Mouka od pekaře, uhlí od kováře, maso od uzenáře,
hedvábí od komorné - to je drahé zboží.
(německé přísloví)

Mostecký, Kramlův mlýn; Brückmühle

Mostecký, Kramlův mlýn; Brückmühle
245, 10
Srní
341 92
Klatovy
Srní I
49° 5' 45.5'', 13° 29' 33.3''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn který existoval až do roku 1999, kdy byl zbořen. Dnes najdeme na jeho místě pozůstatky základového zdiva.
SSV od obce v údolí Vydry
Vydra
14260/4-4152 (3. 5. 1958 - 30. 11. 1999)
volně přístupný

Obecná historie:

Prvním mně známým mlynářem v Brückmühle (prokazatelně v letech 1805-1826) byl Anton Schafhauser, nar.cca 1767 - zemřelý roku 1829 v rejštejnském obecním mlýně, kde byl mlynářem Antonův syn Michael.
Poté měl mlýn pronajatý (prokaz.v r.1844) mlynář Mathias Winkelbauer (syn Josefa Winkelbauera, svobod.králov.sedláka z Prostř.Hrádků čp.141), který později přesídlil do Haasenmühle pod Sattelbergem (Sedlem u Srní) čp.22 /později nové čp.35/ - viz lokalita "Zaječí mlýn".

Dalšími hospodáři v Brückmühle byla tři pokolení rodu Haslinger.
Josef Haslinger, narozený v roce 1814 v Zelené Hoře, se ještě jako bydlící v rodné usedlosti (později sedlák a mistr mlynářský v Sattelberg/Thalhäuser-Brückmühle, syn Franze Haslingera, svobod.králov.sedláka z Dol.Zel.Hory čp.81 /později nové čp.148/ a Magdaleny roz.Winkelbauer z Hor.Hrádků čp.133 "Simandlbauer" /poz.nové čp.85/), oženil v roce 1838 v Srní s Marií roz.Gruber 1817 ve Starém Srní (dcerou Johanna Grubera, svobod.králov.sedláka ze Starého Srní čp.102 a Elisabeth roz.Klostermann z Dol.Hrádků čp.126 /poz.nové čp.95/. Tato Elisabeth byla tetou pedagoga a známého spisovatele Karla Faustina Klostermanna). Jejich děti narozené ve mlýně: Florian 1852, Anton 1858 (jeho kmotrem při křtu byl Karl Gruber, mistr mlynářský ze St.Srní čp.241 "Lochmühle").
- Florian, nar.1852, po otci mlynář v Brückmühle, se oženil v roce 1879 v Srní s Marií roz.Gruber 1862 ve Starém Srní čp.116 (dcerou Josefa Grubera, mlynáře v Lochmühle, později hostinského bydlícího ve St. Srní čp.109 a Barbary roz.Weber, selské dcery ze Starého Srní čp.116). Ve mlýně se jim narodily děti: Barbara 1881, Anna 1883, Emma 1885, Anton 1898, Wilhelm 1900-1900, Emil 1904-1904.
- - Barbara, nar.1881, se provdala v roce 1909 v Srní za Ottomara Haranta nar.1876 v Hrádkách čp.125, zedníka bydlícího v Sattelbergu čp.4 (syna Ludwiga Haranta, sedláka z Hrádků čp.72 /pův.staré čp.125/ a Karoliny roz.Schmid ze Schätzovy Mýtě čp.1). Jejich děti narozené ve mlýně: Rosa 1907, Anton 1909.
- - Anna, nar.1883, které se v roce 1911 narodila ve mlýně nemanželská dcera Maria, se provdala v roce 1920 v Srní za Lea Hofmanna nar.1889, dřevaře bydlícího ve St. Srní čp.107.
- - Anton, nar.1898, po otci i dědovi mlynář v Brückmühle, se oženil v roce 1923 v Srní s Adelou roz.Harant 1904 ve St. Srní čp.99 /pův.staré čp.117/, bydlící ve St. Srní čp.106 (dcerou Ludwiga Haranta, koláře ve St. Srní čp.99 a Berty roz.Gruber). Anton a Adela ve mlýně bydleli a hospodařili na 12 ha pozemků až do odsunu pův. obyvatel.
- Anton, nar.1858, bydlící ve St. Srní čp.117 (později majitel známého hostince "Haslinger" v Čeňkově Pile čp.164), se oženil v roce 1886 v Srní s Annou roz.Gruber 1865 ve St. Srní čp.116 (mladší sestrou výše uvedené Marie, kterou si vzal Antonův bratr Florian).

V roce 1886 došlo k přečíslování mlýna z čp.245 na čp.10.
V kronice obce Srní, která zahrnuje i historii Sedla, je zmínka o třech místních mlýnech, kde u všech byl i přidružený pilařský provoz. Jedním z oněch třech mlýnů s pilou byl tento Brückmühle.

(vyhledal a sepsal "pašerák", hlavní zdroje: web "portafontium"+ kniha "Im Lande der künischen Freibauern")


Historie mlýna obsahuje událost z období:

V roce 1930 byl majitelem mlýna Ant. Haslinger.

Po roce 1945 byl mlýn konfiskován a během 2. pol. 20. stol. sloužil jako rekreační středisko.

