Mlýn je zachycen již na mapě I. vojenského mapování.
1737 - 1776 Mathias Harant
Mathias Harant se narodil 13. února 1707 ve Wunderbachu (Bystré) a byl pokřtěn 24. února 1707 v Rejštejně (Rejštejn 01, obr. 36). Výše zmínění synové, Mathias *1707 a Johannes *1704, koupili 16. října 1733 od kněžny Eleonory z Mansfeldu a Fondy 1 500 sáhů půdy (přibližně 56 hektarů) „v kaltenbrunnském revíru u Srní na druhé straně Hrádeckého potoka (Stillseifen)“. Za to zaplatili 150 zl. a roční činži 11 zl. a 15 kr.
Mathias také dostal povolení postavit mlýn na obilí „poblíž protékajícího potoka zvaného "Stuhlseifenbacherl“ (Hrádecký potok) za roční poplatek 6 zl. Z „milosti a milosrdenství“ a na oplátku za slib bratrů, že se za ni budou denně modlit, princezna 21. listopadu 1733 snížila roční poplatek na 3 zl.
V roce 1770 se ale zjistilo, že bratři postavili druhý mlýn a pilu (Manimühle) bez povolení. Kněžna se skrz to rozčílila a zvýšila činži na 5 zlatých.
Majetek Mathiase Haranta zahrnoval Maniho mlýn, Hamerský mlýn a hamr-kovárnu a usedlost čp. 183 (69, 123) dle katastru z roku 1837. Podíl Johanna (Hanse) Haranta zahrnoval usedlosti čp. 171 (74, 124), 172 (73, 293) a 181 (72, 125) dle katastru z roku 1837. Později zakoupili dalších 216 jiter půdy v Mittel- a Unterschlösselwaldu (Dolní a Střední Hrádky). Jejich majetek se tak rozkládal od Hrádeckého potoka (Stillseifen, Hammer) až k řece Vydře. (Zdroj: Wenzel Schmied, Kronika obce Srní 1727-1938).
