabrdovi ml.

1835 postoupil synu Janu Kabrdovi

Patřil k největším mlýnům v kraji, postaven dřevěný most přes Oslavu.

V roce 1852 je uváděna majitelka mlýna Rosalie Kabrdová, asi vdova a roku 1867 manželé Emerich a Berta Sachrovi.

Mlýn velmi utrpěl při povodni v roce 1888, celková škoda odhadnuta na 6000 zl. a šel do exekuce.

1898 v dražbě zakoupili mlýn manželé Jan a Františka Hlouškovi. Jan pocházel z mlynářské rodiny Hloušků z osady Falcov u Dolních Louček,byl to syn Jana Hlouška, mlynáře z Prostředního mlýna ve Velké Bíteši.

1903 dokončena silnice  z Náměště do Naloučan

1930 mlýn a pila Jan Hloušek

Mlýn po něm  převzal syn Rudolf v roce 1932, v témže roce zrušil vodní kola a instaloval turbínu Francis o výkonu 28 HP, v roce 1936 mlýn vyhořel. Rudolf Hloušek se pustil  do přestavby mlýna, která trvala 5 let. Byla instalována druhá Francisova turbína o výkonu 32 HP, mlýnice byla vybavena 4 válcovými stolicemi a další moderní technologií. Byla postavena pila s katrem,vila,  na místě starého příhradového jezu byl postaven nový, betonový s proudnicovým přelivem a výpustnými vraty uprostřed, dále byla postavena pekárna a byty pro zaměstnance. Vše bylo dokončeno v roce 1941

Ve mlýně bylo zaměstnáno asi 10 osob.

1936 kapacita 100 q/24 hod.

1943 se Rudolf Hloušek oženil s Otilií Vrzalovou (1910-1923), vdovou po mlynáři ze Křtin, umučeném Němci v Mauthausenu za černé mletí.

do mlýna doisazen správce Brantl, Hloušek se věnoval pile, která se podílela na splácení hypoték za rekonstrukci mlýna

V roce 1950 byl mlynář Rudolf Hloušek v politicky motivovaném procesu odsouzen a dva roky vězněn v pracovním táboře, manželka s dětmi byla v během jedné noci násilně vystěhována.  Na mlýn byla uvalena Národní správa, v roce 1951 byl znárodněn. a v roce 1953 zastaven. Vdova s pěti dětmi byla vystěhována, před pohraničím ji zachránil exil na bítešském (Prostředním) mlýně u příbuzných, po té dalších devět let žili v obci Borovník. Vrátit se směli v roce 1960, kdy mohli obývat provozní prostory pekárny, nikoliv byty pro zaměstnance nebo  vilu. Objekt mlýna až do roku 1992 užívalo - devastovalo např. zemědělské družstvo, kdy např. v šedesátých letech byla pila zbořena a katr odvezen, v roce 1978 byl mlýn přidělen družstvu invalidů META, které zlikvidovalo mlýnské zařízení a zřídilo ve mlýně dílenský provoz, budovu mlýna architektonicky zničilo. Hospodářské objekty - stáje apod. zbourali, suť rozmetali po pozemcích kolem mlýna, turbíny zasypali.

 V roce 1992 byl nefunkční objekt vrácen synu Antonínu Hlouškovi. Ten obnovil náhon a vykopal, nechal zrestaurovat a uvedl do provozu obě původní turbíny.