Nakonec se majitelem mlýna stala Správa NP a CHKO Šumava, která nechala mlýn roku 1999 odstranit zřejmě pro špatný celkový technický stav.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Haslinger
  • Kraml

Historie mlýna také obsahuje:

Do tohoto místa jsem jezdívala na dětský tábor, v letech 1964 až 1968. Objekt tohoto mlýna využíval podnik Radotínské cementárny a vápenice - zkratka RCV se sídlem v Radotíně ( nynější Praha 5 Radotín). Mlýn využívalo také velení Lidových milicí RCV,ke svým "celopodnikovým nebo celokoncernovým cvičením". Měnila se doba, měnil se název majitele. Právě Lidové milice objekt nechaly úplně schátrat v 80. letech minulého století . Na přelomu 80.-90. let, když jsem se byla na areál podívat, bylo již rozpadlé mlýnské kolo a zapadlé v nánosu písku. Budova mlýnice byla už také ve velmi špatném stavu. Stále však zde byla dobrá přístupová cesta od silnice na Srní.
(Jaroslava Drožová - vzpomínky)


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zřícenina
    05 2012
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
        Areál mlýna budovaný od 1. třetiny 19. století v kvalitním prostředí, technická památka z počátku 20. století.
        Původní areál Mosteckého mlýna jako příklad technické památky, situované v prostředí hornaté Šumavy byl budovaný postupně od 1. třetiny 19. století. Součástí areálu byla zděná klasicistní budova mlýna s obytnou částí, mlýnicí a kolem na svrchní vodu, protilehlý hospodářský objekt a sklípek umístěný ve svahu nad mlýnem. Areál byl situován v původním přírodním prostředí, zachovaný v exteriéru včetně technického zařízení. V listopadu 1999 areál byl kompletně srovnán se zemí. Popis dle evidenční karty z r. 1983: 1) mlýnice s obytnou částí 2) hospodářský objekt 3) vodní systém 4) sklep ve svahu Areál mlýna je situován na bezejmenném potoce, který zleva ústí do říčky Vydry, na začátku mýtiny, ale za ním lesnatý porost vystupuje po srázu z údolí. Přístupová cesta od silnice Srní - Čeňkova Pila šikmo překonává vrstevnice a končí mezi dvěma rovnoběžně umístěnými budovami. Hospodářský objekt je přízemní, zděné z lomového kamene na obdélném půdorysu, kryté polovalbovou střechou. Štítové průčelí je v přízemí nečleněné, ve štítu prolomené párem obdélných okenních otvorů s dvoukřídlými šestitabulkovými okny, která vedou do světnice v podkroví. Po stranách okna provází šikmo umístěné robustní oválné osvětlovací otvory půdního prostoru. zadní štítové průčelí má dvě obdélná pravoúhlá okna, rozšířená a krytá okenicemi, jež se dotýkají svisle bedněného štítu, který je opatřen půdními obdélníkovými jednokřídlovými dvířky. Čelní boční půčelí je ploché, členěné jen třemi vstupy, z nichž první dva vedou do původně hospodářské části, ve třetí ose je malé obdélné okno v dřevěném ostění, v poslední ose je rozšířený vstup do obytné části, z níž vede schodiště do podkroví. Zadní průčelí je neolíčené. Střechu s eternitovou krytinou člení okenní vikýř pod vysokou sedlovou stříškou, který má nad obdélným dvoukřídlým oknem průlezy holubníku. Mlýnice s obytnou částí - protilehlá budova je rovněž zděná. Skládá se z přední části určené zřejmě k hostinským účelům a zadního dílu, který tvoří mlýnice, vybudovaná z lomového kamene, má zvýšené přízemí a sedlovou střechu. Štítové průčelí i boční fasády člení štukový lisénový řád, zadní průčelí je pouze omítnuto v ploše. Přízemní štítové průčelí je prolomeno čtyřmi okny se zalomenými pásovými nadokenními římsami, osvětlujícími velkou světnici také dvěma okny, posledními ve čtyřosé boční fasádě. Trojúhelníkový má dvě malá okna opatřená rovněž zalomenými nadokenními římsami, která provází po stranách a ve vrcholu kruhově zarámované otvory. Druhé ose bočního průčelí, v níž je umístěn vstup s dřevěným ostěním a dvoukřídlými dveřmi do síňky, je představeno kamenné dvouramenné schodiště o 6 stupních, kryté stříškou přetaženou ze střechy. V první ose umístěné obdélné okno osvětluje mlýnici, má kovovou konstrukci s tabulkami. Zadní tříosá fasáda má střední okno třídílné o devíti tabulkách, opatřené zalomenou nadokenní římsou, stejné je v jednoosém nástavci v patře se sedlovou střechou, boční okna jsou dvoukřídlá, analogicky zarámovaná. Zadní štítové průčelí má v přízemí kapsy po zastřešení lednice, kolo na svrchní vodu je železné s dřevěnými lopatkami, hřídel přeříznutá a otvor do mlýnice zazděn. Vstup do mlýnice má dřevěné obdélné dveře v dřevěném ostění, ve vrcholu štítu jsou dvě obdélná okna. Do vstupního průčelí je ve střeše oknový vikýř pod sedlovou střechou. Na kolo se vede voda náhonem, který je plnoprůtočný, ve funkci je odpad a přepad s nádržkami. Při ústí cesty do areálu je do svahu zabudován sklípek z lomového kamene s dvěma obdélnými vstupy, interiér s valenou klenbou.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            • náhon
            • akumulační nádržka
            • odtokový kanál
            • most, propustek
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            PopisV roce 1930 měl mlýn jedno kolo na svrchní vodu, průtok 0.095 m3/s, spád 3.6 m, výkon 3 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            PopisV roce 1930 měl mlýn jedno kolo na svrchní vodu, průtok 0.095 m3/s, spád 3.6 m, výkon 3 HP
            StavZaniklý
            Popis
            StavZaniklý
            Popis
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 2, str. 24
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 2, str. 24
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Ostatní

            Vytvořeno

            19.9.2014 20:14 uživatelem Franklyn (Lukáš Racocha)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 19.9.2014 21:57
            doxa (Jan Škoda) 26.5.2025 15:43